Má svoji stíhačku Mig-29, jako první civilista vyšel do kosmu, kamarádí s Muskem. A povede NASA

Příští šéf úřadu by měl být podle Donalda Trumpa motorem pokroku, obavy ale vzbuzuje jeho propojení s vesmírným byznysem Elona Muska.

nasa-1

Foto: archiv Jareda Isaacmana / Canva Pro/CzechCrunch

Jared Isaacman

0Zobrazit komentáře

Jared Isaacman je americký miliardář, filantrop a velký fanoušek létání, který si své touhy po vznášení se nad Zemí plní nehledě na to, kolik milionů dolarů ho to bude stát. Planetu nejdříve obkroužil kolem dokola v letadle, pak obíhal v raketě. Letos dokonce během svého druhého letu do kosmu vyšel jako první amatérský astronaut do volného vesmíru. V příštím roce ho ale budou čekat spíš politické výšiny. Budoucí prezident Donald Trump ho totiž nominoval do funkce šéfa NASA.

Pro Isaacmana by šlo o první politickou funkci v životě. Ovšem nový prezident toho od něj bude čekat hodně. „Jared povede misi NASA zaměřenou na objevování a inspiraci, čímž připraví cestu pro průlomové úspěchy ve vesmírné vědě, technologii a průzkumu,“ napsal minulou středu Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Jaredova vášeň pro vesmír, jeho zkušenosti astronauta a oddanost posouvání hranic průzkumu, odhalování záhad vesmíru a rozvoje nové vesmírné ekonomiky z něj činí ideálního kandidáta pro vedení NASA do odvážné nové éry,“ nešetřil v příspěvku Trump chválou.

Isaacman byl nominací poctěn, nebo si to alespoň napsal na svůj účet na sociální síti X: „S podporou prezidenta Trumpa vám mohu slíbit toto: Už nikdy neztratíme schopnost cestovat ke hvězdám a nikdy se nespokojíme s druhým místem.“ Narážel tím nejspíš na devítiletou pauzu mezi lety 2011 a 2020, kdy poté, co NASA přestala používat raketoplány Discovery, Američany do vesmíru nosily z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ruské stroje. Zpět do „vesmírného závodu“ vrátila USA až v roce 2020 společnost Elona Muska SpaceX, která na palubě své lodě Crew Dragon dopravila dva americké astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Pokud Isaacmana ve funkci potvrdí Senát, bude mít na starosti organizaci s rozpočtem 25 miliard dolarů (599 miliard korun) a 18 tisíci zaměstnanci. Zároveň si je blízký osobně i byznysově s Elonem Muskem, podle magazínu The Atlantic jsou přátelé. Zpravodajský web CNN pak uvádí, že Isaacmanova firma Shift4, ve které drží třicetiprocentní podíl, koupila v roce 2021 akcie Muskovy SpaceX v hodnotě 27,5 milionu dolarů. Pokud by tedy Isaacman řídil NASA, mohl by se ocitnout v poměrně velkém střetu zájmů, neboť Muskova firma má od NASA několik zakázek.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V čele úřadu by Isaacman měl vliv na to, kudy budou vládní peníze z agentury dál téct. Třeba v rámci mise Artemis, která by měla dostat lidstvo znovu na Měsíc. NASA více než deset let vyvíjí společně s firmami Boeing a Northrop Grumman nákladný raketový systém na jedno použití, který má být schopen dopravit lidi na vzdálené destinace za hranice nízké oběžné dráhy Země, tedy ideálně právě na Měsíc.

SpaceX však nedávno úřad předběhlo se svým systémem Starship, který má být opakovaně použitelný, tedy výrazně levnější. „S Isaacmanem v čele NASA by se vývoj vlastního systému kosmických nosných raket mohl zrušit, což by mohlo znamenat, že více federálních financí začne proudit do SpaceX,“ píše magazín The Atlantic. Agentura Reuters pak upozorňuje, že by to mohlo znamenat zrušení tisíců pracovních míst, ale hlavně ještě větší závislost na Elonu Muskovi a jeho SpaceX. Ve hře je i budoucnost dalších privátních hráčů, protože NASA přiděluje soukromým společnostem, jako je SpaceX Elona Muska, Blue Origin Jeffa Bezose nebo letecký gigant Boeing, miliardové zakázky na vesmírné projekty.

