Poté, co se loni propadly valuace startupů a svět technologických firem ztratil na moment na atraktivitě, k němu opět přitáhly pozornost pokroky ve vývoji umělé inteligence. Hodně aktivní chce být v této oblasti také známá investiční skupina Miton, která už dřív několik projektů postavených na umělé inteligenci podpořila, například miliardovou společnost Rossum. „Nabídky na investice chodí, ale upřímně musím říct, že toho je málo, čekal bych, že jich bude víc,“ říká zakládající partner Mitonu Tomáš Matějček.

Třiačtyřicetiletý Matějček má na české startupové a technologické scéně důležité postavení, protože to byl právě on, kdo v počátcích pomáhal Tomáši Čuprovi budovat trojici jeho nakonec velmi úspěšných firem – tedy Dáme jídlo, Slevomat a pak i Rohlík. Ostatně s Čuprem je dodnes v těsném kontaktu a Miton je v Rohlíku stále minoritním akcionářem.

Kromě Rohlíku ovšem fanoušek hokeje a bílých tygrů z Liberce dohlíží z mitoního portfolia také na Bonami, Sense Arenu nebo Rossum. Posledně jmenovaný podnik, který založili Petr Baudiš a Tomáš Gogár, přitom patří k nejúspěšnějším českým startupům, jenž od investorů už získal hodně přes dvě miliardy korun. Rossum používá (a začal s tím dávno předtím, než to bylo módní) umělou inteligenci pro zpracování faktur a účetnictví.

V rozhovoru pro CzechCrunch Tomáš Matějček popisuje, jak s pěticí dalších partnerů přemýšlejí o nástupu umělé inteligence, která zaplavila startupovou komunitu jako tsunami a kvůli úspěchům služby ChatGPT se poslední dobou nehovoří o ničem jiném. „Změny se dějí ze dne na den a ani mezi odborníky není nad vývojem v oblasti nějaký jasný konsensus,“ upozorňuje severočeský patriot Matějček.

Kromě umělé inteligence ovšem přišla řeč také na iniciativu ESOPasap, u jejíhož vzniku absolvent pražské VŠE stál. Jde o snahu zdejší byznysové komunity, a především zástupců moderní, nové ekonomiky, přimět politiky, aby po letech slibů uzákonili snadné používaní zaměstnaneckých akcií. To je v nynější české legislativě dost složité a nevýhodné, přitom v zemích s rozvinutou startupovou kulturou jde o samozřejmost, která je důležitým prvkem při lákání šikovných lidí.

Miton do umělé inteligence investoval už dávno, přesněji do dnes už miliardového startupu Rossum. Co říkáte na mánii, která se kolem ní nyní strhla?
Podle nás je oprávněná. Spousta lidí by mohla říct, že to je hype, já ale cítím, že tam je výrazný posun v tom, jak se dá umělá inteligence využít pro augmentaci lidí, pro násobné zvednutí jejich produktivity. Občas se to přirovnává k vynálezu internetu nebo knihtisku, prostě k technologickým událostem, které změnily lidstvo. Určitě se toho musí ještě spousta dopracovat, ale když mluvím s lidmi, kteří tuto oblast opravdu znají a dlouho ji studují, všichni říkají, že jsme svědky silného momentu. Proto je důležité tomu věnovat pozornost.

A nezaskočila vás rychlost a intenzita, s jakou se téma dostalo do veřejného prostoru?
Částečně ano, ale my se kolem umělé inteligence motáme opravdu dlouho, Rossum není jediná naše investice, podpořili jsme například i firmu EquiLibre, kterou založili Češi, co působili v DeepMind, a většina našich větších firem má svoje AI týmy. Jde o to, že samotný ChatGPT není přímo zlomový bod, spíš jde o vyústění určitého pokroku, kterého se podařilo dosáhnout za posledních pár let. Ale tím, že se to otevřelo široké veřejnosti, to může mít zásadní dopad. Bude zajímavé sledovat nejen technologii samotnou, ale také rozhraní, přes které ji budeme používat.

