Měsíc od útoku na Izrael. Ty nejdůležitější chvíle konfliktu a jak se mění nejen tvář Gazy

Přesně před měsícem vnikli teroristé z Hamásu do Izraele, ten odpověděl ostřelováním a blokádou. Kde všude se konflikt projevuje a jak ovlivní nás?

Iva BrejlováIva Brejlová

isr-1

Foto: OpenAI / CzechCrunch

Jaká je měsíc po útoku Hamásu na Izrael situace na Blízkém východě? (vygenerováno umělou inteligencí)

0Zobrazit komentáře

Je to přesně měsíc ode dne, kdy Izrael překvapily útoky, které nejen tuto zemi ochromily svou brutalitou namířenou i proti civilistům a odstartovaly otevřenou válku. Jak se vyvíjel konflikt a jak moc se přelil do dalších států? Přinášíme ty nejdůležitější milníky a zásadní fakta, která se s ním pojí. I názory odborníků na to, co ještě může ovlivnit.

Nečekaný útok: 7. října

Izraelské tajné služby jsou brány jako jedny z nejschopnějších na světě, a proto se noc z pátku na sobotu 7. října stala pro zemi absolutním šokem. Bezpečnostní složky byly na některých místech dlouho paralyzované. Za východu slunce v zemi začali teroristé z palestinské organizace Hamás zabíjet nejen vojáky, ale i civilisty. Na řadě míst nečelili žádnému odporu. Útok byl zřejmě plánován bez použití moderních komunikačních platforem, aby byl nevysledovatelný. Probíhal po zemi, vodě i ze vzduchu, na izraelská území se útočníci dostávali třeba rogaly. Symbolem brutality se stal hudební festival Supernova, kde útočníci zabili přes 260 lidí a další odvlekli jako rukojmí do Pásma Gazy. Izraelské úřady uvádějí celkem přes 1 400 obětí a více než dvě stovky unesených.

Dlouhodobě se před touto událostí vedení země soustředilo spíš na Západní břeh Jordánu, kde premiér Benjamin Netanjahu podporoval vznik židovských osad, ovšem na úkor Palestinců. Netanjahu v posledních měsících také izraelskou společnost rozděloval, v zemi dlouhé měsíce probíhaly protesty například kvůli soudní reformě a v době útoků Izrael navíc vyjednával o narovnání vztahů se Saúdskou Arábií, což se mohlo příčit nejen Palestincům, ale i Íránu či Kataru, které mají na Blízkém východě velký vliv.

israeli-army

Přečtěte si takéCo se změní? Válka v Izraeli v otázkách a odpovědíchRozdělená společnost, oslabený stát, změny v geopolitice. Válka v Izraeli v otázkách a odpovědích

Hodiny poté: Izrael se vzpamatovává

Na některých místech trvalo i přes 15 hodin, než se lidé uvěznění v kibucích nebo na zmíněném festivalu dočkali záchrany. Izraelská armáda ale ještě ten samý den začala bombardovat cíle v Pásmu Gazy. Uvedla, že nasadila desítky letadel a spotřebovala přes 16 tun munice. Krátce po útoku oznámila zahájení operace Železné meče a mobilizovala desetitisíce příslušníků záloh, mužů i žen – v Izraeli je vojenská služba povinná pro všechny. Mezitím se mnoho lidí v Pásmu Gazy vydalo na útěk ze svých domovů směrem hlouběji do oblasti mezi Izraelem a Egyptem.

Na povrch se začaly dostávat příběhy Izraelců, kteří dokázali přežít tváří v tvář teroristům, případně zachránili další životy. Starší obyvatelka města Ofakim na jihu země Rachel Adariová útočníkům nabídla sušenky a kávu, a spolu se svým manželem je tak zdržela až do příjezdu vojáků. Když generál ve výslužbě Noam Tibon zjistil, že rodina jeho syna je uvězněna v kibucu poblíž hranic s Gazou, vzal pistoli a se svou ženou je vyrazil zachránit. Jejich cestu bez velké nadsázky popisují izraelská média jako „materiál pro akční filmy“. Než se dostal k synovi, Tibon opakovaně narazil na lidi, které odvážel opačným směrem, do bezpečí, včetně zraněných izraelských vojáků. Jiného přesvědčil, aby se k jeho misi přidal. Až pak se šťastně setkal se synem.

