Ještě před rokem se o startupu Builder.ai, který měl pomocí umělé inteligence stavět aplikace téměř na počkání, mluvilo jako o technologickém jednorožci. Ale skončil v insolvenci, když se ukázalo, že jeho asistentka poháněná umělou inteligencí Natasha jsou ve skutečnosti stovky údajně špatně placených lidských vývojářů z Indie. A příkladů je víc. Společným jmenovatelem těchto příběhů jsou dvě písmena, na která dnes investoři slyší nejvíce: AI.

Po „vizionářském“ technologickém startupu Builder.ai je tu třeba i newyorský Nate. Ten chtěl změnit způsob nakupování na internetu tím, že by zákazníkům automaticky vyplnil platební formuláře na e-shopech, a tak šetřil čas. Ve skutečnosti ale nákupy dokončovali najatí kontraktoři na Filipínách. Kalifornský GameOn zase lákal na chytrý sportovní chat, který měl s fanoušky debatovat o výsledcích a statistikách, zatímco podle vyšetřovatelů šlo ve výsledku hlavně o falešné audity a odklánění milionů dolarů na luxus zakladatelů.

Není to ale poprvé, kdy zkratka a příslib technologické revoluce dokázaly přitáhnout miliardy dolarů. Koncem devadesátých let stačilo, aby firma měla v názvu „.com“, a investoři do ní vkládali peníze. Internet měl navždy změnit nakupování, zábavu i komunikaci a vznikl dojem, že kdo naskočí do vlaku včas, zbohatne. O internetových firmách se psalo s nadšením, mluvilo se o nové ekonomice, ale také takzvané dotcom bublině. Běžní lidé si otevírali účty u brokerů, aby si mohli koupit akcie.

Technologický index Nasdaq, burzovní ukazatel, který sleduje hlavně akcie technologických firem, vzrostl mezi lety 1995 a 2000 o více než 570 procent. Hodnota dotčených společností tvořila téměř třetinu celého amerického trhu a symbolem doby se stal vstup společnosti Netscape na burzu v roce 1995. Firma vyráběla první masově rozšířený internetový prohlížeč, a i když byla ve ztrátě, cena jejích akcií během jediného dne stoupla na víc než dvojnásobek. To ukázalo, že nemusí záležet na tom, jestli projekt vydělává, hlavní bylo mít co nejvíc uživatelů a příběh o růstu.

Podobných firem rychle přibývalo. Byly to online obchody, portály, logistické služby… zkrátka podniky, které tvrdily, že díky internetu změní celé odvětví. Investoři do nich posílali stovky milionů dolarů, často bez ohledu na to, jestli už mají skutečné zákazníky nebo funkční produkt.

Pak ale v březnu 2000 přišel zlom. Nasdaq dosáhl svého historického vrcholu a během dvou let spadl o více než tři čtvrtiny. V USA zaniklo asi pět tisíc internetových firem. Například Pets.com, tehdejší hvězda, která prodávala chovatelské potřeby online a měla reklamy i během velmi drahého pásma Super Bowlu, zkrachovala devět měsíců po vstupu na burzu.

Yahoo!, kdysi hlavní vyhledávač a portál, přišel o devadesát procent hodnoty. A spojení AOL, tehdy největší americké internetové služby, a mediálního giganta Time Warner, oznámené za 350 miliard dolarů, se nakonec stalo symbolem jedné z největších ztrát hodnoty v dějinách byznysu.

Přesto to neznamenalo, že internet jako takový selhal. Naopak, bublina urychlila jeho nástup. Peníze, které se do něj nahrnuly, zaplatily infrastrukturu, servery a optické kabely, jež zůstaly. Lidé si na internet zvykli a začali ho používat každý den. Díky tomu pak mohly vyrůst firmy, které se staly obry dneška.

Současná AI vlna působí podle některých médií a akademiků podobně a ve svém článku zmiňují dotcom bublinu i třeba New York Times. Jen letos vznikly tisíce firem s doménou .ai, valuace vystřelily do stovek miliard a technologičtí giganti plánují výdaje na datová centra v bilionech dolarů.

Strach, že někomu ujede vlak, žene kapitál i do firem, které nemají víc než prototyp a pár slibů v prezentaci. Profesor Erik Gordon z Michiganské univerzity varuje, že případný krach by mohl bolet víc než dotcom bublina, jelikož do technologických gigantů investují i penzijní fondy a miliony běžných lidí. Upozorňuje na příklad startupu CoreWeave, poskytovatele cloudové infrastruktury pro AI, jehož akcie nedávno během dvou dnů odepsaly 24 miliard dolarů tržní hodnoty, tedy skoro šedesátkrát víc, než kolik stálo na vrcholu celé Pets.com.

Také ekonom Torsten Sløk pro magazín Fortune mluví o „přepálených“ částkách. Podle jeho výpočtů jsou dnešní největší technologické firmy dokonce nadhodnocenější než ty v roce 2000, kdy vrcholila internetová bublina. Trh už prý počítá s tím, že generativní umělá inteligence okamžitě zvýší produktivitu a ekonomický růst, ale co když se to stane pomaleji, než investoři čekají?

Analytici oslovení agenturou Reuters také odhadují, že jen do roku 2028 bude třeba nalít do datacenter téměř tři biliony dolarů. To je suma srovnatelná s ročními investicemi všech firem z indexu S&P 500 dohromady. Pokud by se ukázalo, že poptávka po AI není tak velká, mohlo by jít o nejdražší omyl posledních dekád.

Skepsi nezastírají ani úspěšní lidé z oboru. Sam Altman, šéf OpenAI, které ale na rozdíl od jiných malých startupů má rozhodně víc než jen zmíněný prototyp a sliby, připouští, že kolem umělé inteligence vzniká bublina. „Když vznikne bublina, chytří lidé se snadno nechají unést malým zrnkem pravdy,“ řekl pro The Verge.