Nedávno neměla na výplaty. Teď Slavii dva sponzoři dávají tolik peněz, že mohou ostatní jen závidět

Fotbalová Slavia ukazuje svou sílu nejen na hřišti. Dva lukrativní komerční dealy jí přinesou do klubové kasy přes 100 milionů korun ročně.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

tvrdik-slavia-mvp

Foto: SK Slavia Praha / CzechCrunch

Jaroslav Tvrdík, předseda představenstva SK Slavia Praha

0Zobrazit komentáře

Dva roky vládla českému fotbalu Sparta. Letos ji vystřídala Slavia, která s velkým náskokem vyhrála domácí ligu a konkurentům utíká nejen na hřišti. Svou sílu demonstruje také výraznějším marketingem i komerčním úspěchem. Šéf pražského klubu Jaroslav Tvrdík oznámil, že komerční příjmy od partnerů přesáhly půl miliardy korun. Přes sto milionů ročně přitom do klubové kasy přiteče jen od dvou firem. Nikdo jiný tak lukrativní partnerství nemá, pro většinu klubů by to znamenalo vyplnění značné části rozpočtu. Situace ve Vršovicích, kde Slavia sídlí, se přitom za dva roky dramaticky otočila.

Otočku symbolizuje změna majitele, kterým se stal předloni jeden z nejbohatších Čechů Pavel Tykač. Slavii dodal důležitou ekonomickou stabilitu, o které se za dob dřívějších čínských majitelů často spekulovalo. Až nyní dlouholetý klubový předseda představenstva Jaroslav Tvrdík přiznal, že situace zejména na konci působení předchozích majitelů nebyla ideální. „Čínští investoři na jednu stranu odvedli ve Slavii skvělou práci, zachránili ji, oddlužili, koupili stadion. Na stranu druhou od nějakého momentu zájem o klub a jeho podporu klesal,“ uvedl Tvrdík.

Neutěšenou situaci z doby před dvěma lety popsal v dokumentu The Masterplan o poslední mistrovské sezoně Slavie, který byl tento týden odvysílán na streamovací platformě Oneplay. „Před finále poháru v derby na Letné jsme řešili situaci, kdy přišel klubový finanční ředitel a řekl mi: ‚Jardo, na účtech nejsou peníze, hráčům ani zaměstnancům jsme nezaplatili výplaty.‘ Plány byly schválené, podpora dohodnuta, smlouvy uzavřené. Představa, že ty peníze nepřijdou, byla pro mě tehdy absolutně nemožná,“ popsal Jaroslav Tvrdík.

pavel-tykac2

Foto: SK Slavia Praha

Miliardář Pavel Tykač

Závazky prý byly o několik dní později uhrazeny, ale nervozita přetrvávala. Jak později Jaroslav Tvrdík dovysvětlil na síti X, do takové situace klub došel kvůli tomu, že mu čínský majitel neposlal zasmluvněnou cash flow půjčku. „Poslední roky byly situace, kdy smyslem nebylo vyhrát titul, ale smyslem bylo udržet klub finančně a ekonomicky v pohodě. Letošní (ta loňská mistrovská, pozn. red.) sezona byla první, která byla jiná. Ve chvíli, kdy do klubu přišel Pavel Tykač, tak jsme se zbavili starostí, které naši největší soupeři prostě neměli,“ doplnil v dokumentu šéf Slavie.

Klubová ekonomika nicméně zdaleka nespoléhá pouze na bohatého majitele. Slávistický rozpočet by se měl pohybovat kolem jedné miliardy korun ročně. Tomu dokáže konkurovat jen Sparta, která má za zády jiného z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. Peníze do klubových rozpočtů plynou z několika hlavních směrů: kupříkladu z příjmů z televizních práv, z prodeje hráčů nebo z účasti v evropských pohárech, kdy zejména ta v prestižní Lize mistrů představuje finanční gamechanger.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Díky novému dealu se příjmy z televizních práv dramaticky zvýšily pro všechny kluby. V prodejích hráčů Slavia v posledních letech exceluje. Naposledy prodala za rekordní částku Malicka Dioufa do anglické Premier League, půl roku před ním stejným směrem putoval Antonín Kinský, oba v součtu pravděpodobně za více než miliardu korun. A díky triumfu v lize má jistotu, že si zahraje i Ligu mistrů. Zásadní jsou ale také komerční příjmy od partnerů, které ukazují sílu samotné značky Slavia i rostoucí atraktivitu celého českého fotbalu.

Tu zatím nejvíce kapitalizuje právě klub z Vršovic, který podepsal – dle Tvrdíkových slov – „mimořádnou, legendární smlouvu“ s Fortunou. „Myslím, že není větší v klubovém fotbalu,“ pravil předseda představenstva na předsezónní tiskové konferenci. V případě, že Slavia splní stanovené cíle, které sice nejsou veřejně blíže specifikované, ale měly by obsahovat například zisk dalších mistrovských titulů či pravidelnou účast v evropských pohárech, má smlouva potenciál překročit během pěti let 300 milionů korun. To znamená přes 60 milionů korun ročně. Žádný tak velký partner dosud v českém klubovém fotbale nebyl.

Slavia si navíc dokázala na další dva roky pojistit i svého generálního partnera, kterým nadále zůstává investiční platforma eToro. Zatímco Fortuna zůstává v názvu stadionu v pražském Edenu, logo eTora bude i nadále svítit na dresech. Slavia ani zástupci investiční platformy nechtějí podmínky prodloužené spolupráce komentovat, podle informací CzechCrunche by se ale měla partnerská smlouva dál pohybovat v podobných intencích jako dosud, tedy kolem 40 až 50 milionů korun ročně.

Jen od dvou partnerů tedy Slavia ročně inkasuje přes sto milionů korun. To je komerční síla, které se aktuálně v české lize nemůže nikdo rovnat. Konkurenční Sparta má podobně lukrativní smlouvu se sázkovkou Betano, jejíž logo zdobí její dres a do klubové kasy má podle informací CzechCrunche rovněž přinášet zhruba 40 až 50 milionů korun ročně. Další partner, který by přispíval podobně vysokými částkami v řádech středních desítek milionů korun, nicméně na Letné není. Slavia se Spartou navíc v tomto ohledu hraje tak trochu vlastní ligu, další kluby jsou odskočené.

Význam velikosti partnerství s Fortunou a eTorem podtrhuje i fakt, že většina klubů v nejvyšší české soutěži operuje s ročním rozpočtem do 200 milionů korun. V teoretické rovině už by tak řada prvoligových klubů měla se dvěma slávistickými dealy a příjmy z televizních práv už de facto vystaráno. Slavia k tomu nově přilákala také například Coca-Colu, která doplňuje Plzeňský Prazdroj, nebo síť čerpacích stanic OMV.

Podle informací CzechCrunche má navíc přinést více peněz také nový deal se společností Castore, která Slavii dodává dresy. Zásadní tak není jen to, že po pěti letech se značkou Puma si mohla Slavia ve spolupráci s umělcem Pastou Onerem navrhnout kompletně vlastní dresy, ale opět i komerční rozměr celé věci. Součástí podobných dealů jsou totiž vedle samotných dresů a dalšího vybavení také peníze do klubové kasy, kterých by mělo Castore proti Pumě dodávat více, během následujících pěti let v řádech vyšších desítek milionů korun.