Já to třeba vnímám tak, že ChatGPT je milník ne v tom, co umí, ale že téma zpřístupnil opravdu masám, které si nyní mohou prakticky osahat, co umělá inteligence nabízí.
Přesně tak. Zpřístupnili ji. A když pozorujete vývoj, který v oblasti probíhá, je patrné neuvěřitelné zlepšování. Moje děti s její pomocí píšou domácí úkoly, víc není třeba říkat. Ale pozor, je důležité neztrácet ze zřetele další koncepty vedle velkých jazykových a generativních modelů. Vývoj probíhá na mnoha úrovních a třeba to, co mají k dispozici v Rossumu, kde pomáhají se zpracováním dokumentů, je sice jiná, ale taky úchvatná kompetence. Přesnost je aspekt, který bude pro nasazování AI v určitých oborech velmi významný.

Problém zacílení pozornosti se částečně vyřeší, až si sedne prach, až opadne první vlna mánie, kterou se podařilo vyvolat.
Asi jo. Navíc většina zkušených a sofistikovaných technologických investorů vám řekne, že nejúspěšnější firmy vznikají až ve druhé třetině určitého vývojového cyklu. Google přece nebyl první vyhledávač, Facebook nebyl první sociální síť a takhle by se dalo pokračovat. Takže teď všichni šílí z ChatGPT a OpenAI, ale jednak se začnou objevovat i úplně nové technologie a modely, jednak do hry určitě začnou víc promlouvat firmy jako Google a Apple, které se nyní zdají být trochu pozadu. A upřímně, stíhat sledovat dění je i pro nás, a to na to máme dedikovaný analytický tým, fakt složité. Změny se dějí ze dne na den a ani mezi odborníky není nad vývojem v oblasti nějaký jasný konsensus.

Často si kladu otázku, jestli Česku v tomto oboru opět trochu neujel vlak. Měli jsme tu elitní lidi a týmy dávno předtím, než to bylo trendy, ale podobně jako v kryptu i tady si toho nikdo moc nevšiml, tak trochu se na to zapomnělo…
Máme tady z globálního hlediska hodně relevantních lidí, kteří mají k tématu co říct, dohání nás ale to, že vlastně celkový počet lidí v oboru není velký. Stát zaspal, podcenilo se to a spousta expertů mizí pryč. To je problém. Na druhou stranu tu stále jsou jména, o která se dá opřít. A vnímám trochu i jako naši roli pomáhat jiným firmám a startupům se v tématu zorientovat, propojovat je, poskytovat jim určitý vhled do problematiky.

Když jste zmínil projekt EquiLibre, o co přesně jde?
Je to hodně unikátní projekt, který se ale zároveň snaží držet mimo hlavní pozornost. Jde o startup, který rozjeli tři výzkumníci, kteří pracovali v DeepMind (projekt který na sebe upozornil programem, jenž dokázal porazit člověka ve hře go, pozn. red.), předtím vytvořili DeepStack, umělou inteligenci jež dokázala porazit lidi v pokeru. Oni z DeepMind odešli a vyvíjejí systém, který aplikuje reinforcement learning a teorii her ve finančním světě. Jde o něco jako algoritmický trading, jen daleko chytřejší.

A vy jste u nich investoři?
Jsme tam jako čistě finanční investor, jde o opravdu expertní tým. V zásadě se dívají na finanční svět jako na hru. A to je něco, čemu moc dobře rozumí a co moc dobře umí, protože v DeepMind právě koncepty postavené na teorii her rozvíjeli. V tom je ten gól, že metody, které vytvořili při vědeckém bádání, nyní zkouší aplikovat při obchodování na burze.

Je to pro vás nová investice?
Právě že ne, je to asi rok a půl stará věc. Běží ale v podstatě úplně mimo radar, nepotřebují pozornost. Firmu tvoří malý tým s globálními ambicemi a zásahem. Jsme v konsorciu investorů.