Kromě blízkosti s Muskem ale v odborných kruzích nevyvolala sázka na Isaacmana velké pohoršení. Spíše naopak. John Grunsfeld, který působil jako hlavní vědec NASA během úřadování George W. Bushe a později vedl vědeckou divizi úřadu za Baracka Obamy, řekl magazínu The Atlantic, že „výběr mohl být mnohem horší“ a že je ohledně nominování Isaacmana optimistický. Grunsfeld totiž není spokojený se současným stavem v NASA. Vadí mu, že se v poslední době neustále zvyšovaly náklady na vývoj raketového systému. A protože úřad směřoval velké množství peněz do vývoje raket, chyběly pak podle Gunsfelda peníze na ostatní vědecké projekty NASA.

Jednačtyřicetiletý Isaacman, jehož aktuální jmění se odhaduje na 1,9 miliardy dolarů (přibližně 45 miliard korun), začínal jako řada jiných úspěšných amerických byznysmenů. Zatímco například Jeff Bezos a Bill Gates zakládali své firmy v garážích, Isaacman opustil v šestnácti letech školu a založil ze sklepa v domě svých rodičů v New Jersey společnost Shift4 Payments, která se specializuje na zpracovávání plateb.

Do školy se ale později vrátil a v roce 2011 získal na Embry-Riddle Aeronautical University bakalářský titul zaměřený na práci v leteckém průmyslu. Ve stejném roce pak založil společnost Draken International, která školí piloty letectva. O osm let později většinový podíl v Drakenu prodal investiční společnosti Blackstone za stovky milionů dolarů.

Létání je zjevně jeho vášní. Do letadla jako pilot poprvé sedl už v jednadvaceti letech a zřejmě jako jediný civilista v USA vlastní ruskou stíhačku MiG-29, se kterou si prý chodí zalétat, když si potřebuje odpočinout od byznysu. „Pořád je to terapie, pořád je to únik,“ řekl Isaacman před čtyřmi lety americkému Forbesu.

Sám je držitelem světového rekordu v obletu Země v lehkém proudovém letadle, kterého se mu podařilo dosáhnout v dubnu 2009. Zemi zvládl obletět za 61 hodin. Cílem akce bylo vybrat peníze pro charitativní organizaci Make-a-Wish, která se věnuje plnění přání vážně nemocným dětem. Spojení s charitou měl i jeho první let do vesmíru.

V roce 2021 sám financoval první zcela komerční let do vesmíru a společně s dalšími neprofesionálními astronauty strávil ve vesmírné lodi společnosti SpaceX tři dny na oběžné dráze Země. Tentokrát měla mise za cíl přitáhnout pozornost k Dětské výzkumné nemocnici svatého Judy v americkém Memphisu. Letos se Isaacman do vesmíru ještě jednou vrátil, opět s lodí Elona Muska a jako první neprofesionální astronaut vyšel do volného vesmíru.

Nikol Leitgeb zase v akci, shání 20 milionů pro vědce. Ví, jak na nemoc, jež dětem působí epilepsii

Onemocnění způsobuje těžké vývojové problémy i epilepsii. Nový český lék může pomoci nervové funkce obnovit, jeho výzkum ale vyjde na 20 milionů korun.

nikol-1

Foto: NF Radovan / CzechCrunch

Nikol Leitgeb

0Zobrazit komentáře

V Česku trpí Angelmanovým syndromem 80 lidí, převážně dětí. Až doteď jim nebylo pomoci – neustálé epileptické záchvaty i opožděný vývoj je měly provázet po zbytek života. To by ale nebyli Češi, aby přeci jen něco nevymysleli. Tým vědců přišel po pěti letech zkoumání s léčbou, která by mohla vývoj onemocnění zastavit a nervové funkce obnovovat. Terapie by pak pomohla i dalším statisícům nemocných, na testování léku je ale potřeba 20 milionů korun. S výběrem financí teď pomáhá i influencerka Nikol Leitgeb se svým nadačním fondem Radovan.

Tým českých vědců pod taktovkou Radislava Sedláčka, ředitele Českého centra pro fenogenomiku a předního odborníka v oblasti genově modifikovaných organismů, učinil průlom v léčbě vzácného genetického onemocnění známého jako Angelmanův syndrom. Vyvinul totiž lék, který má v laboratorních podmínkách zatím slibné výsledky.

„Nadesignovali jsme možnost, jak zastavit vývoj nemoci a jak ji léčit,“ popisuje Sedláček. Lék je přitom navržen tak, aby byl po schválení jednoduše a levně dostupný, protože jeho vývoj neprobíhá pod záštitou velkých farmaceutických korporací. Navíc by k němu měli čeští pacienti přednostní přístup.

