Česká energetika se mění a ještě nějakou dobu měnit bude. Roli uhelných elektráren, kdysi páteře celé soustavy, začaly nahrazovat obnovitelné zdroje. Zatímco se výroba elektrické energie z uhlí propadla jen v loňském roce o dvanáct procent, produkce z obnovitelných zdrojů vzrostla o čtyřicet. Zelená energie tak tvořila téměř pětinu českého energetického mixu. Tento dramatický posun má ale háček – se sluncem a větrem přichází do sítě nestabilita, kterou je potřeba neustále vyrovnávat. A právě to odstartovalo na českém trhu novou zlatou horečku.

Impulzem se stala novela energetického zákona Lex OZE III, schválená letos na jaře, která umožnila začít stavět a do sítě připojovat samostatná bateriová úložiště. Jejich kapacitu je možné nabídnout provozovateli sítě ČEPS, který ji v případě potřeby využívá pro dodání nebo uložení elektřiny. Využitím těchto služeb výkonové rovnováhy (SVR) následně celý systém dosahuje kontinuální stability.

Baterie mají zvýšit hospodárnost nakládání s přebytečnou energií, která v případě obnovitelných zdrojů vzniká často nekontrolovaně a s jejich rostoucím zastoupením rostou i případná rizika. Reakcí na zvětšující se výkyvy byly například mařiče elektrické energie, což je v některých případech velký fén, který přebytky v momentech, kdy hrozí přetížení sítě, „propálí“. Elektrickou energii tedy bez většího užitku přemění na teplo. A za to se k nelibosti části veřejnosti musí zaplatit.

Vzduchové mařiče by tak výhledově měla nahradit velkokapacitní bateriová úložiště, o kterých se intenzivně mluví posledních několik let. „Kolem baterií se děje něco podobného, co jsme v letech 2009 a 2010 zažili u výstavby fotovoltaických elektráren. Vznikla spousta nových společností, které se s vidinou rychlého zbohatnutí snaží prorazit právě ve výstavbě velkých bateriových úložišť,“ popisuje tržní atmosféru Lukáš Vaňkát, spolumajitel elektromontážní firmy Kerosin.

Foto: Veronika Rollerová / CzechCrunch

Lukáš Vaňkát spolu s Martinem Doležalem stojí za firmou Kerosin, primárně zaměřené na instalaci fotovoltaických elektráren

Ačkoliv firma Kerosin vznikla teprve v roce 2021, její zakladatelé za sebou mají dekádu zkušeností a stovky elektromontážních projektů zaměřených na výstavbu fotovoltaických elektráren. Poslední roky se zabývají výstavbou FVE projektů především pro větší výrobní podniky. Jeden solární park začal Vaňkát plánovat už před dvěma lety se svým kolegou Martinem Doležalem na pozemku u Trutnova.

Propočty nicméně rychle ukázaly, že investice do čisté výroby solární energie už není úplně zajímavá. Všechny zájemce o bateriové úložiště, která by měla být provozována pro vyrovnávání stability sítě, pak varují, že je potřeba hledat i záložní plány pro případ, že se tržní konstelace bude dále zhoršovat.

Začali proto zvažovat i možnost, že by místo části elektrárny vystavěli bateriové úložiště. „Tenkrát se šuškalo, že ČEPS bude poskytování rovnováhy vykupovat za takovou cenu, při které by návratnost vycházela skoro pohádkově. V našem případě byla dle tehdejších výpočtů návratnost jen pár let,“ vzpomíná Vaňkát, jaké obrysy jejich investice na začátku získala. Rozhodli se proto, že na pozemku kousek u Trutnova postaví menší elektrárnu s výkonem 5 MW a velkokapacitní 15 MWh baterii k tomu.

Na první nečekaný problém narazili při hledání dodavatele bateriového úložiště. „Byli jsme velmi překvapeni různou úrovní firem, které se přihlásily do výběrového řízení. Některé za sebou neměly žádnou historii, u jiných dodavatelů to vypadalo, že ani neví, co nabízejí. Na jedné schůzce se nám tři zástupci firmy pohádali, kdo z nich bude řešit servis, a jindy se na nás sesypala delegace osmi velmi profesionálních zástupců čínské firmy. Ale byly zde i velmi kvalitní společnosti, které svůj produkt znaly perfektně a nabízeli nám celou dodávku na klíč, rozdíly byly obrovské,“ popisuje Vaňkát strasti, které během jednání s deseti oslovenými dodavateli zažili.

Nakonec si vybrali britsko-českou technologickou společnost Wattstor. Její řešení bylo jedno z těch cenově přívětivějších. Zakladatele Kerosinu pak přesvědčila důvěryhodnost zástupce Wattstoru Patrika Pinkoše. „Na parametrově úplně stejné kontejnery jsme měli nabídku o tři miliony nižší, ale Wattstoru jsme věřili, že má historii, referenční zakázky v ČR i na Slovensku a umí projekty dodat s pokročilým softwarem a následným servisem. A také, že se za pár let nikam nevypaří,“ vysvětluje Vaňkát.

