Mana prodala už přes 183 tisíc rostlinných burgerů. Během pandemie se bleskově zaprášilo i po jejích drincích

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

jakub-krejcik-manaInsider

Foto: Mana

Jakub Krejčík, zakladatel a tvůrce Many

0Zobrazit komentáře

Už sedmým rokem přináší česká značka Mana na trh alternativní potraviny, ať už ve formě prášků, drinků a nově také burgerů, s nimiž se jí daří prorážet doma i v zahraničí. Stejně jako pro mnoho jiných byl i pro Manu rok 2020 v mnoha ohledech náročný, ale přesto v něm dokázala dosáhnout na několik zásadních milníků.

Rok 2020 zahájila Mana hned několika novinkami. Jednak uvedla už šestou recepturu svých dvou hlavních produktů, jídel ve formě prášku a drinku, jež sama označuje za nutričně kompletní. A také naskočila na trend rostlinných alternativ k masovým burgerům a představila vlastní ManaBurger.

Právě s těmito novinkami plánovala překonat obrat z předchozího roku, což se jí ostatně zatím každoročně dařilo. V roce 2019 přitom pražská potravinářská firma dle svého vyjádření v obratu dosáhla na 210 milionů korun. Tržby za rok 2020 sice zatím nechce přesně odhadovat, ale dál počítá s růstem, byť o něco menším než v předchozích letech. V roce 2018 utržila 151 milionů.

Minimálně v retailu, kam se svými produkty stále více vstupuje, meziročně Mana vyrostla o 10 procent a dařilo se také zmíněným ManaBurgerům. Jen v předprodeji dokázala přilákat zájemce o 100 tisíc placek svých – taktéž nutričně vyvážených – burgerů a ve zbytku roku jich pak prodala přes dalších 83 tisíc.

manaburger

Foto: Mana

ManaBurger je rostlinná alternativa k hovězímu burgeru

Sto tisíc předobjednávek začala Mana rozvážet v květnu po jarní vlně pandemie koronaviru a následně zahájila přímý prodej na svém webu. Od listopadu již ManaBurger doručuje do čtyř evropských zemí, kromě Česka obsluhuje také Německo, Rakousko a Švýcarsko. U nás jsou rostlinné placky dostupné také v online supermarketech Rohlík a Košík či v kamenných obchodech Globus.

Mana svůj produkt označuje jako první nutričně plnohodnotnou rostlinnou alternativu k hovězímu burgeru, která má obsahovat ideální poměr všech živin, bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny. Na tom jsou postaveny i její drinky a ochutnat dnes lze ManaBurger také například v pražské restauraci Belzepub, odkud ho rozváží i Wolt.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Sami jsme ManaBurger právě v Belzepubu ochutnali loni v létě a i jako masožravce nás zaujal, zejména pokud bychom měli srovnávat s dalšími rostlinnými alternativami, které jsou dostupné i v Česku – ať už jde o Burger King, americký Beyond Meat či značku Garden Gourmet od Nestlé. Mana ostatně investovala 10 milionů korun do nové výrobní linky i vývoje a chce v nemasovém segmentu uspět.

Zásoby z prášku na horší časy

Jako produkt ideálně připravený na rok 2020 se v případě Many ukázaly také zmíněné drinky a jídlo ve formě prášku. Jak totiž do Česka na jaře dorazila první vlna pandemie a nevědělo se, co nás čeká, začali lidé často doplňovat své zásoby potravin. A tak Mana na jaře v nejexponovanějších dnech zaznamenávala i čtrnáctinásobný růst objednávek proti standardu.

„Médii proběhlo několik zpráv, lidé se chtěli zásobit trvanlivými potravinami, na kterých v případě apokalypsy mohou přežít, a vzpomněli si na Manu. Během čtyř dní jsme vyexpedovali zásoby produktů, kterou jsme měli vyrobenou na následující tři měsíce,“ vzpomíná Jakub Krejčík, zakladatel a tvůrce Many.

manapowder

Foto: Mana

ManaPowder je nutričně kompletní jídlo ve formě prášku

Rychlé vyprodání zásob způsobilo to, že musela Mana spustit nové směny, do balení produktů zapojila všechny zaměstnance, ale kvůli kapacitě partnerů s balícími materiály výroba přesto nestíhala. A tak Krejčík se svým týmem přišel s improvizovaným řešením, které nakonec přineslo ekologičtější obal a nakonec i nižší cenu pro zákazníka.

