Matějovi bylo pouhých 24 let, když se u něj po celodenním putování po krkonošských hřebenech objevila ostrá bolest hlavy, kterou následovala ztráta citu v noze. Situace byla natolik vážná, že se svou přítelkyní, s níž byl tehdy na dovolené, už na další horskou procházku nevyrazil. „Celý život hodně sportuju. Hned jsem poznal, že nejde o obyčejnou únavu, ale o mnohem vážnější problém,“ vzpomíná muž, který se místo na další túru vydal do ordinace neurologa. Ten u něj odhalil rozvoj roztroušené sklerózy, onemocnění, při kterém vlastní imunitní systém člověka omylem útočí na centrální nervový systém, tedy mozek a míchu.

Zjednodušeně si lze nervová vlákna představit jako elektrické kabely obalené izolační vrstvou. U roztroušené sklerózy ale imunitní buňky tuto „izolaci“, odborně zvanou myelin, postupně narušují. To vede k poruchám v přenosu nervových signálů a způsobuje potíže s pohybem, viděním, koordinací nebo pamětí. Nemoc je nevyléčitelná a postihuje především mladé lidi. V Česku s ní žije více než 26 tisíc pacientů.

„Věděl jsem, že nemám na výběr. Život půjde dál, tak se pojďme bavit o tom, co se dá dělat,“ vzpomíná dnes třicetiletý muž na chvíli, kdy se o diagnóze dozvěděl. Zatímco jeho přítelkyně a rodiče zprávu nesli těžce, on se rozhodl čelit realitě s chladnou hlavou.

Místo toho, aby jej diagnóza roztroušené sklerózy připravila o ambice, ho paradoxně nasměrovala k profesi, které se věnuje dodnes. Když poprvé navštívil Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, právě tam sháněli pomocníka na pozici biomedicínského inženýra – tedy v oboru, který tehdy Matěj studoval. „Zmínil jsem se svému doktorovi o tom, co studuji, a když jsem se dozvěděl, že hledají výpomoc, řekl jsem si, že to zkusím. Získané zkušenosti se mi navíc hodily i při studiu,“ vzpomíná.

Matěj začal svou nemoc nejen léčit, ale i zkoumat – nejprve jako student píšící bakalářskou a později i magisterskou práci o segmentaci mozku u pacientů s neurodegenerativními chorobami, později jako odborník pracující na oddělení magnetické rezonance.

Dnes, šest let po odhalení své diagnózy, hraje třetí ligu v basketbalu, rekreačně se věnuje hokeji a volejbalu a společně s manželkou vychovává čtyřměsíční dceru. A snaží se šířit osvětu – třeba v rámci Světového dne roztroušené sklerózy, který se každoročně připomíná 30. května.

Biologická léčba, se kterou Matěj díky včasné diagnóze začal brzy, mu umožňuje žít prakticky normální život. Nemoc se ozve jen v moment, kdy to přežene se sportem nebo je vystaven silnému stresu. Právě předcházení jejího vývoje je momentálně tím nejlepším, co mohou lékaři pro pacienty udělat. I proto se neurologové rozhodli změnit zajetý přístup k nemoci a místo léčby se nyní chtějí zaměřit spíš na její předcházení.

Odhalí nemoc i s náskokem 15 let

Roztroušená skleróza se totiž vyvíjí roky předtím, než se projeví fyzicky. „Lidé třeba už dekádu let před vypuknutím nemoci častěji navštěvují praktika, o 50 procent častěji i psychiatra, jsou unavení, potýkají se s bolestí, infekcemi močových a dýchacích cest, zažívacími problémy, se spánkem,“ vyjmenovává, co rozpuku nemoci předchází, neuroložka Eva Kubala Havrdová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Stojíme na prahu nové éry. Posouváme se ze současnosti, kdy léčíme rozvinutou nemoc, do minulosti,“ vysvětluje dál odbornice, podle které má být klíčem k včasnému odhalení nemoci magnetická rezonance. Ta dokáže najít takzvaný radiologicky izolovaný syndrom, malá ložiska v mozku, která naznačují budoucí rozvoj nemoci. U 75 procent lidí s lézemi se během 15 let vyvine první klinický příznak roztroušené sklerózy.

Odhalením ložisek získávají lékaři čas, během kterého mohou začít nemoc léčit a tím podstatně zpomalit, nebo dokonce zcela zvrátit její projevy. „Rychlost je naprosto zásadní. Onemocnění se totiž vždy projeví, až když je pozdě a mozková rezerva vyčerpaná. Naším cílem je začít podnikat kroky ještě v této rezervě,“ dodává vedoucí Oddělení magnetické rezonance Všeobecné fakultní nemocnice Manuela Vaněčková.

Zásadní roli v této změně hraje český registr pacientů ReMuS, který od roku 2013 shromažďuje data od všech 15 center pro léčbu roztroušené sklerózy v zemi. Aktuálně eviduje přes 23 tisíc pacientů, z nichž více než 17 tisíc užívá biologickou léčbu.