Když se řekne New York, každému se vybaví mrakodrapy, socha Svobody nebo Wall Street. Město, které je pro mnohé synonymem Ameriky, ale leží až na samém jihovýchodě stejnojmenného státu, jehož většina je metropoli často opakem. Aby to člověk zažil, stačí mu přitom ani ne dvě hodiny cesty. Ocitnete se ve světě hustých lesů, farmářských trhů znamenajících trochu něco jiného, než byste čekali, a roztomilých uvítacích cedulí měst, které jsou stejně četné jako nápisy hlásající volná pracovní místa.

Zvuk klapání bot se odráží od kamenných stěn velké haly. Je tu rušno, všichni někam spěchají, jsou slyšet různé jazyky. Vše je v pohybu, jen hodiny uprostřed nádražní haly stojí pevně na svém místě a zírají na mě stylem: „Měl bys pohnout!“ A mají pravdu. Rozhlédnu se a vkročím do ruchu kolem. Vlak z největší newyorské stanice Grand Central Terminal směrem z města, které nikdy nespí, odjíždí za pět minut.

Nastoupit stíhám včas, teď už jen nějak rozumně zaparkovat tři zavazadla, co táhnu s sebou, a pak se budu moct dvě hodiny kochat výhledem na Hudson Valley, údolí veletoku táhnoucího se od New York City až skoro na sever celého státu. Vlak se se skřípáním rozjíždí a já upínám pohled ven z okna, kde se míhají obrysy budov. Nejprve jsou vysoké, postupně se ale zmenšují a střídá je zeleň, sem tam nějaký domek, zašlý sklad nebo fabrika.

Mířím do městečka New Paltz asi dvě hodiny severně od New York City, kde bude na pár měsíců mým domovem kampus místní pobočky State University of New York. Za jednosměrnou jízdenku mimo dopravní špičku jsem dal v mobilní aplikaci místního provozovatele dvacet dolarů (asi 450 korun). A při pohledu z okna za jízdy si říkám, že to není špatná cena.

Vidím toho hodně. Jestli jste někdy u táboráku zpívali, že v „Montgomery bijou zvony“, tak tady pevnost z dob války o nezávislost Spojených států, o které je v písni řeč, zahlédnete. Stejně tak uvidíte impozantní kamennou budovu vyrůstající z místních skal. Jmenuje se West Point a jde o nejstarší nepřetržitě osídlenou vojenskou základnu na území USA, kde se dnes vychovávají armádní důstojníci.

Projedete také kolem Sleepy Hollow, městečka, které každoročně o Halloweenu těží z popularity stejnojmenného hororu Tima Brutona v hlavní roli s Johnnym Deppem a kde údajně straší bezhlavý jezdec na koni. Směrem na východ by zase člověk narazil na nenápadnou obec Bethel, která v roce 1969 hostila legendární festival Woodstock.

Kromě historických míst a přírody ale údolí Hudsonu nabízí i kulturu – a hlavně klid. Není tedy divu, že sem Newyorčané často alespoň o prodloužených víkendech utíkají před městským ruchem. Nuda tu ale také není. „Jste na správném místě, tady se toho děje spousta,“ směje se řidič Uberu Charles, který mě od vlakového nádraží v sousedním městě Poughkeepsie veze do kampusu. Česko zná, slyšel prý, že je tam bezpečno. A tady? ptám se. „V Poughkeepsie záleží, kde přesně jste. Jsou tu bezproblémové oblasti, ale stačí ujít pár bloků a všechno je jinak,“ říká vážně. Město si podle serveru USA.com ve statistikách zločinnosti vede hůře než většina ostatních ve státě.

Dobrá nálada ale řidiče Charlese neopouští na dlouho. „Musíte zajít na místní farmářské trhy. Jsou tu sady jabloní a hrušní. Jste v zemi cideru,“ pokračuje. A má pravdu. Ve státě je podle Newyorské asociace cideru přes 130 výrobců kvašeného nápoje a je to i významná položka pro ekonomiku celého státu. New York podle Americké asociace jablek každý rok vypěstuje druhý největší objem tohoto ovoce v USA, zhruba 34 milionů kusů. Celé Spojené státy jsou pak druhým největším vývozcem jablek na světě, uvádí Světová banka.

Kromě cideru je údolí řeky Hudson známé navíc i jako vinařská oblast. Není to ale jen alkohol a ovoce, na co člověk na trzích narazí. „Poslední dobou farmáři začali prodávat i trávu,“ směje se šofér Charles. Ukazuje přitom na cedule podél cesty, které lákají na návštěvu místních farem, ať už kvůli jablečným produktům, nebo marihuaně. Ta je ve státě legální od roku 2021. Od jednadvaceti let ji tu mohou lidé užívat a mít jí u sebe až tři unce, tedy zhruba 85 gramů.

Kromě takových cedulí ale u čerpacích stanic, obchodů a motelů míjíme i jiné nápisy: „Přijmeme pracovní sílu, ihned.“ Připomínají, že jsme poměrně blízko Rezavému pásu, oblasti USA, která zhruba od druhé poloviny minulého století zažívá ekonomický úpadek a odliv obyvatel kvůli útlumu těžkého průmyslu. Táhne se od severu a východu státu New York na západ ke státům velkých jezer, jako je Pensylvánie, Ohio či Indiana.

„Nepomohl tomu ani covid. Žiju tu pětadvacet let a ceny jsou příšerný,“ pokračuje Charles. Zároveň ale řidič Uberu dodává, že to přeci jen má i světlou stránku. „Koupil jsem tu před časem dům a jeho cena od té doby jen strmě roste,“ říká. Bydlení ve městě New York City patří k těm nejdražším v zemi. Dobře na tom ale není ani zbytek státu. Není tak divu, že je to pro místní obyvatele i politiky v současnosti jedno z nejaktuálnějších témat, připomínají New York Times.

Když už se blížíme ke kampusu, děkuju Charlesovi za tipy a ptám se ho, jestli kvůli vysokým nákladům nepřemýšlí o prodeji domu a přesunu jinam. „Ne, mám dvě děti a domov mám teď tady,“ odpovídá. V tu chvíli to ještě nevím, ale o nákladnosti místního bydlení se ještě přesvědčím na vlastní kůži. Až po příjezdu na kampus se totiž dozvídám, jaký konkrétní pokoj mi vyneslo naúčtovaných zhruba pět tisíc dolarů (asi 112 tisíc korun) za ubytovaní na jeden semestr. Ale o tom třeba příště.