Na investice do umění nejsou potřeba miliony. Art specialistka radí, jak spojit um a jmění

Svět umění a investice do něj mohou budit dojem nepřístupnosti. Anna Pulkertová v rozhovoru radí, jak se do něj nejsnáze ponořit.

anna-pulkertova

Foto: J&T Banka

Anna Pulkertová působí v J&T Bance jako art specialistka

Kdo alespoň po očku sleduje trh s uměním, ví, že v loňský rok byl v mnoha ohledech rekordní. V zahraničí šest děl překonalo v aukcích hranici 100 milionů dolarů, na trhu se také odehrála nejúspěšnější aukce všech dob – prodej sbírky z pozůstalosti spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena, která se vydražila za více než 1,6 miliardy dolarů. V Česku pak byla poprvé v aukční historii pokořena hranice 100 milionů korun za dílo Staropražský motiv od Bohumila Kubišty. A chuť nakupovat kvalitní umělecká díla strhává stále více lidí. Podle Anny Pulkertové, art specialistky J&T Banky, přitom rozhodně neplatí, že by na uměleckém trhu byl prostor jen pro miliardáře.

Český aukční trh se loni obratově dostal na 1,64 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o deset procent více. Poprvé v historii se prodala více než polovina nabízených děl v aukci a vzrostl i podíl online a hybridních aukcí. Je tak patrné, že roste počet sběratelů, kteří jsou ochotni za svá vysněná díla utratit nemalé peníze. Pro ty české platí zejména to, že jejich nákupy motivuje emocionální a estetická hodnota, až pak očekávané zhodnocení.

„Zda bude trh v tomto duchu pokračovat i nadále, však hodně závisí i na tom, jak kvalitní díla se na něj budou dostávat. Dlouhodobě ubývá zajímavých děl z žádaných období moderny a meziválečné avantgardy. Co ale na aukčním trhu zajímavě roste, je oblast poválečného umění. Daří se například mému oblíbenci Mikuláši Medkovi, jehož obraz se v Londýně vydražil za 23 milionů korun, což je rekord za jeho díla ze šedesátých let,“ říká Anna Pulkertová.

Objevování světa umění Pulkertová přirovnává k prohlubující se lásce k vínu. Člověk se postupně propije od sladších odrůd k bohatším a plnějším vínům plných nejrůznějších chutí a vůní, začne objevovat kulturu jeho pití, místa, kde mu nejlépe poradí s výběrem, a začne o své zálibě hovořit s lidmi kolem. Nakonec se jede podívat přímo za svými oblíbenými vinaři, stráví s nimi nějaký čas či dokonce popadne nůžky a sám se vydá na sklizeň hroznů.

„Pokud vás zajímá zejména nejmladší umění, nejlepší možností, jak jej začít poznávat, je chodit pravidelně na výstavy finálních prací v rámci daného semestru na uměleckých školách. Objevit tam své favority, bavit se přímo s autory či s vedoucími pedagogy a sledovat pak dlouhodobě, kam se dílo daného studenta či studentky bude ubírat,“ dodává Pulkertová.

anna-pulkertova-2

Foto: J&T Banka

Začít sbírat umění můžete podle Pulkertové však už s málem

Anno, hned na úvod se nabízí prostá otázka: když si chci koupit umělecké dílo a nemám s tím žádnou zkušenost, jak mám začít?
Příležitostí k nákupu umění je mnoho. Po pandemii trh s uměním zaznamenává čím dál tím větší poptávku po nákupu i online. Frčí hybridní aukce, kde paralelně draží lidé v sále, na telefonu, ale i doma u svých obrazovek. Co ale já velmi doporučuji, je vydat se do ateliérů současných umělců, poznat se s nimi a s jejich tvorbou. Můžete také vyrazit do komerčních galerií, které zastupují současné umělce a umělkyně a na jednom místě jich tak poznat hned několik. Možností je také vyrazit do Měšic u Prahy, kde se nachází galerie Artefin, která shromažďuje na jednom místě velké množství mladých i věkově starších autorů. Nebo si počkejte na J&T Banka Art Index Pop-up, který po dvou letech znovu v centru Prahy ukáže to nejlepší, co vzniká v ateliérech současných českých umělců.

Je sběratelství umění jen výsadou pro movité? Nebo se dá říct, že možnost založit si vlastní sbírku má dnes kdokoliv?
Z médií může člověk někdy skutečně nabýt dojmu, že na investici do umění potřebuje miliony. Začít však může už s málem. Co se týče grafik a prací na papíře, u studentů uměleckých škol či mladých absolventů se budeme pohybovat už i ve stovkových částkách či v řádu jednotek tisíc korun. Plátna mladých umělců a umělkyň lze potom pořídit v řádu desetitisíců korun. U již prověřenějších jmen se pak bude jednat o vyšší desítky tisíc či statisíce. S rozpočtem do půl milionu korun pak člověk v rámci českého současného umění pořídí v médiu malby téměř vše, po čem jeho duše touží.

