Zatímco Američané 4. července slaví den vyhlášení nezávislosti a s ní spojenou demokracii, letos ve Spojených státech panují právě o demokracii obavy. Minulý čtvrtek se mezi sebou poprvé od roku 2020 střetli v televizní debatě demokratický prezident Joe Biden a jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Průběh vyvolal rozsáhlé debaty o fyzické kondici Bidena a poukázal na Trumpovu rétorickou převahu. Následně Nejvyšší soud potvrdil politickou dominanci amerických prezidentů, když jim v bezprecedentním rozhodnutí přidělil širokou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu. Shrnujeme, jaké události nejvíce otřásly za poslední týden americkou politikou.

Debata odhalila slabého Bidena, Trump odešel jako vítěz

Prezidentský duel by se dal nazvat zlomovým bodem nejen pro Spojené státy, ale i pro jejich spojence. Joe Biden se dosud mnoha rozhovorů neúčastnil, což na jaře kritizoval i americký deník The New York Times. Ten označil za znepokojující, že se Biden „během svého funkčního období aktivně a účinně vyhýbá otázkám nezávislých novinářů“. Podle listu podstoupil méně rozhovorů a tiskových konferencí než nedávní exprezidenti.

To se ukázalo i na jeho výkonu – v debatě se Biden vyprofiloval jako slabý starý muž, který v některých případech nedokázal udržet myšlenku a dokončit větu, čehož hned využil jeho republikánský soupeř. „Opravdu nevím, co řekl na konci té věty. Myslím, že ani on neví, co řekl,“ reagoval na Bidena během duelu Trump. Ten se ukázal jako mnohem aktivnější kandidát, a to i přesto, že je o tři roky mladší než 81letý Biden.

Ačkoliv se Trump dopustil v televizní debatě mnohem více lží než Biden, o jeho suverénním a sebejistém výkonu nebylo pochyb. Bývalý americký prezident Bill Clinton jednou ostatně řekl, že Američané preferují kandidáty, kteří jsou silní a nemají pravdu, než ty, kteří jsou slabí a pravdu mají.

Obecně se nejednalo o příliš seriózní záležitost. Oba kandidáti se navzájem uráželi, Biden například Trumpa nařkl z toho, že je loser a ufňukánek. „Nechovejme se jako děti,” řekl nakonec Trump. „To vy jste dítě,“ odpověděl mu Biden. Pozoruhodná byla také výměna o tom, kdo je lepším hráčem golfu – Donald Trump se začal chlubit tím, že prošel několika kognitivními a kondičními testy a dokládal to právě svými golfovými úspěchy.

Dadaistický nádech duelu ještě více podporuje jeho srovnání s prezidentskou debatou z roku 2012, které začalo kolovat po sociálních sítích. V ní se proti sobě postavili tehdy 51letý demokrat Barack Obama a 65letý republikán Mitt Romney. Namísto osočování a urážek, které zazněly minulý čtvrtek, byly součástí duelu tehdejších kandidátů vzájemný respekt a snaha o konsensus na klíčových otázkách.

What a difference 12 years makes pic.twitter.com/RxSxHoGBGx

— Irish Patriot 🇮🇪 (@IrishPatri0t) June 29, 2024

Demokraté zvažují 4 měsíce před volbami někoho mladšího

I přesto, že se v posledních měsících dostávala otázka Bidenova věku a fyzické kondice do popředí americké veřejné debaty, řada demokratů ji odmítala jako dočasnou mediální kauzu. Po čtvrtečním faux pas je ale evidentní, že se o dočasný problém nejedná. Jeho urgenci vyzdvihl ve svém komentáři i deník The New York Times, když minulý čtvrtek napsal: „Největší službou, kterou může Biden nyní prokázat veřejnosti, by bylo oznámení, že se již nebude ucházet o znovuzvolení.“

K tomu Bidena vyzval ve středu i první demokratický zákonodárce. Člen Sněmovny reprezentantů Lloyd Doggett svůj apel odůvodnil právě výkonem Bidena v předvolební debatě. Agentura Bloomberg pak ve středu večer informovala o tom, že desítky dalších demokratických zákonodárců údajně zvažují podpis dopisu, ve kterém by prezidenta k odstoupení z volebního klání vyzvali.

Demokratická strana začíná podle amerických médií prozkoumávat jiné možnosti, tedy další možné kandidáty, které by mohla do prezidentských voleb za čtyři měsíce vyslat. Bidenovu kandidaturu odmítají podle průzkumu CBS News téměř tři čtvrtiny všech voličů, není u nich ale populární ani současná viceprezidentka Kamala Harris.

Skloňované je v demokratických kruzích prozatím jméno Gretchen Whitmer, populární guvernérky Michiganu, Gavina Newsoma, ambiciózního guvernéra Kalifornie, nebo současného ministra dopravy Peta Buttigiega, který se už ucházel o kandidaturu v demokratických primárkách v roce 2020. V debatách na sociálních sítích se ale objevuje také oblíbený guvernér Pensylvánie Josh Shapiro nebo guvernér Illinois JB Pritzker, který je znám svou ostrou kritikou Trumpa. Z průzkumu od společnosti Morning Consult nicméně vyplývá, že by žádná z nabízených alternativ neměla proti Trumpovi výrazně lepší šance, než má nyní Biden.

