Na Pankráci vyroste budova za 1,5 miliardy. Její fasáda se bude proměňovat s denní dobou

Budova nazvaná Boka vzdává hold černohorskému zálivu Boka Kotorska, který je v mnohém spojený s Čechy. Budova navíc stojí u stanice Kotorská.

Eliška NováEliška Nová

boka-pankrac-2360-x-1180-px

Foto: Crestyl

Boka Pankrác

0Zobrazit komentáře

Češi sem jezdili už za Rakouska Uherska, zájem o černohorské moře ale přetrval až do první republiky, a tak se sem první zájezd uskutečnil už v roce 1934. Mnoho našinců tady ale i pracovalo. A sehráli také velkou roli během místní vzpoury v roce 1918. Její vůdce, český rodák František Rasch, tu má dodnes pomník. I proto se dnes jedna z ulic a zastávek pražské MHD – Kotorská – jmenuje po zdejší zátoce Boka Kotorska. Nyní k ní přibude také Boka – nový multifunkční dům.

Za projektem na pražské Pankráci stojí developerská společnost Crestyl. Ta tu plánuje postavit budovu za 1,5 miliardy korun. Uvnitř mají být kanceláře, ale rovněž obchody či supermarket. Stavět by se měla začít letos. Hotová bude pak o dva roky později.

„Boka Kotorská je malebná, strategicky položená zátoka v Jaderském moři. V dějinách vždy představovala bránu obchodu, příznivé klima zaručovalo vysokou úrodnost, úzké skalnaté vstupní hrdlo zase bezpečí. Ulice a tramvajová zastávka Kotorská obklopují budovu nového projektu, který leží na strategickém místě podnikání a jeho promyšlená architektura nabídne bezpočet zálivů, zátok a závětří pro práci i odpočinek,“ líčí Crestyl.

Boka je dílem architektonického studia Perspektiv, které do prostoru mezi stanicemi metra Pankrác a Pražského povstání umisťuje podlouhlou budovu. Dům má nahradit dva stávající objekty, místo kterých má vzniknout energeticky úsporné stavení. K tomu mají dopomoci nejen ekologické materiály, ale také rekuperace nebo dešťová voda. Ta se bude akumulovat v retenční nádrži a sloužit bude nejen jako závlaha, ale také ke splachování v celém objektu. Vytápění i chlazení má mít na starosti alternativní zdroj, na střeše pak budou fotovoltaické panely.

Budova je ale zajímavá také pro svou podobu. Perspektiv ji navrhl s fasádou, která se mění spolu se světlem, které na ni dopadá. Během dne tak mění vzhled i atmosféru. K tomu využívá i zeleň, která má ochlazovat prostředí. „Energetické řešení propojuje moderní technologie s důrazem na praktičnost. Alternativní zdroje energie i fotovoltaické panely zajišťují energetickou efektivitu a minimalizují ekologickou stopu,“ říká k tomu architekt Jan Juráš.

Z jedné části pak Boka představuje klidnou oázu, na jednu stranu totiž směřuje do klidné obytné čtvrti. V této části sem architekti navrhli klidné pobytové terasy, které budou v nejvyšších patrech budovy vytvářet kaskádu. Na druhou stranu, směrem do ulice Na Pankráci, kde se nachází i tramvajová zastávka Kotorská, bude mít budova aktivní parter s obchody. Ty se budou nacházet také v suterénu, kde bude obchodní pasáž a zmíněný supermarket. Celkem mají mít obchodní plochy rozlohu 3 700 metrů čtverečních.

„Vznikne tu i veřejná pasáž procházející středem budovy, která celému projektu dodává dynamiku. Nestane se tak v území bariérou, ale jeho přirozenou součástí, obyvatele bytových domů v sousedství navíc odcloní od rušné ulice s tramvajemi,“ popisuje Crestyl.

Jedenáct tisíc metrů čtverečních má v budově připadnout kancelářím v nejvyšším standardu. Firmy tady najdou dvoupatrové foyer s recepcí a také s kavárnou. „Přestože se nejedná o rozsáhlý projekt, vidíme v něm obrovský potenciál. Má veškeré parametry stát se sídlem velké společnosti, která si ho může plně přizpůsobit vlastním potřebám s veškerým komfortem pro víc než tisícovku zaměstnanců,“ líčí obchodní ředitelka Crestylu Lenka Prestlová. Stejně tak se ale kanceláře mohou rozdělit na menší jednotky. Ať tak nebo tak, k dispozici bude mít budoucí nájemce v podzemních garážích parkovací místa i místa pro kola.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Vltavská filharmonie by se měla začít stavět už za dva roky. Podívejte se na nové obrázky

V jednu chvíli bude moci všechno, co Vltavská filharmonie nabídne, využívat až šest tisíc lidí. Nyní se hledá provozovatel.

Eliška NováEliška Nová

vltavska-filharmonie-22

Foto: BIG

Vltavská filharmonie

0Zobrazit komentáře

Stále se to zdá být vzdálenou budoucností, Vltavská filharmonie se k ní ale postupnými kroky blíží. Tým, který na projektu pracuje, má za sebou podrobnější architektonickou studii a stejně tak i plán financování. Nyní vzniká dokumentace technická. „Dnes už to není jen Vltavská filharmonie, ale spíš národní hudební centrum nejen pro Pražany, ale pro celý národ i návštěvníky,“ vylíčil šéf týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer s tím, že nyní už se baví například o materiálech.

To všechno by mělo vést k tomu, že už příští rok hlavní město požádá o stavební povolení. O rok později, tedy v roce 2027, by se pak už mohlo začít stavět. Celková cena chrámu hudby od světoznámého dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group, neboli BIG, se vyšplhá na dvanáct miliard korun. Kromě samotné stavby se počítá i s velkorysými úpravami okolí, včetně přeložení tramvajové trati a tunelu pod budovou pro auta.

„Na jaře chystáme založení fondu, který by měl umožnit velkým i malým donátorům, aby se na stavbě účastnili. Předpokládáme v budoucnu také nějakou pomoc od státu a s významným podílem počítá také Praha,“ uvedl náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček pro Českou televizi.

Oproti poslednímu plánu se v budově například rozšířil počet sálů, kromě tří hlavních přibyl také sál učební nebo zkouškový. Mají být plnohodnotné a rovnocenné s těmi hlavními. Zároveň se ale počítá s knihovnou i různými restauracemi. „V jednu chvíli může v budově najít zážitek přes šest tisíc lidí,“ popsal Krupauer. Nyní se pro filharmonii hledá provozovatel. Rozehrát by se pak mohla v roce 2033.