Před čtyřmi lety britský deník The Guardian odhalil, že do amerických voleb v roce 2016 se promítly podvodné aktivity společnosti Cambridge Analytica. Britská firma se nedovoleným způsobem dostala k osobním informacím o desítkách milionů uživatelů Facebooku. Kauza spustila masivní debatu o vlivu sociálních sítí nejen na politiku, vyústila také ve vysoké pokuty a žaloby na adresu Facebooku, respektive jeho mateřskou společnost Meta. Ta kvůli aféře nyní zaplatí dalších 725 milionů dolarů.

Společnost Marka Zuckerberga, pod níž kromě Facebooku a Instagramu patří i WhatsApp, částkou v přepočtu 16,5 miliardy korun urovnala hromadou žalobu, podle které umožňovala přístup k osobním údajům uživatelů třetím stranám. Tedy včetně v úvodu zmíněné výzkumné firmy Cambridge Analytica. Dohoda je podle prohlášení Mety „v nejlepším zájmu naší komunity a akcionářů“.

Žaloba byla podána poté, co se v roce 2018 ukázalo, že Cambridge Analytica získala přístup k údajům až 87 milionů uživatelů Facebooku. Tvrdila, že Meta porušila zákony, protože umožnila vývojářům aplikací a obchodním partnerům shromažďovat osobní údaje uživatelů bez jejich souhlasu. Dohodu ještě musí schválit soud, Meta navíc v rámci dohody nepřiznala pochybení.

„Během posledních tří let jsme upravili svůj přístup k soukromí uživatelů a zavedli komplexní program k jeho ochraně,“ uvedli zástupci Mety. Už v roce 2019 zaplatila firma pět miliard dolarů (v současném kurzu přes 110 miliard korun), aby ukončila vyšetřování svých praktik v oblasti ochrany soukromí uživatelů ze strany americké Federální obchodní komise.

Zaplatila také 100 milionů dolarů za urovnaní obvinění ze strany americké Komise pro cenné papíry a burzy, podle kterého poskytovala investorům zavádějící informace ohledně zneužívání osobních údajů uživatelů. Ještě drtivější dopad měla kauza na společnost Cambridge Analytica. Ta v v roce 2016 pomáhala při volební kampani bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, v roce 2018 v důsledku skandálu ukončila činnost.

Američtí žalobci nicméně dlouho volali i po stíhání samotného Marka Zuckerberga. Letos na jaře proto na šéfa firmy padla žaloba. „Firemní politika pana Zuckerberga umožnila několikaleté klamání uživatelů ohledně špatného počínání firmy Facebook. Tato žaloba je nejen opodstatněná, ale také nutná. Vysílá signál korporátním lídrům, včetně šéfů společností, že budou hnáni k odpovědnosti za svoje činy,“ prohlásil tehdy prokurátor Karl Racine.

Meta v poslední době také musí čelit situaci na trhu a podobně jako další technologičtí giganti Alphabet, Amazon nebo Apple zavádí úsporná opatření. V listopadu tak oznámila propuštění jedenácti tisíc lidí, zhruba třinácti procent své pracovní síly. Šlo o největší takový krok v její historii. Firmu opustil i legendární herní vývojář John Carmack, jeden z otců Wolfensteinu 3D nebo Doomu, který se v Metě věnoval Zuckerbergem milované virtuální realitě metaverza.

S přispěním ČTK