Na podvodný e-mail se nachytá 30 procent zaměstnanců. Asseco Solutions proto firmy učí kyberbezpečnost

Digitalizace a vzdálený přístup k firemním systémům otevírají brány útočníkům. Michal Andraško vysvětluje, jak v Asseco Solutions obranu firem posilují.

andrasko

Foto: Asseco Solutions

Michal Andraško, obchodní ředitel Asseco Solutions

Boom vzdálené práce z domova i přesun celých vnitropodnikových systémů do cloudu, aby se k nim dalo připojovat odkudkoliv. To jsou trendy katalyzované pandemií koronaviru, které pootevřely brány také útočníkům z nebezpečného digitálního podsvětí. Slabým článkem přitom nutně nemusí být technologie, ale mnohem častěji lidé, kteří stále věří, že na internetu dostanou něco zadarmo. Firmy jako Asseco Solutions proto testují zabezpečení firemních sítí a školí zaměstnance, aby pro hackery nebyly zas až tak snadnou kořistí.

Počet kybernetických útoků na firmy v Česku podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) roste, v posledních měsících roku 2023 dokonce nadprůměrným tempem. Letos šlo především o cílená DDoS napadení ze strany jedné organizované skupiny, která přehltila weby a aplikace českých bank. Nicméně přibývá i útoků na zranitelnosti firemních aplikací nebo cílených phishingových ataků, kdy se pachatel snaží ze svých obětí vymámit citlivá data skrze podvržené e-maily, SMS zprávy nebo webové stránky.

Díky digitalizaci se častým cílem nekalých her stávají malé i velké firmy. Intenzitu digitální transformace českého podnikatelského světa potvrzuje osm miliard korun, které firmy podle reportu Digitalizace podniků 2022 investovaly jen za minulý rok do vnitropodnikových systémů pro řízení zdrojů (ERP). ERP systém je tlukoucí srdce firmy, které ví vše o výrobě, skladech, zaměstnancích, fakturách i zákaznících. A pro útočníky je přístup k takto citlivým informacím lákavou vidinou, protože se potom stačí dat zmocnit a od firmy například požadovat výkupné nebo data prodat na černém trhu.

Jedno špatné kliknutí

Na co NÚKIB upozorňuje ve svém říjnovém přehledu, je zranitelnost objevená v populárním programu WinRAR. Jeho starší verze umožňuje útočníkům rozeslat obětem e-mail s přílohou, která se tváří jako ZIP archiv obrázků, mezi kterými je ukrytý soubor obsahující škodlivý kód. Stačí potom archiv otevřít a při pokusu o zobrazení fotky dojde ke spuštění útočníkova programu. Jedno nerozvážné kliknutí a skrze počítač zaměstnance může dojít k ohrožení provozu celé firmy.

„Kyberbezpečnost musí být pro firmy každodenní rutina. Pod vlivem zvýšeného ohrožení jsme se proto rozhodli sdílet své know-how a nabyté zkušenosti s partnerskou sítí a klienty,“ vysvětluje Michal Andraško, obchodní ředitel Asseco Solutions, proč jeho společnost klientům pomáhá zvyšovat odolnost proti digitálním hrozbám. Zároveň varuje, že v době digitalizace firem už nestačí jen antivirus a firewall, nejslabším článkem podnikových sítí jsou totiž lidé.

V roce 2022 podle zmiňovaného reportu Asseco Solutions využívalo ERP systém přes 92 procent firem o více než 250 zaměstnancích, mezi těmi nad padesát zaměstnanců to bylo přes 63 procent. Digitalizace pracovních procesů s sebou nese zásadní rizika – především kybernetické útoky, kterým čelí celá digitální infrastruktura. Asseco Solutions jako dodavatel ERP systému Helios, rozšířeného mezi malými a středními podniky, svým klientům proto nabízí školení i nástroje, aby firmy všech typů dokázaly citlivá data před útočníky efektivně chránit.

helios

Foto: Helios

Systém Helios využívá například Koma Modular

„Naše systémy využívá například prodejce řezaných květin a floristických potřeb Tulipa Praha, společnost Packung podnikající na trhu s obalovými materiály nebo Koma Modular s jejich inovativní výrobou modulární výstavby pro B2B zákazníky. Tam všude nabízí Helios rychlou návratnost celé investice, například ředitel Koma vypočítal, že náklady se mu zaplatily už po sedmi měsících provozu,“ popisuje Andraško možnosti, které jejich ERP systém českým zákazníkům nabízí. S digitalizací takto rozličných podniků se kyberbezpečnost ale stává skutečnou výzvou.