 

View this post on Instagram

 

A post shared by Covering Politics (@coveringpolitics)

Současný chaos v Demokratické straně i nedávné odsouzení Donalda Trumpa za falšování podnikatelských záznamů by teoreticky mohly dát prostor několika kandidátům třetích stran. Ti sice nebývali podle průzkumu Pew Research Center historicky úspěšní, i přesto se současní uchazeči zatím nevzdali.

Své šance zkouší například antivaxer a právník bojující za životní prostředí Robert F. Kennedy Jr., který vystupuje jako nezávislý kandidát poté, co se neúspěšně utkal s Bidenem o demokratickou nominaci. Na volebním lístku se v některých amerických státech objeví jako nezávislý také politický aktivista Cornel West nebo trojnásobná kandidátka Strany zelených Jill Stein. Ti všichni nicméně podle současných průzkumů nezískají dostatek hlasů na to, aby v Bílém domě nahradili tradici republikánů a demokratů.

Potenciální výměna demokratického kandidáta navíc závisí především na Bidenově vůli. Deník The New York Times ve středu informoval, že podle jeho informací Biden v soukromí naznačil, že jeho nejbližší vystoupení budou pro úspěch kampaně zásadní. Bílý dům teorie o Bidenovu odchodu ze souboje o další mandát odmítl a podle všeho by takové rozhodnutí nepodpořila ani jeho rodina v čele s manželkou Jill, která jej naopak vyzvala, aby se nevzdával.

Biden sice po čtvrteční debatě uznal, že už nediskutuje tak dobře jako dřív, dodal však, že funkci prezidenta vykonávat zvládá. Jeho vyhlídky ale nejsou příliš pozitivní – na tvrzení, že se má svět připravit na Donalda Trumpa v Oválné pracovně, se shoduje velká část odborné sféry a odhad potvrzuje i zakladatel prestižního serveru FiveThirtyEight a politický analytik Nate Silver, v jehož předvolebním modelu je nyní Donald Trump favoritem na vítězství.

Zlomové rozhodnutí soudu o imunitě prezidentů

Myšlence Otců zakladatelů navzdory, Nejvyšší soud potvrdil v pondělí v bezprecedentním rozhodnutí americkým prezidentům i exprezidentům širokou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu. Rozhodl tak v souvislosti se snahou Donalda Trumpa zvrátit prezidentské volby z roku 2020.

Ten po své tehdejší prohře neuznal výsledek hlasování a místo toho jej prohlašoval za podvodný. Vedle burcování svých stoupenců k jakémusi převratu vyvíjel také nátlak na úředníky, kteří byli do potvrzování výsledků voleb na různých úrovních zapojeni. Nejvyšší soud nakonec o tom, v jakých z těchto činů došlo či nedošlo k porušení zákona, nerozhodl a vrátil záležitost nižší instanci. Zajistil ale prezidentskému úřadu pravomoci, které dosud nezaštiťoval americký zákon.

Konzervativní většina Nejvyššího soudu v poměru šesti ku třem totiž rozhodla, že činnosti, které jsou pro prezidenta klíčové, mají před trestním stíháním absolutní imunitu. Ta se ale může vztahovat i na ty činnosti, které s prezidentskými povinnostmi jen úzce souvisejí, není proto jasně stanovena hranice pro jejich rozlišování. Podle argumentů naopak liberálních soudců Nejvyššího soudu by tudíž mohla prezidentům projít například i objednaná vražda jejich politických protivníků nebo vojenský převrat proti vlastní vládě, pokud by jednali ve funkci.

Justice Sotomayor: „If the president decides that his rival is a corrupt person and he orders the military…to assassinate him, is that within his official acts for which he can get immunity?“

Trump’s Lawyer: „That could well be an official act.“

– Trump v. US, oral arguments pic.twitter.com/6hOzZ3WFPN

— Keith Boykin (@keithboykin) July 1, 2024

V amerických médiích se v souvislosti s rozhodnutím o prezidentské imunitě začíná polemizovat o stavu demokracie v zemi. Jelikož je ve Spojených státech řada zákonů určována Nejvyšším soudem, má orgán široké pravomoci. Jeho rozhodnutí se mohou stát precedentem pro budoucí případy stejného charakteru, a proto je klíčové jeho složení. To je v současnosti nakloněno Donaldu Trumpovi, který během svého mandátu jmenoval celkem tři soudce, a tak si v devítičlenné instituci zajistil konzervativní většinu.

Obavu o americkou demokracii vyjádřila při pondělním verdiktu i jedna z liberálních soudkyň Nejvyššího soudu Sonia Sotomayor, která s rozhodnutím nesouhlasila. „Vztah mezi prezidentem a lidmi, kterým slouží, se nenávratně změnil. Při každém použití úřední moci je nyní prezident králem nad zákonem,“ uvedla ve svém projevu.