Angelmanův syndrom je způsoben poruchou genů UBE3A na chromozonu 15, což způsobuje těžké vývojové a neurologické problémy. Projevy zahrnují třeba opožděný vývoj, epilepsii nebo obtíže s rovnováhou a absenci řeči. Typický je pak i nadměrný smích nebo porucha spánku. V Česku trpí onemocněním asi 80 lidí, celosvětově pak půl milionu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Doteď byla léčba zaměřena jen na zmírnění příznaků pomocí terapií nebo léků na epilepsii. Nově vyvinutý lék ale potenciálně nabízí šanci na skutečnou léčbu a jeho účinek by mohl být patrný už během několika měsíců po prvním podání. V současné chvíli má podobu injekce, která se aplikuje do krevního oběhu, odkud se následně dostane do mozku. Tam by pak mělo docházet k obnově poškozených funkcí.

„Chceme, aby se geny, které teď spí, uvolnily a začaly produkovat proteiny, které mají normální lidé,“ vysvětluje Sedláček. Podle něj by ale měl být lék aplikován bezprostředně po diagnostikování onemocnění – často tedy v ranném věku, kdy k odhalení Angelmanova syndromu u dítěte dojde.

Na další výzkum však chybí finanční prostředky. Náklady na dokončení vývoje a testování léku jsou odhadovány na 20 milionů korun, které by pokryly nejen práci výzkumného týmu, ale i nezbytné bezpečnostní testy. Dosavadní zkoumání bylo financováno úzkým okruhem dárců, jejich zdroje už ale na další nutné kroky nestačí.

Asociace genové terapie, založená právě rodinou chlapce s Angelmanovým syndromem, proto spustila veřejnou sbírku. Do vybírání prostředků se zapojil i nadační fond Radovan, který vznikl v roce 2023 jako pokračování dobročinných aktivit influencerky Nikol Leitgeb.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený n i k o l l e i t g e b (@stibrovicnikolka)

„Spolupráce probíhá primárně s ředitelkou a spoluzakladatelkou Asociace genové terapie Lenkou Hajgajdou, která nás na podzim oslovila. Přes ni jsme se seznámili i s vědci z Českého centra pro fenogenomiku,“ vysvětluje pro CzechCrunch Leitgeb. Ta na Instagramu vystupuje pod rodným příjmením @stibrovicnikolka a tvoří obsah pro bezmála 700 tisíc sledujících.

Fond, známý svou podporou lidí v nouzi, zasažených povodněmi i vážnými onemocněními, už vybral desítky milionů korun na různé projekty a na stejný cíl aspiruje i v případě zmíněného výzkumu. Z potřebné částky je zatím vybrána ani ne půlka.

„Deadline jsme si stanovili my sami v nadačním fondu spíš tak nějak vnitřně. Doufali jsme, že kdyby se těch 20 milionů vybralo do Štědrého dne, byl by to nádherný dárek pro všechny Andělské děti, jejich rodiny i vědce, kteří na dokončení výzkumu shánějí peníze řadu let,“ říká influencerka s tím, že se mnohdy zapojují i školy, které posílají na sbírku výtěžky z vánočních jarmarků nebo bazarů.

Sama influencerka má přitom k dobročinnosti blízko – v září 2023 například pomohla na svých sítích vybrat přes 150 milionů korun pro nemocného Martínka, letos v létě pak vstoupila do e-shopu Nakup na Dobro, kde se prodávají udržitelné dárky. Ty vyrábí většinou lidé se zdravotním a sociálním znevýhodněním.

Na základě poznatků k léčbě Angelmanova syndromu chce pak výzkumný tým pokračovat ve zkoumání i dalších genetických onemocnění a hledat možnosti jejich léčby. „Reagujeme na to, co může dál pomáhat lidem a současně s tím získáváme nové poznatky o genetice,“ říká další z vědců Jan Procházka.

Už teď je přitom jasné, že se v dalším výzkumu a financování léčby Angelmanova syndromu bude angažovat i samotný Radovan. „Bude to jako u všech ostatních sbírek pořádaných naším nadačním fondem. Se všemi jsme i po ukončení sbírky nadále v kontaktu a sledujeme, jak se jednotlivé příběhy vyvíjejí. Jsme dál nápomocni,“ říká Leitgeb a dodává: „Fungujeme jako komunita, jako rodina.“