Je to podobné, jako kdybyste se pokoušeli měnit vodu na víno, jen základním produktem je místo vody čistírenský kal a výsledkem pomocná půdní látka, s níž se snáz bojuje proti suchu. Odpadu, který vzniká čištěním vody před tím, než se vpustí zpátky do přírody, je nadbytek, což je problém, který aktivně řeší například obce. Martin Fuka a Petr Mišák nyní udělali z čistírenského kalu výhodu – dělají z něj výživu pro pokojové rostliny, zahrady či trávníky. Jmenuje se Turbo.

Speciální látka nazvaná karbochar vzniká z čistírenského kalu pomocí pyrolýzy. Společnost BioCycle Grow, za kterou stojí právě Fuka a Mišák, se před několika začala podílet ve spolupráci s několika univerzitami na výzkumu. Spolu s Českým zemědělským ústavem, Akademií věd a dalšími pracovišti testovali, jaký efekt má na zadržení vody v půdě a zásobení rostlin prospěšnými látkami.

Karbochar je totiž přirozeně bohatý na uhlík, fosfor, železo, vápník, hořčík či draslík. Prvky pocházejí přímo z kalu, který je bohatý na organické a minerální látky. Kvůli jejich přítomnosti dnes většina kalu končí na zemědělské půdě, problém ale je, že kromě prospěšných látek má i ty škodlivé, a tak je jeho odkládání na půdu přísně regulované.

Foto: Bio Cycle Grow

Výhoda karbocharu je pak v tom, že škodlivé látky už nemá, pyrolýza je totiž eliminuje. „Pyrolýza probíhá při teplotách 550 až 650 stupňů Celsia, což zcela zničí všechny mikropolutanty včetně mikroplastů, léčiv, hormonů a různých chemikálií. Výsledkem je zcela čistý materiál, který je bezpečný a pro rostliny velmi prospěšný. Škodlivé látky se rozpadnou na neškodné prvky, které nepředstavují riziko pro zdraví ani životní prostředí,“ líčí spoluzakladatel BioCycle Grow Petr Mišák.

Jen tím ale karbochar zajímavý není – má také negativní uhlíkovou stopu, pokud se totiž karbochar dostane do půdy, spolu s ním se do ní vrací i oxid uhličitý, který by se jinak uvolnil do půdy. Uhlík se totiž v karbocharu zapouzdří už při pyrolýze. „Je to tedy mimo jiné proces, který snižuje skleníkový efekt. Každý kilogram karbocharu uloženého do půdy zabrání, aby se do ovzduší dostalo asi 500 gramů CO2 ,“ líčí spoluzakladatel firmy.

Další výhodou látky je pak to, že má pomáhat zadržovat vodu v půdě. „Částice v něm mají porézní strukturu, která vláhu v půdě udrží. Ta je pak k dispozici rostlinám i v suchém období, čímž pomáhá snižovat frekvenci zavlažování a zároveň zabraňuje přemokření,“ popisuje Mišák. Pomoci to může kupříkladu při přívalových srážkách, kdy je vody příliš, půda ji neudrží, a dochází tak k erozi. Zároveň karbochar podporuje půdní mikrobiom, posiluje kořenový systém a pomáhá rostlinám lépe zvládat stres, tedy i například sucho.

Společnost BioCycle Grow uvedla karbochar na trh začátkem letošního roku, a to pod již zmíněným názvem Turbo. Neobsahuje žádné další hnojivo nebo chemii a prodává se v balení pro pokojové rostliny, zahrady či trávníky.

Speciální látka vzniká díky technologii zvané Pyreg, která vznikla v Německu, postupně se ale rozšířila do USA či Švédska. Česko je čtvrtou zemí na světě, která tuto technologii využívá. Zároveň je teprve druhou zemí, která karbochar používá jako registrovanou pomocnou půdní látku. První je Švédsko. U implementace první pyrolytické jednotky v čistírně odpadních vod v Česku, konkrétně v Trutnově, stál otec jednoho ze zakladatelů BioCycle Grow Jaroslav Fuka. „O ekologii jsme měli v rodině vždycky velký zájem, proto jsme zkoumali další potenciál této technologie,“ vysvětluje Martin Fuka.

Společnost chce nyní pracovat především na popularizaci samotného produktu. Zatímco nyní ho využívají hlavně zahrádkáři, kutilové a milovníci pokojových rostlin, do budoucna ho chce BioCycle Grow začít nabízet developerům, zahradním architektům nebo technickým službám, které se starají o veřejnou či parkovou zeleň. Právě v parcích nyní karbochar společnost testuje spolu s vědci. Spolupracuje také s Prahou 2 na projektu Praha cirkulační. „Využití Turba pro veřejné instituce se nabízí a dává obrovský smysl. Skvělé výsledky má i v oblasti zelených budov a střech,“ říká uzavírá Mišák.