Kdy bude možné pomocí genové editace léčit i pokročilá stádia smrtelných onemocnění? Nebo budeme moci genom již brzy měnit preventivně, aby nemoc vůbec nepropukla? Jak už dnes diagnostikovat další a další nemoci s využitím umělé inteligence? Tyto a spoustu dalších otázek souvisejících s propojením technologií a medicíny si klade David Navrátil, zakladatel technologické skupiny Channel Lab. A hned potom na ně se svým týmem hledá odpovědi.

David Navrátil se rozhodl zabývat zdravotnictvím po jednom zásadním životním momentu: „Moderní medicína a lékaři zachránili život mému synovi. Rozhodl jsem se to světu vrátit tím, čím můžu zdraví druhých lidí přispět svými schopnostmi já sám,“ vzpomíná na dobu, kdy založil svůj první technologicko-zdravotnický startup Aireen, který se později stal součástí jeho skupiny Channel Lab.

S týmem se teď věnuje prevenci a diagnostice civilizačních chorob s pomocí umělé inteligence a vývoji aplikací pro lékaře i veřejnost. Brzy se chce vrhnout i do oblasti genetiky. „Možnosti jsou obrovské, v podstatě jsme jako lidstvo na začátku objevování konkrétních řešení, která nám umožní žít déle a zdravěji,“ vysvětluje.

Posunout lidské poznání toho, jak editovat lidský genom, vnímá jako svoje poslání. A také jako způsob, jak splatit společnosti to, co dala jeho rodině. „Fascinuje mě, že už teď existují ve světě projekty, kde děti díky genové editaci přežily nemoc, kterou by dřív přežít neměly šanci,“ říká David Navrátil a odhaduje, že když se poznání stovek výzkumných týmů z celého světa spojí, budeme práci genomem v běžné praxi u lékaře potkávat možná už za deset let.

Jeho startup Aireen je zároveň prvním, který v České republice získal certifikaci zdravotní aplikace postavené na umělé inteligenci. „Byli jsme průkopníky už několikrát, budeme jimi i v genetice,“ věří Navrátil.

Pro svou vizi už získal investory, jako jsou Wood & Company, Precise Control nebo Tensor Ventures a řadu dalších. V rozhovoru pro CzechCrunch mluví David Navrátil o tom, co o zdraví člověka již teď dokážou technologie rozpoznat z hlasu, oční sítnice nebo snímků magnetické rezonance. „Jsme čím dál nemocnější, žijeme déle a zdravotnického personálu ubývá. Bez akce hrozí dramatický kolaps péče a bylo by naivní utěšovat se, že nás mladých a ve středním věku se to zatím netýká,“ říká na úvod.

Co pro vás znamená žít dlouho a kvalitně?
Když se mluví o longevity, často se tím myslí jen věk. Ale podle mě je klíčový rozdíl mezi tím, dožít se stovky, a tím, dožít se jí ve zdraví a naplno. Průměrná délka života v EU je přes 81 let, ale zdraví si většina lidí udrží jen do 65 let. To je podle mě hodně smutná vyhlídka. Takže když mluvím o dlouhověkosti, mám na mysli právě prodloužení zdravého života.

Čeká nás tedy podle vás budoucnost, ve které budeme staří, nemocní a bez zdravotní péče?
Pokud bychom vsadili čistě na čísla, důvodů k optimismu by moc nebylo. Statistiky totiž říkají, že v roce 2050 bude 30 % populace EU starší 65 let, nyní je to 21 %. Mezi 70 % a 80 % nákladů na zdravotní péči této skupiny je přitom podle dat Evropské komise vynakládáno na léčbu chronických onemocnění — a toto číslo bude s postupným stárnutím populace dále narůstat.

Co vás osobně přivedlo k rozhodnutí vyvíjet technologie pro zlepšení zdravotní péče? Byl v tom nějaký osobní impuls?
Ano, byl to velmi osobní impuls. Před necelými deseti lety zachránila moderní medicína život mému synovi. V ten moment jsem si uvědomil, jak obrovský potenciál technologie mají. A právě tehdy jsem si řekl, že to chci společnosti vrátit, stal se z toho pro mě silný osobní závazek.

Založil jste už více projektů, které kombinují zdraví a technologie. Jak se váš pohled na zdravotnictví vyvíjel v čase?
Na začátku jsem se věnoval především diagnostice – o ní je například náš projekt Aireen. Ten využívá analýzu digitálních snímků pozadí oční sítnice umělou inteligencí k bezbolestnému a neinvazivnímu screeningu. Dokáže zachytit i drobné změny a dát si je do souvislosti s chronickými onemocněními.

Poznáme tak, ještě před vypuknutím viditelných příznaků, dvě závažná onemocnění očí, která mohou vést až ke ztrátě zraku: věkem podmíněnou makulární degeneraci a diabetickou retinopatii. Obě jsou u svých cílových skupin pacientů nečastější příčinou ztráty zraku. Pokud je odhalíme včas, dají se léčit. A tým dále pracuje na rozšiřování diagnostických kapacit, a to i mimo klasické oční nemoci. Aktuálně se věnujeme rizikům spojeným se stavem kardiovaskulárního systému. A při práci na Aireen mi došla klíčová věc…

Jakou máte na mysli?
Skutečný rozdíl lze udělat ještě dříve, tedy v okamžiku, kdy nemoc teprve vzniká. Začal jsem se tedy soustředit na tzv. „early stage“ oblast.

Přišly tedy další projekty…
V různých fázích vývoje či klinického testování teď máme několik produktů spojených pod značkou Neurona Lab. Ty se zaměřují na včasnou detekci kognitivních poruch a diagnostiku neurodegenerativních onemocnění včetně Alzheimerovy nemoci. Tento typ onemocnění překračuje hranice pandemie 21. století a jen třetina pacientů je přitom diagnostikována včas. Tyto limity chceme překonat právě pomocí AI.

