Tento týden je pro fanoušky kosmonautiky nabitý. Ve středu Boeing poprvé poslal do vesmíru raketu s lidskou posádkou, která vyrazila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zato SpaceX miliardáře Elona Muska létá s lidmi na oběžnou dráhu Země už od roku 2020. Dnešek byl ale pro firmu také zlomový, byť z jiného důvodu: provedla čtvrtý testovací let lidmi neobsazené kosmické lodi Starship, která má v roce 2026 vrátit člověka na Měsíc. Starship i její nosná raketa Super Heavy navíc poprvé přistály zpátky na Zemi.

Raketa odstartovala ze základny Starbase firmy SpaceX v americkém Texasu po druhé hodině odpoledne středoevropského času. Nosná raketa Super Heavy se poté úspěšně oddělila od zbytku stroje a po zhruba sedmi minutách letu vůbec poprvé kontrolovaně přistála. Těsně nad hladinou Mexického zálivu booster podle plánu téměř zastavil ve vzduchu a následně se volně převrátil do vody.

Loď Starship mezitím pokračovala na oběžnou dráhu Země. Zhruba po 45 minutách letu začala klesat a vracet se zpátky do atmosféry. Během sestupu se teplota vnějších materiálů, ze kterých je Starship vyrobená, podle SpaceX dostala až ke 1 400 stupňům Celsia. Raketa ale vydržela a nakonec také premiérově přistála podobným způsobem jako booster Super Heavy, pro změnu v Indickém oceánu. „I přes ztrátu mnoha panelů a poškozené klapce se Starship dostala až do cíle,“ komentoval na síti X Elon Musk.

Super Heavy has splashed down in the Gulf of Mexico pic.twitter.com/hIY3Gkq57k

— SpaceX (@SpaceX) June 6, 2024

Starship měří i s nosnou raketou Super Heavy na výšku 122 metrů a je nejvyšší a nejvýkonnější raketou na světě. Před čtvrtečním startem měla dosud za sebou tři testovací mise. Takzvanou Kármánovu hranici, od které ve sto kilometrech od zemského povrchu začíná vesmírný prostor, překonala poprvé až při třetím pokusu v půlce letošního března. Jenže dosud se nedokázala nepoškozená vrátit.

Program předchozího testu byl podobný tomu dnešnímu: vyslat Starship o ceně 90 milionů dolarů (zhruba dvě miliardy korun) na oběžnou dráhu, oblétnout s její horní částí téměř celou Zemi a přistát v Tichém oceánu poblíž Havaje. Starship ani Super Heavy ale návrat do atmosféry tehdy nepřežily.

Systém Starship je navržený tak, aby ho bylo v ostrém provozu možné používat opakovaně. Platí to jak pro loď, tak pro nosnou raketu. SpaceX podle serveru SpaceNews do programu investovala do konce roku 2023 téměř pět miliard dolarů (v přepočtu 115,4 miliardy korun). Raketu pak hodlá využít americká NASA k návratu lidí na povrch Měsíce, což by mělo proběhnout do roku 2026 v rámci mise Artemis 3. Než se tak ale stane, SpaceX musela dokázat, že její zařízení dokáže znovu přistát na Zemi. A to se jí podařilo.

Do vesmíru tento týden letěla i první kosmická loď s posádkou americké společnosti Boeing, která nese na Mezinárodní vesmírnou stanici astronautku a astronauta. Dorazit mají po šesté hodině večer našeho času. Projekt Starliner jako takový má ale několik let zpoždění a ilustruje problémy, se kterými se americký gigant potýká nejen v souvislosti s poruchovostí svých dopravních letadel.