V roce 2002 ho – podobně jako velkou část pražské Libně – smetla povodeň. Velký nebo také Löwitův mlýn čekal dlouho na své další poslání, které získal teď v pondělí. Otevřela se v něm nová, poněkud netradiční pobočka Městské knihovny v Praze.

U začátku obnovy barokního mlýna, jehož současná podoba pochází z osmnáctého století, stál Spolek Velký mlýn. Jeho cílem bylo památku zachránit i oživit. Nakonec spolek prostor zrekonstruoval spolu s Městskou knihovnou v Praze, která se rozhodla otevřít tu svou pobočku. Městská knihovna se tak do pražské Libně vrací po dvou dekádách.

Knihovna je to ale vskutku netradiční. Její součástí je totiž i kavárna a multifunkční centrum. Navíc má jako jediná z celé sítě otevřeno sedm dní v týdnu. V pondělí provoz začíná až v odpoledních hodinách, od úterý do neděle bude otevřeno od devíti od rána do osmi do večera.

„Velký mlýn je velmi netypická pobočka, která v jednom prostoru propojuje knihovnu s kavárnou. Knihovna tak bude otevřená stejně jako kavárna, tedy sedm dní v týdnu,“ vysvětluje ředitel Městské knihovny Praha Tomáš Řehák.

Foto: velkymlyn.cz

V netradičních prostorech je kromě knihovny také kavárna

V budoucnu by se ve Velkém mlýně mohly konat i různé společenské akce, počítá se s promítáním filmů, hraním deskových her nebo takzvaným swapem knih. „Velký mlýn je skvělé místo pro konání akcí. Ověřili jsme si to nedávno při akci Open House Praha. Spolupráce se rozvíjí i s dalšími organizacemi, kterým bychom mlýn rádi nabídli k realizaci jejich akcí,“ líčí Barbora Růžičková ze Spolku Velký mlýn.

Městská knihovna slibuje, že čtenáři najdou v Libni nádhernou barokní budovu, uvnitř perfektní moderní architekturu, výtečnou kávu, ale především nejnovější technologie – a navrch 3 800 knih. Knihovna bude částečně samoobslužná, pracovníci by tu měli být každý den, ale jen od dvou do pěti.

Knihovna je zatím ve zkušebním režimu, ke slavnostnímu otevření by mělo dojít na začátku září. I tak už je ale 47. pobočkou Městské knihovny. „Prázdniny vnímáme jako čas pro pilotní provoz, který ukáže, jak provozní nastavení upravit, aby služby knihovny opravdu vyhovovaly všem,“ vysvětluje Řehák.

Užívat si lze mlýn ale skutečně i zvenčí, a to nejen pro pozorování historické stavby. Venku jsou totiž také Thomayerovy sady, kde lze posedět, dětské hřiště, kam lze vypustit ratolesti, a také výhledy do Libeňského přístavu. Mlýn navíc stojí u říčky Rokytky.

Od svého vzniku byla stavba několikrát zničena. V polovině osmnáctého století byl poničen při vyplenění Libně během válek o rakouské dědictví. V padesátých letech dvacátého století ho komunisté proměnili na sklad brambor. Zrekonstruován byl v roce 2001, o rok později přišly povodně. Opravovat se začal až loni. Náklady na proměnu Löwitova mlýna byly deset milionů korun.

Foto: velkymlyn.cz

Součástí je i kavárna

Foto: velkymlyn.cz

Knihovna je samoobslužná