Co je podle vás pro začínající sběratele a investory do umění obzvlášť důležité?
Především ze začátku platí, ať si zvolíte kvalitního a spolehlivého odborníka, který vám zejména na začátku bude stát po boku. Vyvarujete se padělkům, přílišným přeplatkům či dílům od umělců, kteří mohou být jen produktem dočasného marketingu.

Se zkušenostmi odborníka souvisí i rozpoznání investičního potenciálu daného díla. Jaký je nejlepší postup?
Ten lze rozpoznat na základě několika faktorů. U současného umění je dobré dívat se na to, v jakých galeriích daný umělec či umělkyně vystavuje – jestli jen v rámci lokální scény nebo i ve velkých galeriích, muzeích či kunsthalle nejen u nás, ale i v zahraničí. Dále je pak důležitým ukazatelem, zda má umělec svého galeristu u nás či v zahraničí, který bojuje za to, aby se jeho dílo dostávalo i na zahraniční trh, do velkých sbírek či na důležité výstavy.

Zásadní je tedy pozornost, které se umělci dostává u nás a ve světě?
Ne tak docela. S tím souvisí další vodítko, tedy zájem kurátorů a teoretiků, kteří zařazují daného umělce do skupinových výstav, přehledových knih či odborných publikací. Tedy je to trošku naopak, než by se mohlo na první pohled zdát. Mnoho lidí u současného umění hledí zejména na to, jak je dílo daného umělce zrovna trendy na trhu. Momentální zájem sběratelů však nemusí do budoucna znamenat výrazné zhodnocení.

artefin

Foto: Artefin

Podle Pulkertové je pro začínající sběratele umění vhodnou vstupní branou galerie Artefin

Když se podaří narazit na umělce, jehož díla se v čase dobře zhodnocují, o jakém investičním horizontu mluvíme?
V případě současného umění jde nejčastěji o deset a více let. Může se však stát, že člověk pořídí důležité dílo z určitého období, které se záhy objeví na nějakých podstatných přehlídkách umění a jeho hodnota strmě naroste i v řádu jednotek let. Co se týče nejkvalitnějších kousků moderny a takzvaných blue chip děl, ty u nás v meziročním srovnání rostou přibližně o šest až osm procent, horních pět procent nejlepších děl pak roste ročně o deset až dvacet procent.

A můžete trochu nastínit, jak vypadá cenotvorba uměleckého díla?
V případě uměleckých děl je to velká alchymie. Vychází z toho, kolik toho má daný umělec či umělkyně již za sebou, zda je chvíli po škole či se na scéně pohybuje už pěknou řádku let. Také z toho, jak moc je daný umělec viditelný na umělecké scéně. Zda je aktivní pouze v českém či i v zahraničním kontextu. Zda je zastupován či zastupována galeristou. V jakém médiu tvoří. Kolik toho tvoří. Někteří umělci pak vychází i z velikosti děl. Čím větší dílo, tím dražší. Jiní pak zase při oceňování svých děl vycházejí i z toho, jak moc k danému dílu tíhnou, co pro ně osobně v jejich tvorbě i v životě znamená. V případě staršího umění je pak cena již dána trhem, nabídkou a poptávkou, jako i v jiných tržních segmentech.

Můžete uvést nějaký příklad z českého prostředí?
Třeba Krištofa Kinteru. Když začínal, musel mít několik prací, aby se uživil. Postupně se mu však podařilo dostat na významné umělecké výstavy v zahraničí, například v Nizozemí či ve Švýcarsku. Tak začal být známější také v mezinárodním kontextu a jeho dílo začalo putovat i do velkých uměleckých sbírek u nás i v zahraničí. Boostem na české scéně pak byla výstava Nervous Trees v Galerii Rudolfinum, která se stala nejnavštěvovanější výstavou v historii Česka. Mezitím se jeho tvorbě začalo stále více dařit i na aukcích a jeho ikonická díla se začala prodávat za ceny, které obstojí také v zahraničním srovnání.

Především ze začátku platí, ať si zvolíte si kvalitního a spolehlivého odborníka, který vám zejména ze začátku bude stát po boku.

