---

Komplex kin Cinema City na Novém Smíchově má celkovou kapacitu 2 723 míst. Velké Kino ve Zlíně mělo v době svého vzniku jen o pár stovek méně, konkrétně 2 264. Všechna místa ale byla v jednom sále, což ze zlínské památky dělá jedno z největším jednosálových kin v Evropě. A to i přesto, že v posledních letech byla jeho kapacita snížena na něco málo přes tisícovku. Už devět let je baťovská stavba zavřená, ještě letos by ale město mělo získat stavební povolení na jeho rekonstrukci.

„Po několika letech příprav a intenzivní práce na tomto velkém projektu zásadní přestavby a rekonstrukce Velkého kina se blížíme do konce, během léta očekáváme získání stavebního povolení. Následně budeme vybírat zhotovitele stavby a předpokládáme zahájení prací v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvedl náměstek primátora pro územní plánování Zlína Pavel Brada na svém profilu na LinkedIn.

Stavba je výraznou dominantou náměstí Práce, která se stala součástí nově se formujícího centra tak, jak ho tu vybudoval Tomáš Baťa. Spolu s tím na náměstí vznikl ještě Obchodní dům a také hotel Společenský dům, jež nyní nese jméno Hotel Zlín. Autorem byl dvorní baťovský architekt František Lýdie Gahura. Pro Baťu vytvořil nejdřív jednu zakázku ještě jako sochař. Zlínský podnikatel mu na to tehdy měl říct, že sochy jsou sice krásné, ale aby jimi bylo možné zdobit náměstí a domy, musí se nejdříve postavit město a bydlení.

Tak vznikla spolupráce, která předurčila moderní podobu Zlína. Gahura odjel na vyučenou k Jožemu Plečnikovi a Janu Kotěrovi a pak navrhl obuvníkovi koncept, který se jmenoval Továrna v zahradách. Ten později doplnilo také Město v zahradách. Obojí stálo na myšlence, že továrna i město mají být vzdušné a moderní a má tam být mnoho odpočinkových ploch pro zaměstnance. Doba se změnila, ale Město v zahradách je ve Zlíně patrné dodnes. Platí to i o náměstí Práce.

„Jednoduchý tubus kina, vymykající se firemnímu stavebnímu standardu, měl dočasně vyřešit potřebu kulturního stánku v blízkosti továrny. Kvůli jeho stavbě byla přeložena část březnické silnice a zbouráno několik firemních domků,“ líčí Zlínský architektonický manuál. Stavbu z roku 1932 ale Gahura plánoval jako dočasnou. Za několik let mělo být kino demontováno, přeneseno a dostavěno tak, aby uzavřelo jižní frontu náměstí a stalo se součástí rozsáhlého plánovaného společenského komplexu budov. Nikdy na to ale nedošlo.

Budova čtvercového půdorysu s podélnou severojižně orientovanou osou měla strop vysoký deset až dvanáct metrů, vešlo se sem oněch 2 264 stálých sedadel a Gahura využil pro šikmou podlahu z litého betonu plynulou svažitost terénu. Oblíbené kino se má po letech chátrání nyní vrátit na výsluní. O projektu se mluví ve Zlíně už dlouho, o čemž svědčí i to, že mezinárodní architektonická soutěž proběhla už v roce 2020. Tehdy v ní uspělo studio re:architekti. To koncept obnovy postavilo na dvou základních bodech – zachování původního tvaru a konstrukce kina a vytvoření nové kvalitní městské kulturní instituce.

„Líbí se nám jeho jednoduchost a účelnost, tyto kvality kinu vracíme, očišťujeme vnější podobu domu od novodobých nánosů a vracíme se k původní objemové lapidárnosti stavby,“ líčí re:architekti s tím, že se rozhodli kinu vrátit i jeho původní velikost a konstrukční prostotu ocelové haly. Za nejsilnější obraz domu považují právě původní verzi z roku 1932.

Změní se ale vnitřek budovy. Nově mají být uvnitř dva sály, malý pro 210 lidí, velký až pro 900 sedících diváků. To z něj ale pořád dělá jeden z největších sálů v Evropě. „Tato konstelace umožňuje nepřetržitý provoz, kdy každodenní malé akce příležitostně střídají velké akce. Život ve Velkém kině pak zabezpečuje velkorysá kavárna ve foyer, kterou je možné během letních měsíců otevřít na terasu před kinem,“ dodává architektonické studio.

Podle náměstka Brady je cílem, aby se budova stala kulturním centrem Zlína. „A také multifunkčním prostorem, jakýmsi fórem, podobně jaké je v Praze Forum Karlín,“ uvádí Brada. Malý sál kromě jiného umožní provozovat také hudební klub. V celkových prostorách pak bude možné pořádat velké společenské akce, zlínský filmový festival ho také bude moci používat pro filmové projekce, stejně jako zahájení a ukončení festivalu. Konat se tu mohou eventy, koncerty, trhy či výstavy.

Zlín má dlouhodobě v plánu dvě velké investiční akce. Velké kino je jednou z nich, původně ale dostávala přednost přestavba náměstí Míru. Nakonec by se ale jako první mělo opravovat právě kino. Důvod je, že je levnější, jeho příprava je v pokročilejší fázi a v projektu náměstí chce město ještě udělat nějaké změny. Rekonstrukce Velkého kina vyjde město na zhruba půl miliardy korun.