„Hackeři a organizované skupiny se zaměřují na potenciálně zranitelná místa a ke zvýšení úspěšnosti těchto útoků přispívá skutečnost, že mnohým zaměstnancům chybí potřebná opatrnost,“ pokračuje Andraško. Podle jeho slov lidé na internetu zbytečně riskují, protože si myslí, že dostanou něco zadarmo. „Přitom by stačilo používat selský rozum,“ podivuje se, proč i tak řada uživatelů klikne na pochybný odkaz, stáhne podezřelý soubor nebo sdělí citlivé informace jako čísla účtů či hesla po telefonu, aniž by si ověřili, s kým skutečně volají. Podobně základní chybou je také používání slabých hesel.

Využíváme různé typy návnad, abychom zaměstnance naučili rozpoznat hrozbu a předejít rizikovému chování.

Zdaleka nejčetnější hrozbou pro firmy jsou dlouhodobě phishingové útoky. Formou podvržené zprávy se útočník snaží získat přístup k datům, ovládnout síť nebo získat kontrolu nad bankovním účtem. To je jedna z prvních oblastí, kterou Andraško u klientů Asseco Solutions se svým týmem testuje: „Prvním preventivním krokem je základní phishingový test. Pracovníky našich klientů podrobíme simulovaným phishingovým kampaním, a to opakovaně. Využíváme různé typy návnad, abychom zaměstnance naučili rozpoznat hrozbu a předejít rizikovému chování.“

V průměru se nechá nachytat třicet procent zaměstnanců. Tato statistika ale není tím, co testy sledují, jejich konečným cílem je edukace celé firmy, protože počty těchto útoků díky nástupu umělé inteligence budou růst a jejich odhalování se den za dnem stává mnohem záludnějším. Asseco Solutions firemní sítě svých klientů skenují také s ohledem na softwarové zranitelnosti, aby otestovali vnější i vnitřní ohrožení sítě, zabezpečení serverů, aktuálnost programů a další. Tam ale je řešení jednodušší, stačí podle doporučení učinit kroky pro jejich odstranění.

Ani vzdálený přístup nemusí být riziko

Všechny zanedbané slabiny v kombinaci s rizikovým chováním zaměstnanců zvyšují šanci útočníků na získání neoprávněného přístupu k firemním systémům. Kromě pravidelných školení zaměstnanců o bezpečném chování v digitálním prostředí Asseco Solutions nabízí i specializované nástroje, které řeší rizika spojená s prací na dálku a vzdáleným přístupem do vnitropodnikové sítě.

„Pro útoky kyberzločinci často využívají RDP (Remote Desktop Protocol) určený pro bezpečný vzdálený přístup k firemním aplikacím. Pro připojení k našim systémům Helios proto klientům dodáváme i nástroj Erport, což je cloudové prostředí, které umožňuje provozovat nejen Helios, ale i další aplikace s maximálním důrazem na bezpečnost. Šifrování komunikace, omezení přístupu jen na konkrétní IP adresy, podpora VPN a multifaktorová autentifikace uživatelů, to všechno jsou možnosti, kterými Erport výrazně zvyšuje zabezpečení nového stylu práce,“ představuje Andraško tuto službu, jejíž hlavní výhodou je i to, že je kompletně provozována v Česku.