Jaké tedy máte plány jako investiční skupina v oblasti umělé inteligence?
Chceme navázat na pár dobrých zásahů, které se nám povedly. Umělá inteligence a její vývoj je hodně technologická, řekl bych až geekovská disciplína. A my těm technicky orientovaným týmům a lidem můžeme pomoct vybudovat opravdové firmy. Ukázat jim, jak technologii využít k byznysovému úspěchu, jak to či ono vlastně prodávat lidem. Umíme jim pomoct uspět.

Máte nějakou konkrétní sumu, kterou chcete investovat?
Nejsme klasický fond, pracujeme s vlastními prostředky a máme svobodu, že můžeme investovat tehdy, až budeme cítit, že to dává smysl. Určitě bychom ale během tohoto roku chtěli udělat dvě, možná tři investice.

Chodí vám nabídky na stůl? Dostáváte startupové pitche z oblasti umělé inteligence?
Nabídky chodí, ale upřímně musím říct, že toho je málo, čekal bych, že jich bude víc. Rádi bychom pomohli region trochu rozhýbat.

Očekávám, že se začne vynořovat spousta rádoby převratných startupů, které budou ale jen nadstavbou, košilkou přehozenou třeba přes technologie OpenAI.
Cítím to stejně, i proto jsme opatrní. Na druhou stranu chceme a musíme být součástí změny, a když se koukáte z investičního hlediska na jakýkoliv startup, vždycky je otázka jeho unikátnost. Jasně, může jít jen o obaly na ChatGPT, ale když někdo vytvoří lepší interface, může nad tím vzniknout určitý síťový efekt, začnou se vytvářet nová data, nová napojení, nová komunita.

Čímž se ale dostáváme zpět k tomu hypu. Někdy si říkám, jestli debata a pozornost věnované jazykovým modelům nejsou v něčem podobné kryptu a nápadům s metaverzem. Ostatně i vy jste tomu svého času podlehli a hodně se na tuto oblast zaměřili.
V něčem tam podobnosti jsou, ale my jsme z krypta nevystoupili, jsme v něm pořád, a dokonce bych řekl, že když opadl manický zájem, je najednou klid na práci. Jasně, pořád existuje riziko, že celá oblast zahyne, ale my si myslíme, že některé technologické kryptokoncepty jsou opravdu hodnotné a že v delším horizontu budou užitečné pro svět. A to stejné platí i o umělé inteligenci, která bude mít velký dopad třeba do produktivity práce.

Jak byste zhodnotil váš rok 2022?
Už od závěru roku 2021 jsme viděli, že se bude ochlazovat a že je třeba začít tahat za ruční brzdu. Byli jsme proaktivní, abychom krizi ustáli, takže jsme relativně rychle začali být restriktivnější v rozpočtech, začali jsme být opatrnější při utrácení, při nabírání lidí, rychleji jsme přistoupili k úpravám a škrtům. Obecně ale můj názor je, že problémy se ve většině technologických firem ještě neprojevily.

Proč?
Protože v roce 2021 nabraly startupy ohromné množství peněz, valuace vystřelily nesmyslně vysoko a mnoho firem na penězích, které tehdy naraisovaly, ještě sedí a postupně je pálí. Jenže prostředky postupně dochází, a pokud si firmy nenajdou svůj ekonomicky udržitelný model, mají před sebou problém. A teď mluvím obecně o startupovém světě, našich portfoliových společností a vlastně české scény se tohle, troufnu si říct, tolik týkat nebude. Spíš v Americe a částečně i v západní Evropě je fakt hodně zombie firem, které nabraly ohromné investice pouze na powerpointové prezentace. Jenže i fondy jsou dnes mnohem opatrnější a diskuse se vrací k fundamentu.

Není to šance pro vás, kdo klasický fond nejste? Že se můžete dostat k víc projektům a svým způsobem se slevou?
Valuace se zracionalizovaly a dostaly se na úroveň, kde by měly být. Peníze začaly mít znovu cenu. Na druhou stranu pro startupový ekosystém velký útlum také není dobrý. A my jsme jeho součástí. Třeba dostaneme firmu do určité fáze, kdy už by bylo lepší, aby ji začal financovat někdo další, kdo ji může posunout ještě dál, jenže jistota, že se najde někdo, kdo pomůže například s globální expanzí, je teď hodně na vodě. Takže pro nás to není moc dobrá zpráva, že jiné fondy se drží zpátky. V něčem se to ale zlepšilo, určitě je teď snazší získat talentované lidi do firem.