Když se podíváte na současné trendy na uměleckém trhu, které jsou podle vás nejvýraznější a vyplatí se je sledovat?
Na trh se dostává čím dále tím více mladších sběratelů, dokonce už i z generace Z. Táhnou tak čím dále mladší autoři (do 45 let) a jejich umění. Nejvíce se však v této kategorii prodávají například díla Kanaďana Matthewa Wonga. Sháňka po jeho díle se nejvíce nastartovala již v roce 2019, kdy mladý umělec odešel z vlastní vůle z tohoto světa. Od té doby jeho díla vévodí žebříčkům prodávanosti v rámci nejmladší generace současných umělců. Napříč generacemi sběratelů také silně rezonují témata společenského dopadu a environmentální udržitelnosti. Více sběratelé kromě umění na trhu v roce 2022 sledovali i další collectibles, jako jsou například kabelky Chanel či náramkové hodinky Rolex, kterým se daří i v časech extrémní inflace zajímavě performovat.

Mám dojem, nejen na základě benátského bienále umění, které proběhlo v loňském roce, že se více než kdy jindy dostávají do popředí také umělkyně a umělci mimo evropský a severoamerický kontext…
Rozhodně. Jde o jeden z významných trendů, které v loňském roce pokračovaly. Mezi mladými ženskými umělkyněmi na zahraničním trhu táhne třeba Američanka Avery Singer, která tvoří pomocí 3D modelování digitálně asistované obrazy, či Dana Schutz zaměřující se na výraznou gestickou malbu. Trend zájmu o umělce, kteří nepocházejí z euroamerického hlavního proudu, potvrzuje například Salman Toor, Pákistánec, jehož díla zachycují imaginární životy mladých Queer mužů jihoasijského původu či Afroameričan Rashid Johnson tvořící takzvaný post-black art nebo Amoako Boafo původem z Ghany, jenž se do povědomí veřejnosti kromě svých prodejů na aukcích zapsal i projektem s názvem Suborbital Triptych. Jednalo se o tři portréty – jeho, jeho matky a matky jeho přítele, které byly natištěné na posádkové kapsli rakety New Shepard.

A co nyní často skloňované NFT umění?
To zůstalo tématem i v roce 2022, důvěra v něj však během roku procházela čím dál větší krizí. Společně s pádem kryptoměn začala padat i dříve silně sledovaná „želízka v ohni”. V listopadu se v médiích objevila zpráva, že NFT Bored Ape Justina Biebera, kterou zpěvák koupil v lednu 2022 za v přepočtu 1,3 milionu dolarů, má hodnotu přibližně 70 tisíc dolarů. Je třeba si však uvědomit, že Bieber toto NFT v první řadě zbytečně přeplatil už v momentě nákupu, proto je propad tak markantní. Nicméně na trhu s NFT došlo k obrovské korekci. Lze však předpokládat, že zde NFT již zůstanou, i když v mnohem menší míře než někteří ještě v roce 2021 předpovídali. Hodnota pak bude růst jen u těch skutečně nejlepších z nich.

pop-up

Foto: J&T Banka

Vhodnou příležitostí k seznámení se současnými českými tvůrci je J&T Art Index pop-up

Z toho, co jste mi zatím řekla, je patrné, že investice do umění vyžaduje dobrou znalost aktuální situace na trhu, ale také jeho vývoje v historii. Jaké možnosti má člověk, který na tyto záležitosti jednoduše nemá čas?
Pokud věříte investičnímu potenciálu umění, ale nechcete vlastnit konkrétní umělecká díla, můžete vsadit na investici do některého z fondů, kde pod kuratelou odborníků vzniká hodnotná umělecká sbírka, na jejímž investičním potenciálu lze své prostředky zhodnotit. V Česku máme tyto fondy kvalifikovaných investorů aktuálně dva. Pro Arte, který investuje do děl od evropského baroka přes klasickou modernu až k současnému umění, dále pak fond Artefin, který se soustředí zejména na investice do současného umění.

Takové investiční fondy jsou ale – jak vy sama zmiňujete – pro kvalifikované investory. Je nějaká možnost i pro lidi, kteří mají možnost investovat jen menší částky?
Možnou variantou je podílet se na frakčním vlastnictví hodnotného uměleckého díla. Zde můžete do umění investovat i ve stovkových částkách. U nás tuto formu investice nabízí příležitostně například Portu Gallery či v zahraničí nové vznikající projekt ArtTrade.

A jak by podle vás mělo vypadat zastoupení uměleckých děl v investičním portfoliu?
Obecně se doporučuje investovat do umění přibližně čtyři až osm procent volných prostředků. Ze zahraničních výzkumů, které probíhají mezi velkými sběrateli a dolarovými milionáři, však vychází, že se tohoto doporučení drží přibližně třetina dotázaných. Stejné procento pak dává umění ve svém portfoliu prostor až do třiceti procent. Více než dvacet procent dotázaných pak věří umění natolik, že mu ve svém portfoliu alokují až padesát procent prostředků, nemalých deset procent respondentů pak přiznává, že jejich portfolio tvoří umění z více než padesáti procent.

Rubriku Investice podporujíxtb-retinafingood-retinaczechfund-retinajt-banka