Sem patří i Neurona VOX?
Ano, ta dokáže včas poznat počínající neurodegenerativní onemocnění z lidského hlasu. Stačí krátká nahrávka, která pomocí sémantiky a fonetiky rozezná, zda máte rizikové příznaky.

Druhým řešením je Neurona PET, která přečte fúzi snímků z magnetické rezonance a PET (pozitronovou emisní tomografii) a určí množství nebezpečného amyloidu v mozku, dokonce ho dokáže přesně lokalizovat. Právě bílkovina amyloid beta je ukazatelem počínající nebo propuklé Alzheimerovy choroby. Vyhodnocování snímků magnetické rezonance a PET je pro lékaře časově náročné. To je přesně to místo, kde umělá inteligence dokáže do systému přinést výraznou změnu efektivity.

A třetí?
Tím je Neurona ARIA, zaměřená na zachycení vážných nežádoucích účinků bioléčby na Alzheimerovu chorobu, která byla nedávno schválena i v EU, opět na základě snímků magnetické rezonance. Bez zapojení pokročilých modelů umělé inteligence by tak tato léčba byla z kapacitních důvodů dostupná jen omezenému počtu pacientů.

Léky se zabývá i vaše nová aplikace Molecula. Co konkrétně bude řešit?
Řeší problém nevhodného užívání léků. Data hovoří jasně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 68 % Evropanů užívá léky a 60 % výživové doplňky. Až polovina léků je ale užívána nezdravě. Ve špatný čas, špatném množství nebo v rizikové kombinaci. To jejich účinnost snižuje a vyvolává to nežádoucí reakce, které pak zbytečně roztáčejí spirálu předepisování dalších a dalších léků. To všechno dokáže aplikace ukázat každému, kdo ji bude chtít použít –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lékařům i pacientům. Bude ale umět i další věci.

Například co?
Nastavíte si v ní rodinný management léků, díky kterému nebudete do lékárny chodit zbytečně a kupovat něco, co vám už doma leží. Notifikace vám také připomenou, kdy a jaký lék užít, případně jaký výživový doplněk a v jakém časovém rozmezí od podání léků, aby vám skutečně prospěl. Umí hlídat lékový management pro jednotlivé členy rodiny, můžete tak mít pod kontrolou v rámci jednoho účtu nejen sebe, ale i například děti na prázdninách či starší členy domácnosti.

Co vám na současném stavu zdravotnictví nejvíce vadí?
Podle mě je největším problémem byrokracie. Spousta inovací by mohla pomáhat už dnes, ale jejich zavedení trvá zbytečně dlouho. To stojí zdraví a životy. Pomohla by rychlejší adopce ověřených technologií do praxe a také snadnější certifikace, kterou v tuto chvíli brzdí pravidla nastavená EU i českými zákony. Lékařů a specialistů je už teď málo a pacientů stále přibývá. Pokud neurychlíme zavádění inovací, systém nebude udržitelný.

Tým skupiny Channel Lab v tomto není a nechce být jen pasivním příjemcem pravidel, ale zapojujeme se do odborných diskuzí směřujících k efektivitě i na této straně zdravotnictví. I nám jde na prvním místě o bezpečnost pacienta, jen se snažíme hledat cesty, které celé tyto procesy mohou urychlit. Lékařů a specialistů je už teď málo a pacientů stále přibývá. Pokud neurychlíme zavádění inovací, systém nebude udržitelný.

V Channel Lab se plánujete věnovat i genetickému testování. Co to bude znamenat?
Věříme, že budoucnost zdravotnictví leží v hlubokém porozumění jedinečnému genomu každého člověka a ve zvládnutí genetické editace. Proto pracujeme na vybudování špičkové NGS laboratoře (takzvané Next Generation Sequencing, pozn. redakce) pro genetický výzkum pro rychlé a dostupné sekvenování lidského genomu.

Chceme poznatky zpřístupnit pro další výzkum i pro veřejnost. Pokud to zjednoduším – posunuli jsme se od pokročilé diagnostiky k early-stage fázím a tímto projektem se na časové ose posouváme opět více dopředu. Budeme nejen hlídat rizika, ale umět i včas a cíleně proti nim zasáhnout.

Jak máte ošetřená rizika spojená s výzkumem genetiky?
Genetika a genová editace v sobě mají obrovský potenciál. Zároveň je to téma, ke kterému musíme přistupovat maximálně obezřetně. Zaměřujeme se na čtyři citlivé aspekty – na správnou interpretaci, srozumitelnost, ochranu soukromí a etiku. Na začátku byl můj osobní příběh a můj závazek. A etika je jeho jednoznačnou a nedílnou součástí. Samozřejmě že vše má spoustu souvislostí, které postupně poznáváme a řešíme je.

Jaké máte s Channel Lab další plány?
Až projdeme všemi fázemi výzkumu, testování a uvedení technologií na český trh, plánujeme expanzi do zahraničí. Je to celé velice náročné na čas i finance. Naštěstí máme za zády řadu investorů, kterým přijdou naše projekty smysluplné a vidí v nich potenciál růstu. Například Wood & Company, Precise Control nebo deep tech fond Tensor Ventures a řadu dalších.

A co vy sám? Testujete na sobě technologie, které vyvíjíte?
Jasně. Vše, na čem pracujeme, zkouším i sám na sobě. Chci mít jistotu, že našim nástrojům mohu opravdu důvěřovat. Navíc každým zkoušením se dá nejlépe přijít na nějaké zlepšení.