Posledních osm let totiž Asseco Solutions nabízí provoz svých systémů ve spolupráci s expertem na multicloudová řešení, českou společností Geetoo Technology. A ve spolupráci s nimi řešení Erport také vzniklo. „Pokud používáte Helios, měli byste používat Erport. Kvůli bezpečí a jistotě, ale také z pohledu nákladů. Erport totiž mění nastavení podle vašich potřeb, takže minimalizuje zbytečné náklady nebo naopak umožní rychle růst a absolutně neřešit infrastrukturu,“ popisuje unikátní vlastnosti Jakub Herink, obchodní ředitel Geetoo Technology.

Obě společnosti sdílí přesvědčení, že data uložená v cloudu jsou ve větším bezpečí než na vlastním serveru. „Doby, kdy si firmy nedovedly představit, že by své systémy a svá data měly kdesi v cloudu, už jsou dávnou minulostí. Od doby, kdy společně s Geetoo Technology nabízíme Erport, se náš počet zákazníků ztrojnásobil. Firmy si důležitost kyberbezpečnosti uvědomují a preferují, když se o jejich IT starají odborníci, aby se samy mohly soustředit na to, čemu rozumí a v čem vynikají. Na své podnikání,“ shrnuje Andraško.

CC Native

Partnerem článku je Asseco Solutions

Naše ekonomika je jako stroj, který zkoušíme nabudit kerosinem. Ale pořád nerosteme, říkají ekonomové

Mojmír Hampl, Vladimír Bezděk a Petr Sklenář. Trojice jedněch z nejvýraznějších českých ekonomů hodnotí, jak je na tom a kam kráčí česká ekonomika.

Peter BrejčákPeter Brejčák

_jan1238-min

Foto: Money Maker

Petr Sklenář, Vladimír Bezděk a Mojmír Hampl na konferenci Money Maker

0Zobrazit komentáře

Česká ekonomika by se podle Vladimíra Bezděka, který kdysi připravoval podklady k úpravě penzí pro několik vlád a nyní šéfuje investiční společnosti Avant, dala přirovnat k ne úplně funkčnímu parnímu stroji – navzdory tomu, že do něj házíme dostatek uhlí a k tomu i další podpůrné přídavky, jaksi nechce pracovat výkonněji a je zabrzděný. Sice nám pomáhá, že je Česko zemí, kde chtějí lidé žít a v rámci regionu se sem stěhují, zároveň nás ale ochromuje to, že coby Češi máme blbou náladu, za což si ale můžeme sami. Co s tím?

O tom, zda je Česko zemí budoucnosti, debatoval Bezděk na investiční konferenci Money Maker, kterou nedávno uspořádal CzechCrunch v pražském prostoru Cubex, s dvojicí dalších významných ekonomů – s předsedou Národní rozpočtové rady a bývalým viceguvernérem České národní banky Mojmírem Hamplem a také hlavním ekonomem J&T Banky Petrem Sklenářem.

„Česká ekonomika je teď trošku zamrzlá,“ uvedl na úvod debaty Hampl, na což Bezděk reagoval právě přirovnáním ekonomické situace k parnímu stroji. „Do tohoto stroje pořád házíme hodně uhlí, ale zdá se, že výkon slábne. Klesá jeho účinnost,“ komentoval Bezděk s tím, že ekonomice by prospěla větší transformace „pryč od páry“. Sklenář ale reagoval, že situace je ve skutečnosti mnohdy lepší, než si myslíme. „Avšak horší než bychom chtěli. Probublávají u nás dlouhodobé problémy, a to nejen domácí, ale také ty, co se objevují napříč Evropou,“ uvedl Sklenář.

Předseda Národní rozpočtové rady následně rozvinul širší myšlenku o tom, že i Česko podobně jako další země v Evropské unii dlouhodobě zaznamenává pokles počtu průměrně odpracovaných hodin. „Během covidu klesl tento počet výrazně. Konvergujeme k úrovni bohatších zemí a nejsem si jistý, zda je to známka zdraví ekonomiky,“ uvedl Hampl s dodatkem, že současně nedochází k adekvátnímu nárůstu produktivity práce, která by dokázala pokles odpracovaných hodin vykrýt.