„Prakticky zde dne na den jsme vymysleli zkrácení výrobního řetězce na nutné minimum, vytvořili jsme velké rodinné balení, odstranili u něj současné obalové materiály a tím desetinásobně zkrátili celou výrobu,“ doplňuje Krejčík. Velké balení se 140 porcemi jídla prodává Mana i nadále, a to i v USA, kam se svým e-shopem vstoupila koncem roku 2019.

cc2020-boxed

Přečtěte si takéNovoroční čtení a inspirace. Vybrali jsme 25 nejlepších rozhovorů a příběhů na CzechCrunchi za rok 2020Novoroční čtení a inspirace. Vybrali jsme 25 nejlepších rozhovorů a příběhů na CzechCrunchi za rok 2020

Právě přes internetové obchody začala Mana původně pronikat na trh, ale stále více je k dostání i v kamenných prodejnách a různých obchodních řetězcích. Produkty Mana jsou v Bille, Albertu, od letošního ledna také v Kauflandu a najdete je i na čerpacích stanicích nebo v trafikách. Právě v retailu i díky rozšíření do dalších míst dokázala Mana meziročně vyrůst o zmíněných 10 procent.

S růstem i vývojem nových produktů souvisí také loňské stěhování do moderního výrobního areálu v Modleticích u Prahy, kam se přesunula z Uhříněvsi, kde v roce 2014 začínala. Nový areál nabízí zázemí o celkové ploše tři tisíce metrů čtverečních a podle Krejčíka jde pro Manu o zásadní milník. Nově má totiž všechna svá oddělení pod jednou střechou, od výroby přes sklad a expediční linku až po výzkumné laboratoře a kanceláře.

„Jsme díky tomu konečně připraveni pokrýt rostoucí celosvětovou poptávku v následujících letech. Areál splňuje ty nejvyšší standardy pro výzkum, vývoj i hi-tech výrobu jídla stvořeného vědou. Je to pro nás další motivace nadále měnit celé food industry,“ říká Krejčík.

manadrink

Foto: Mana

Nápoj ManaDrink se prodává již ve své šesté receptuře

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Adidas chystá udržitelnější boty z podhoubí. Z plastového odpadu loni vyrobil 15 milionů párů tenisek

Michal MarekMichal Marek

adidas_parley

Foto: Adidas

Boty z plastového odpadu oslavily pět let, nyní Adidas chystá modely z mycelia

0Zobrazit komentáře

Udržitelnost je v posledních letech mantrou firem napříč odvětvími a výjimkou nezůstává ani oděvní průmysl. Velké světové společnosti nešetří silnými prohlášeními a přísliby, ale co je možná důležitější, jisté úsilí věnují i do vývoje inovací. Dobrým příkladem je Adidas.

Německý sportovní gigant oznámil, že pracuje na novém materiálu, kterým chce při výrobě obuvi nahradit klasickou kůži. Řeč ale není o klasické kožence, ani žádném jiném umělém materiálu. Značka z bavorského městečka Herzogenaurach chce zvířecí kůži nahradit alternativou z hub a použít tzv. mycelium, tedy vlákno podhoubí.

Adidas na vývoji materiálu a výrobním postupu údajně pracuje s partnery a jedním z nich je firma Bolt Threads. Ta totiž vyvíjí vlastní myceliovou „kůži“, zvanou Mylo, a Adidas je vedle známé návrhářky Stelly McCartney či majitelů Gucci jedním z členů konsorcia, které do společnosti zainvestovalo. Informoval o tom deník The New York Times.

mylo-consortium-kering-adidas-lululemon-stella-mccartney

Foto: Bolt Threads

Materiál vypadá jako kůže, ale vyroben je z houbové vlákniny mycelia

Faktem je, že „kožené“ výrobky z mycelia nejsou úplnou novinkou. Různé startupy už boty či kabelky z mycelia vyrábějí delší dobu – v českých médiích se o této veganské náhražce kůže dalo dočíst začátkem roku 2017, za zmínku ale stojí i náš nedávný rozhovor s českým designérem, který hovoří o potenciálu mycelia i v jiných oblastech. Produkty z tohoto materiálu ovšem ani dnes rozhodně nejsou žádnou „masovkou“ a zájem Adidasu by pro materiál mohl být skutečným průlomem.