Na druhou stranu tím, jak ChatGPT opět zvedl ohromný zájem o technologie, přitáhl pozornost znovu ke startupovému světu, který byl vždy hodně oportunistický v tom, čemu se věnoval. Takže myslím, že se to zase narovná.
Vidím to podobně. Určitě nic nekončí. Navíc platí, že fundamentálně dobrá firma s dobrým produktem bude mít vždycky dobrou hodnotu, na tom se nic nezmění. A jestliže teď s umělou inteligencí můžeme být v některých činnostech dvakrát rychlejší a desetkrát efektivnější, čeká nás spousta zajímavých věcí.

Bavíme se o nejnovějších technologiích, o budoucnosti… Je součástí příběhu i Česko? Jdeme vpřed?
Ale tak snad jo.

Taková diplomatická odpověď.
Jenže já jasnou a ráznou odpověď dát neumím. Nejsem skeptik, který by si myslel, že je vše ztracené. Zároveň cítím, že technologický sektor má mnohem větší potenciál a že jeho příspěvek k českému HDP by mohl být ještě větší, kdyby se mu ale dostávalo patřičné podpory a pozornosti. Jestli někde v české ekonomice můžou vzniknout opravdu velké, nadnárodní firmy, je to především tato oblast. Stát by přirozeně měl mít zájem, aby vznikalo víc společností, jako je Gen nebo Rohlík.

Proč to pořád není silné téma?
Vládní strany – a je jedno, o jaké vládě se bavíme – jsou dirigované svými voliči, svým elektorátem. Jenže technologický svět žádný signifikantní elektorát, který by jej zároveň tlačil, nemá. Navíc jde o kroky, které se projeví až za dlouho, postavit firmu trvá roky, ale volební období je krátké.

Když jste zmínil podporu, asi jste neměl na mysli dotace, že?
Stoprocentně. Dotace není správná incentiva, protože u ní vzniká problém s parametry, je byrokratická. Spíš mám na mysli vybudování infrastruktury pro firmy, aby se mohly dobře a bez bariér rozvíjet. Jedna z věcí, která by opravdu hodně pomohla, by bylo větší otevření zdejšího pracovního trhu, aby se sem v pohodě dostal zahraniční talent.

A určitě by pomohly zaměstnanecké akcie, dokonce jste nedávno rozjeli iniciativu ESOPasap, která k jejich zavedení v Česku vyzývá.
Je prokazatelné, že v okamžiku, kdy vznikne pár velkých firem, v nichž lidé participují na úspěchu, tak potom ti lidé zakládají nové firmy. A takhle se to valí jako sněhová koule dál. Zaměstnanecké akcie jsou pro to ideální nástroj. Jenže my nemáme žádný rámec, ve kterém by se to dalo rozumně dělat. Firmy pak musí vymýšlet složité právní konstrukce nebo odchází do zahraničí. Proto stojíme za iniciativou ESOPasap, kterou už podpořila víc než stovka českých startupů.

Znovu, čím to je, že to politici nevidí? Vždyť to není nic nepříjemného jako škrtání v důchodech, kvůli čemu by lidé pak demonstrovali.
Chápu, že loni byly důležitější věci, které řešit. A že i nyní je blbá doba, když se řeší, jak se budou muset zvedat daně a osekávat výjimky a my přijdeme s tím, že chceme nějakou úlevu. Uvidíme, jestli se to povede. Můžu ale říct, že naše iniciativa nezůstala bez pozornosti, politici se ozvali a všimli si nás. Teď bude důležité, aby se technologická komunita dokázala domluvit a uměla mluvit jedním hlasem. Kdyby se to povedlo, bylo by to strašně důležité, protože hlavně při lákání špičkových lidí z ciziny je opční plán první věc, na kterou se ptají. A i pokud to nevyjde, myslím, že je důležité téma akciových programů držet ve veřejném prostoru.