Václav Moravec patří k nejznámějším novinářům v Česku, a to především díky politickému diskuznímu pořadu Otázky Václava Moravce, který dlouhé roky každou neděli v poledne servíruje na České televizi. Vedle toho je ale také vysokoškolským pedagogem, studentům přednáší právě o médiích či jejich etice. A minimálně k těm tuzemským nešetří kritikou. „Ještě, že se letos dařilo mým včelám na chalupě. U nich je totiž svět ještě v pořádku,“ říká známý moderátor a mimo jiné předseda včelařské organizace v Mníšku pod Brdy.

Ač se to může zdát jako malichernost, včely jsou pro Václava Moravce důležité. Kdyby se o ně nestaral, neměl by podle svých slov zajištěn únik ze světa politiky a médií, ve kterém je profesně tolik ponořen. Ostatně své Otázky moderuje osmačtyřicetiletý rodák z Ústí nad Orlicí už osmnáctým rokem, přičemž k novinařině si přičuchl již v roce 1992. Proto dokáže zhodnotit, jak se česká mediální sféra posunula – a kam asi směřuje.

„Mrzí mě, kam se pod tíhou digitalizace posouvá celá veřejná sféra. V životě bych neřekl, že se budu prohlašovat za největšího konzervativce ze všech konzervativců, ale některé věci prostě nejsou normální. Mám na mysli například, že někdo považuje za nejlepší trendy v žurnalistice rychlost. Že musí být zprávy co nejrychleji venku. Viz sestřelení té ruské rakety,“ říká Moravec v podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete přehrát níže.

Kritizuje tak snahu novinářů o to být co nejrychlejší na úkor ověření a doplnění kontextu. V souvislosti s tím zmiňuje i zbytečnou honbu za senzačními titulky. A dává zajímavý příklad ze začátku pandemie v roce 2020, kdy si tiskové agentury jinak vyložily tiskovou konferenci Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně účinnosti roušek. „Významově to posunuly tam, kam chtěly – že WHO nedoporučuje nošení roušek,“ zmiňuje.

Nejen tyto střípky jen posilují jeho lpění na žurnalistice dřívějších dob, kdy se noviny nebo televizní stanice nehnaly za zprávami, o kterých vlastně reálně nevědí vůbec nic. Nebo až příliš málo. „Ten nedávný příklad s raketou… Je samozřejmě strašné, že dopadne raketa do Polska, je ale hrozně málo novinářů, kteří nepřiznají, že o tom nic nevědí. Je normální zúžit čas a manévrovací prostor na vteřiny?“ ptá se řečnicky Moravec.

V návaznosti na onu rychlost šíření zpráv zmiňuje mimo jiné sociální sítě, které k tomuto „pobláznění“ přispívají. Je to totiž právě Twitter, Facebook nebo třeba YouTube, potažmo TikTok, odkud se novinky dostávají k široké mase lidí – do takzvaného mainstreamu. A jsou to znovu tyto sítě, které zakládají ideální podhoubí pro dezinformace a polopravdy.

„Dříve jsem byl za mainstream považovaný já, teď je mainstream to, co se děje – to, o čem se bavíme. Já jsem nyní chráněná dílna,“ říká s úsměvem Moravec a dodává, že existuje šance, aby se vše „vrátilo zpět“. Věří, že si lidé po nějakém čase uvědomí, že konzumovat zprávy z TikToku, kde u toho navíc někdo zpívá, není úplně normální.

Jak Moravec hodnotí mediální pokrytí během covidové pandemie? Jak dále žurnalistika přispívá k hysterii? A proč se česká média pořád ještě nepoučila z minulých událostí? Podcast Čestmíra Strakatého si můžete pustit zde.