Bateriová úložiště na klíč

Tak se zrodilo spojenectví, které dnes nabízí bateriové úložiště na klíč, což je věc, kterou podle Vaňkáta realizuje jen pár tuzemských společností: „Ve výběrových řízeních se ve finálních kolech tendrů většinou potkáváme v podstatě jen s několika kvalitními konkurenčními společnostmi.“ Kerosin jako generální dodavatel zajišťuje vše od projektu přes stavební povolení a jednání s úřady až po samotnou instalaci, dodávku trafostanic, zapojení kabelů a finální připojení k síti.

Wattstor, expert na technologie, zase dodává integrovaný bateriový systém – hardware v podobě kontejnerů s bateriemi a střídači, spolu se softwarovým mozkem celé energetické části. „Námi vyvinutý software má dvě hlavní úrovně. Ta spodní řídí a monitoruje samotné úložiště – sbírá data o teplotách, výkonu, chlazení či protipožárních systémech. Nad ní je cloudová úroveň, která data zpracovává, využívá umělou inteligenci a zajišťuje maximální kybernetické zabezpečení,“ popisuje Patrik Pinkoš z Wattstoru.

Patrik Pinkoš, vedoucí obchodního oddělení společnosti Wattstor pro Evropu

Kromě důležitých technických parametrů, jako jsou životnost baterií nebo rychlost reakce na požadovaný výkon, je důležitá tzv. disponibilita, tedy schopnost udržet systém v nepřetržitém provozu. „A toho lze dosáhnout jedině kombinací kvalitní technologie, expertního týmu techniků a lokálních skladů s náhradními komponenty,“ doplňuje Pinkoš.

V neposlední řadě hraje zásadní roli kyberbezpečnost. Podle Vaňkátova odhadu větší část dostupného hardwaru pro stavbu podobných projektů na českém trhu pochází z Číny a může běžet na čínských serverech. To představuje bezpečnostní riziko, na které dlouhodobě upozorňuje například i Národní úřad pro informační a kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Řešení od Wattstoru naopak běží na evropských platformách, takže v tomto ohledu nabízí řádově vyšší důvěryhodnost.

Na trhu služeb SVR v posledních měsících došlo k ochlazení, na které jako investoři do bateriového úložiště sami zástupci Kerosinu narazili. V posledních měsících totiž klesla cena, za jakou ve veřejné aukci ČEPS služby výkonové rovnováhy nakupuje. Zlatá horečka tak pomalu opadá a návratnost investice je nutné velmi dobře spočítat nejen kvůli případnému financování.

Projekt v Trutnově je financován Českou spořitelnou, která se podle Vaňkáta na tomto projektu podílela velmi aktivně: „Asi rok jsme se s panem Hekrlem scházeli a hledali způsob jak půjčku zprocesovat, a jak by měl vypadat funkční ekonomický model.“

Pokles zisků za poskytování SVR podle Vaňkátova názoru trh ustálí a nadále zde zůstane prostor pro promyšlené a profesionálně řízené projekty. „Už to není takové lákadlo, za kterým by se všichni bezhlavě vrhali. Je to standardní investice pro klienty, kterým nevadí delší návratnost,“ dodává Vaňkát s tím, že se nelze spoléhat na čisté výnosy z SVR a u projektů je nutné kalkulovat i s dalšími zdroji tržeb – například obchodování s flexibilitou.

Kerosin s Wattstorem u trutnovského projektu počítají s tím, že využijí služeb profesionálních agregátorů, kteří pomocí složitých algoritmů dokáží pro baterii najít nejlepší uplatnění v každém okamžiku dne a vyráběnou energii co nejvýhodněji zobchodovat. Systém tak může pružně přecházet mezi poskytováním SVR a obchodováním na spotovém trhu, kde v jednu chvíli energii se zápornou cenou nakoupí, uloží a o pár hodin později se ziskem prodá.

Pro projekt v Trutnově, který realizuje společnost FutureWatt, kde jsou Lukáš Vaňkát s kolegou Martinem Doležalem menšinovými spoluvlastníky, to ale není jediný plán. Investice do obřího pozemku o 100 tisících metrech čtverečních, původně určeného pro solární panely, jim ale dává možnost hledat cesty, jak návratnost celého projektu ještě o něco zkrátit. „Zjednodušeně řečeno hledáme partnera, který bude odebírat zelenou energii z naší fotovoltaické elektrárny,“ říká otevřeně Lukáš Vaňkát.

Pozemek má strategickou polohu u nově budované dálnice směrem do Polska a nabízí široké možnosti využití – od pronájmu části plochy vhodné pro výstavbu haly, přes vybudování datového centra, až po výrobu zeleného vodíku či provoz kryptoměnové těžby.

Zvažuje se také možnost rozšíření samotné fotovoltaické elektrárny, a to zejména v případě, že se objeví nové příležitosti pro zhodnocení vyrobené elektřiny formou dlouhodobých PPA kontraktů (Power Purchase Agreement) pro průmyslové odběratele.