Příslušníci izraelské policie v ulicích Jezuraléma

První dny: příprava na pozemní operaci

Izrael brzy převzal kontrolu nad svým územím a Česko začalo evakuovat své obyvatele. Do Tel Avivu přiletěl šéf české diplomacie Jan Lipavský, a stal se tak prvním zahraničním státníkem, který zemi po útocích navštívil. Izraelští představitelé podle zdrojů Seznam Zpráv na místě připomínali paralelu s pomocí, kterou Československo, také jako první, poskytlo Izraelcům v roce 1948 ve válce za nezávislost.

Začalo se hovořit o izraelské pozemní operaci v Gaze, která měla doprovodit vzdušné bombardování a natrvalo změnit tvář místa. Zaznívala varování před chystanou akcí a na Gazu padaly letáky s informacemi, kudy a jak utíkat. Civilisté ale mnohdy neměli kam, jiní nechtěli opouštět své domovy. Podle některých zpráv členové Hamásu obraceli část lidí zpět a Egypt původně odmítal otevřít hraniční přechod a přijmout uprchlíky z Gazy. Možnost odejít měli nejprve jen cizinci a Palestinci s dvojím občanstvím.

Kouř stoupá v Gaze po izraelském útoku

V následujících dnech Izrael navštívila řada státníků – opakovaně americký ministr zahraničí Antony Blinken, 18. října také americký prezident Joe Biden a o pár dní později francouzský prezident Emmanuel Macron nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Výbuch v nemocnici v Gaze a nejasné informace

Dne 17. října tamní úřady, ovládané Hamásem, oznámily, že nemocnici v Gaze zasáhla izraelská raketa, která měla zapříčinit smrt až 500 lidí. Zprávy se však během dalších hodin a dní začaly různit a objevila se i hlasová nahrávka, která měla podporovat izraelskou verzi: tedy že za výbuchem stála vadná střela, kterou se z nedalekého hřbitova pokusil odpálit palestinský Islámský džihád. K tomu se nakonec přiklonil i americký prezident Biden.

Izrael a Hamás mezitím pokračovaly v útocích a v jisté formě začala i chystaná pozemní operace. Počet obětí v Pásmu Gazy postupně narůstal a měl v současnosti přesáhnout devět tisíc, jde ale opět o informace, které nelze nezávisle ověřit. Obyvatelé zůstali v Gaze odříznuti. Kolabovala elektřina, telekomunikace i dodávky vody.

Elon Musk

Přečtěte si takéMusk poskytne Starlink humanitárním spolkům v Gaze, Izrael se zlobíMusk poskytne Starlink humanitárním organizacím v Gaze. Použijí to teroristé, zlobí se Izrael

Několik organizací či jednotlivců začalo nabízet pomoc. Nejprve se objevila zpráva, že Evropská unie pozastavila svoji pomoc směřující do Pásma Gazy kvůli podezření, že jde i na podporu teroristů – později ale Brusel vše upřesnil a šéfka komise von der Leyenová naopak uvedla, že EU humanitární pomoc civilistům ztrojnásobí. Podobně se nabídl i Elon Musk, který oznámil, že poskytne svůj satelitní komunikační systém Starlink mezinárodně uznaným organizacím působícím v Gaze. Izrael to však zkritizoval s tím, že síť nakonec využijí i teroristé.

O měsíc později: Kritika Izraele

Konflikt se od té doby přelil i do jiných zemí. Hned v prvních dnech došlo k vzájemným útokům mezi Izraelem a příslušníky libanonské radikální organizace Hizballáh. Nevraživost neskončila, jen před několika dny se objevila informace, že izraelská armáda zasáhla raketou automobil s rodinou v jižním Libanonu, tedy nedaleko hranic. Hizballáh v odvetě vypálil zase své střely. Konflikt hlasitě komentuje zejména Katar, izraelskou blokádu Pásma Gazy ale zkritizovala řada představitelů arabských zemí včetně Egypta nebo Jordánska.