Mycelium se v přírodě zcela běžně vyskytuje, a co víc, může být poměrně snadno pěstováno téměř v jakémkoliv zemědělském odpadu. Výhodou rostoucího mycelia je dobrá tvárnost. Houby k sobě při růstu dobře přilnou a návrháři tak mohou materiál postupně tvarovat. Mohou tak být vypěstovány „kůže“ či výrobky s různou tloušťkou, tvarem i texturou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Celý proces růstu je úsporný, a to právě proto, že houby rostou na tom, co by normálně bylo jen hnijícím odpadem. Mycelium navíc zachytává oxid uhličitý, takže výsledný materiál je environmentálně velmi vstřícný. Dobrou zprávou pro výrobce produktů z mycelia je i rychlost celého procesu. Imitace kravské kůže se dá vypěstovat přibližně za tři týdny, což je oproti času nutnému k odchovu dobytka značný rozdíl.

Firma zatím neupřesnila, kdy bychom se nového typu bot mohli dočkat. To však neznamená, že se v oblasti udržitelné obuvi německé sportovní značky zatím nic neděje. Kroků vstříc ochraně přírody učinila firma víc.

mylo-consortium-kering-adidas-lululemon-stella-mccartney_dezeen_2364_col_10-min

Foto: Bolt Threads

„Kůže“ Mylo vyrobená firmou Bolt Threads, do níž Adidas zainvestoval

V loňském roce Adidas zahájil prodej veganské verze svých populárních kožených tenisek Stan Smith a firma se zároveň zavázala k tomu, že svou nabídku kůže postupně zcela zbaví. A podobně jako s kůží chtějí Němci zatočit také s plastovým odpadem, který je obecně považován za jednoho z největších nepřátel čisté přírody.

Již v roce 2015 uvedl Adidas do prodeje své první tenisky vyrobené z plastového odpadu z moří, na kterých spolupracoval s organizací Parley for the Oceans. Z marketingového gesta se postupně stala součást portfolia firmy a loni Adidas vyrobil již 15 milionů párů z recyklovaného plastového odpadu, který byl posbírán na plážích a v přímořských oblastech.

Letos chce firma bot z plastového odpadu vyrobit ještě o dva miliony více a velkým tématem je pro Adidas i recyklace. Má totiž vyvíjet nový materiál postavený na recyklaci bavlny a již nyní prý u svých bot používá také recyklovaný polyester. V roce 2021 mají tento materiál obsahovat dvě třetiny prodávaných bot.

adidas_1-min

Foto: Adidas

Adidas loni prodal 15 milionů bot z recyklovaného plastového odpadu

Na závěr je nutné poznamenat, že ačkoli jsou snahy německé firmy na poli udržitelnosti chvályhodné, obuvní a oděvní firmy mají na tomto poli za poslední léta značný dluh a pěknou řádku hříchů k odčinění. Jsou to ostatně právě značky jako Adidas, které přinesly trend „jednosezónní“ módní obuvi a subjektivně trochu zbytečné nadvýroby.

Dá se navíc předpokládat, že současné snahy o ekologické boty jsou primárně marketingovým tahem v dravé konkurenci a miliardovém byznysu. Ostatně tenisky se v poslední době poněkud překvapivě staly statusovým symbolem i u těch nejbohatších byznysmanů a právě aspekty jako udržitelné materiály mohou být v nejlukrativnější cílové skupině zásadní marketingovou výhodou.

Pro přírodu se ale i tak jedná o dobrou zprávu a doufejme tedy, že se již brzy dočkáme masovějšího rozšíření udržitelnějších typů obuvi i dalších pokroků ve vývoji nových materiálů.