„Možná jsme ve stavu, že nulový růst řadě lidí stačí, jsou spokojeni a nemají takovou motivaci bohatnout jako před patnácti či dvaceti lety,“ doplnil Hampl, na což Bezděk reagoval slovy, že pokud by nastupující generace neměla chuť posouvat se kupředu (a v ekonomické řeči posouvat takzvané hranice produkčních možností), takový stav by nastal vůbec poprvé za posledních několik století. „Nová generace vždy chtěla udělat víc,“ nesouhlasil.

S nastupující generací se ale pojí další negativní makroekonomický trend. „Možná, že nová generace není průbojná, ale možná ani není. Před několika desítkami let byla průměrná roční porodnost dvě stě tisíc dětí, zatímco v devadesátých letech asi jen sto tisíc,“ upozornil Sklenář s tím, že tento fakt se podepisuje i na trhu práce, kde od roku 2010 klesá práceschopná populace – během této doby z něj odešlo asi 250 až 300 tisíc lidí, což ale částečně vykrývá migrace.

„Menší pracovní síla znamená, že do zmíněného parního stroje vkládáme méně pracujících. Na druhou stranu, ve střední a východní Evropě jsme hlavní cílová destinace, kam se lidé stěhují, takže v tomto ohledu jsme na tom nejlépe v regionu,“ komentoval Sklenář, s čímž souhlasil také Hampl.

Na Česku je dobrá věc, že zde lidé chtějí žít a je jich víc oproti těm, kteří chtějí odejít.

„Na Česku je dobrá věc, že zde lidé chtějí žít a je jich víc než těch, kteří chtějí odejít. V regionu jsme jediná země, která toto zažívá – lidé svými nohami a peněženkami hlasují o tom, že tu chtějí být. To je strašně super zpráva,“ zhodnotil Hampl a vyjmenoval příklady jako Slovensko, Rumunsko, Bulharsko či další země, odkud lidé spíš odchází. Podobná situace donedávna platila i o Polsku. „Všichni ostatní klesli, my se blížíme k rekordu, kolik lidí zde kdy žilo. Jsme absolutní unikát a měli bychom si vážit, že se nám zde žije dobře.“

Dobrých zpráv z pracovního trhu je přitom podle Bezděka víc. Jednak se zvyšuje participace žen a lidí v předdůchodovém věku, díky čemuž se krátkodobě daří vyrovnávat negativní demografické faktory. „Zároveň se díky přílivu Ukrajinců podařilo na náš trh práce akumulovat dalších 150 tisíc lidí, což jsou tři procenta pracovní populace. Nebavíme se o vytěsňování, ale o vhodném doplnění,“ řekl Bezděk a dodal: „Jde o pozitivní nabídkový impuls, ale přesto ekonomika neroste.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tato skutečnost tak podle ekonomů souvisí se strukturálními problémy ve zdejší ekonomice. „Do parního stroje přiléváme kerosin, ať už jde o kapitál, pracovní sílu, nebo technologie. Doléváme silně, ale stejně nerosteme,“ vrátil se k příměru z úvodu Hampl. Sklenář následně upozornil, že za současnou blbou ekonomickou náladu si částečně mohou Češi sami, protože nikde jinde v Evropě v poslední době nenastal tak silný propad spotřeby domácností.

„Je to naše blbá nálada, jsme maniodepresivní a v horších časech propadneme do deprese. Kvůli opatrnosti v krizi začínáme spořit, což ekonomiku ještě více brzdí. Cyklické výkyvy tak ještě zhoršujeme,“ popsal Sklenář. K maniodepresivitě se pak vrátil i Hampl: „Češi mají úžasnou vlastnost, že špatné zprávy věříme i těm, komu normálně nevěříme. A dobré zprávy nevěříme ani těm, kterým normálně věříme,“ uvedl Hampl. Na závěr ale optimisticky dodal: „Dobrá zpráva ze starých zkušeností je, že se z deprese do mánie dokážeme přepnout opravdu velmi rychle.“