Protesty proti blokádě jsou ale vidět i v řadě dalších států, přičemž v některých z nich demonstrace měly i náboženskou tvář. Ve Washingtonu vyšlo teď o víkendu do ulic několik desítek tisíc lidí, ve velkém se protestuje i v Německu či ve Francii. V Berlíně i ve Washingtonu se objevily zprávy, podle kterých měli demonstranti provolávat heslo „Alláhu akbar“ (arabsky „Bůh je velký“). Před jednou z poboček Starbucksu v německé metropoli se pak část demonstrantů zastavila před výlohou, plivala na ni a volala: „Hanba vám.“ Vedení firmy Starbucks ve Spojených státech dříve ostře odsoudilo útok Hamásu.

Asi největší demonstrace byly z německých měst v Düsseldorfu, podle stanice Deutsche Welle přišlo na sedm tisíc lidí. Pochody ale zaznamenali i v Kolíně nad Rýnem nebo třeba Hannoveru. V návaznosti na ně německý vicekancléř Robert Habeck varoval zemi před nárůstem antisemitismu právě kvůli konfliktu mezi Izraelem a Hamásem.

OSN také kritizuje Izrael s tím, že kvůli blokádě a ostřelování trpí civilisté. Izraelské údery na palestinský tábor Džabálija v Pásmu Gazy z minulého týdne mohou být podle Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva válečným zločinem. Vysoký počet obětí a rozsáhlé škody mají ukazovat na to, že údery izraelského letectva mohly být nepřiměřené. Při bombardování tábora zahynulo nejméně 50 lidí, podle izraelské armády šlo o „50 teroristů“. A americké ministerstvo zahraničí minulou středu označilo za „neuvěřitelně destabilizující“ útoky židovských osadníků na Palestince na okupovaném Západním břehu Jordánu, uvádí CNN.

Na půdě OSN si izraelský velvyslanec Gilad Erdan připnul na klopu žlutou hvězdu s nápisem Nikdy znovu. A trval na tom, že ji bude hrdě nosit tak dlouho, dokud Rada bezpečnosti OSN neodsoudí útok radikálního hnutí Hamás na jeho zemi.

Zatímco Izrael ostřeluje cíle v Gaze, někteří přední představitelé Hamásu o útocích slýchají jen z médií. Německý list Bild napsal, že si užívají soukromé tryskáče, limuzíny, ubytování v hotelích a vilách. K tomu jim mnohdy pomohly právě proslulé tunely vybudované pod povrchem Pásma Gazy. Síti tunelů, kterou Hamás využívá a jež je pro izraelskou armádu nemalým problémem, se věnovaly i Financial Times.

„Primárně jde o nacionální spor o to, kdo má právo tam žít. Dva národy, které si nárokují stejné teritorium,“ vysvětluje pozadí izraelsko-palestinského sporu v rozhovoru pro CzechCrunch Jakub Záhora z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Na tuto rovinu se postupně nabalovaly další vrstvy včetně náboženství, protože jde o území, které je posvátné jak pro Židy a křesťany, tak pro muslimy. Mešita al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě je třetí nejposvátnější místo islámu. To celou emočnost ještě zintenzivňuje. Zároveň je ale důležitý i rozměr, že Izrael je v arabském, ale vlastně i obecněji rozvojovém světě vnímaný jako západní koloniální implantát. Z něj pak ještě vyrůstají různé antisemitské konspirace.“

„V případě pravice a víc té americké, která má silnější náboženské vazby, je Izrael chápán i jako hráz proti islámu. Jako výspa západní, transatlantické civilizace a demokracie, která se sama brání hordě barbarských nájezdníků. Je to až mýtické pojetí, hovoří se o civilizační hrozbě,“ dodává. „Konflikt má potenciál se rozšířit, dochází k ostřelování mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu, sílí útoky na americké jednotky a ambasády v regionu.“

V současnosti navíc probíhá ještě jedna válka v Evropě, kde už před více než rokem Rusko napadlo Ukrajinu. „Šance, že tyto dva ohraničené konflikty přerostou do rozměrů mezinárodní žhavé války, v nichž se střetnou hlavní světové mocnosti, stoupla z 35 procent na 50 procent,“ uvedl v půlce října Ray Dalio, zakladatel Bridgewater Associates, jemuž už vyšla řada předpovědí.