Na CzechCrunchi jsme den co den svědky zpráv, které dokazují, že je tuzemský startupový ekosystém stále větší a zásadnější. I přesto, že ještě docela nedávno neexistovaly žádné Rohlíky, Zásilkovny ani Beat Sabery. Je třeba si ale přiznat jeden nedostatek, který pramení prostě z toho, jak média fungují. V denním shonu zpráv o investicích, akvizicích, exitech a expanzích občas, ač nechtěně, nevyhnutelně zapadají příběhy lidí, kteří za obrovsky úspěšnými firmami stojí.

Právě tuto mezeru se rozhodl vyplnit bývalý dlouholetý novinář Forbesu Michael Mareš, toho času již Growth Manager ve startupu FlashNews, který z příběhů těch nejvýznamnějších českých startupistů sepsal knihu s názvem Nápad za miliardu. Jde o soubor příběhů, které však neukazují jen zárodky firem, jako jsou Kiwi.com, Livesport nebo Slevomat, ale především se v okouzlujícím detailu dívají do životů jejich zakladatelů.

Již od prvních stránek se tak například o Tomáši Čuprovi, zakladateli online supermarketu Rohlik.cz, pravděpodobně dozvíte více, než jste kdykoliv zatím slyšeli a viděli. Příběhy jsou to natolik detailní, že by je nejspíš mohlo napsat jen málo jiných lidí kromě Michaela Mareše. Vychází totiž z desítek osobních setkání a rozhovorů, které s ikonami české startupové scény vedl.

V podstatě zhuštěné životopisy českých startupistů nabízejí náhled velmi podrobný a přitom čtivý. Mareš v knize popisuje životy zakladatelů od útlého dětství – ať už to znamenalo plzeňské sídliště pro Jana Řežába z Time is Ltd. nebo Jindřichův Hradec pro Olivera Dlouhého z Kiwi.com.

Foto: Michael Tomeš

Michael Mareš, autor knihy Nápad za miliardu

Nevynechává šťastné životní okamžiky, ale ani ty těžké – včetně rozpadlých manželství, úmrtí nebo finančních problémů a okamžiků, kdy byly jejich firmy na pokraji krachu. Takový komplexní obrázek je nesmírně důležitý. V často krutých detailech totiž ukazuje, že úspěch nepřichází vůbec zadarmo.

Nečekejte však dlouhé a složité vyprávění dějin každé z osobností. Právě naopak – Michael Mareš dokázal ze 100 % využít svůj novinářský background, tudíž staví na jednoduchých větách, svižné gradaci textu a každý velký milník nezapomíná okořenit pestrým detailem ze života. Ať už je to styl, jakým žádal o ruku svou přítelkyni Jan Bednář z logistického startupu ShipMonk, nebo jak Martin Hájek přišel na myšlenku vytvořit Livesport.

Ačkoliv se kniha čte v podstatě jedním dechem, byla by možná škoda celých tři sta stránek zkonzumovat za jedno odpoledne. Každý z deseti příběhů je totiž naprosto odlišný a nabízí téměř neomezené množství okamžiků k inspiraci do života. A právě v tom je možná největší síla této publikace.

Nápad za miliardu totiž bez jakýchkoliv pochyb ukazuje, že cest k vybudování úspěšných firem je doslova nekonečno. Je přitom docela jedno, odkud pocházíte, kolik máte v začátku peněz, co jsou vaše koníčky nebo nejvýraznější vlastnosti a zda jste introvert či extrovert. Není žádný jeden konkrétní návod a je jen na čtenáři, s jakým z mnoha nastíněných aktérů se nejvíce ztotožní.

Asi nejvíce evidentní je rozdílnost příběhů v otázce formálního vzdělávání. Ani zde totiž neexistuje vůbec žádný vzorec. Mezi popisovanými jsou jak Jan Řežáb, který dodnes zůstal bez maturity, tak několik odpadlíků z vysokých škol, ale i Hubert Palán, který má za sebou studium na University of California v Berkeley. Anebo Květa Vostrá, která na čas dokonce vypustila z hlavy, že je máma sedmileté dcery, a odjela studovat za oceán na Harvard.

Kniha Michaela Mareše tak slouží nejen jako bořič stereotypů, ale i obrovský zdroj motivace k tomu, abyste začali podnikat, pokud tak ještě nečiníte. Vždy je totiž na začátku pouhý nápad (za miliardu) a vůle jej proměnit v realitu i hektický startupový život. Při čtení občas budete mít pocit, že nic není nemožné a že můžete dokázat téměř všechno.

Foto: CzechCrunch

Kniha Nápad za miliardu přináší příběhy nejúspěšnějších českých startupů

V takové motivační náloži však dřímá i jeden problém. V záplavě příběhů, které mají šťastný podnikatelský konec, totiž vypadávají kruté statistiky startupového světa. Můžeme totiž jen odhadovat, kolik zkrachovalých, zničených startupů i jejich zakladatelů se ukrývá v pozadí všeho byznysového pozlátka.

Obecná poučka ostatně hovoří, že zhruba devadesát procent všech startupů zkrátka selže. Je tak třeba mít na paměti, že kniha je o těch několika, které dokázaly neselhat důsledkem kombinace mnoha faktorů. Čtenář neznalý startupového prostředí by tak neměl brát Marešovu knihu jako jediný zdroj, z něhož čerpá.

Nápad za miliardu ale i tak reprezentuje na pouhých 300 stránkách zhuštěné dějiny českých startupových úspěchů. A to natolik informačně bohatým a čtivým způsobem, jako se to nejspíš zatím v Česku nikomu nepovedlo.