Nejen v paneláku si lze hrát s místnostmi. Dispozice bytu je možné měnit i ve starých činžovních domech

Je to stále byt ze třicátých let, kterému vévodí velkorysá chodba. Architekti ho ale osekali na nosné zdi a znovu tvořili příčky.

Eliška NováEliška Nová

bubenec-10

Foto: Studio Cosmo

Byt ze třicátých let

0Zobrazit komentáře

Kdo někdy sháněl byt a chodil na obhlídky do starých činžovních domů z první republiky, ví jedno. Dřívější dispozice vypadaly úplně jinak. Samostatná kuchyně většinou navazovala na zbytečně velkorysou ložnici, obývací pokoj byl menší a stranou. Byť architekti v takovém domě v Bubenči zanechali ducha třicátých let, dispozice se přeci jen měnily tak, aby odpovídaly dnešním potřebám.

Načítám formulář...

Někdy se stane středobodem změn lodžie, jako to bylo v případě panelového domu v Praze 5, většinou je to ale právě potřeba udělat velkorysejším hlavní prostor bytu. Tedy kuchyni a obývací pokoj. Studio Cosmo vzalo rekonstrukci stosedmimetrového bytu v pátém patře bubenečského domu opravdu od základu. A to tak, že tu zbyly jen nosné zdi.

Pořád je to ale byt ze třicátých let, a tak tu zůstala prostorná předsíň, přesně jako to ve starých bytech bývalo. „Očištěním půdorysu na nosné stěny jsme docílili definice velkorysé chodby, která je spíše spojujícím prvkem než pouhým komunikačním prostorem,“ líčí studio Cosmo.

Chodba dostala patrně nejvýraznější podobu z celého bytu, a to zelené zádveří, které slouží jako knihovna nebo místo pro odkládání různých osobních předmětů. Na chodbu je to poměrně netradiční, zelenou konstrukci ale doplňuje typické zrcadlo. V tomto případě kulaté.

Dispozice se měnily především kvůli dvěma úzkým pokojům orientovaným směrem do ulice. Architekti je propojili, čímž vznikl velkorysý prostor spojující právě kuchyni s obývákem, tak jak trend dnešní doby velí. „Bílá kuchyně se stává součástí stěny, volně stojící nábytek navazuje na dubové podlahy. Výrazný masivní stůl jsme navrhli bytu na míru. Dominantou obývacího pokoje se vstupem na balkon do ulice je velký obraz,“ popisují architekti.

Do ložnice se vešla sestava skříní, které poskytují domácnosti dostatek úložného prostoru. Místo ale zbylo i pro malý pracovní koutek. Ten je provedený v modré a schovává se za dveře jedné z vestavných skříní. „Zásuvné dveře skříně odhalí barvenou niku, kterou lze na noc zavřít a prostor vyčistit pro spánek,“ uvádí ateliér.

Z ložnice je vstup do koupelny. Ta je obložená bílou drobnou mozaikou. Není čtverečkovaná, ale kulatá, což má navozovat pocit lázní. „Výběr kulaté mozaiky byl inspirován stářím a velkorysostí bytu,“ vysvětlují architekti.

Studio Cosmo se pro rekonstrukci inspirovalo právě původními prvky, ať už jde o bíle lakované dveře a okna, nebo o mosaz na okenních kličkách či dubových parketách. Dveře a okna byly repasovány, bílá se objevila v kuchyni i koupelně. Podlaha je nová, parkety však architekti skládali tak, jak se to dělalo dřív. Dub pak inspiroval nábytek a mosaz se objevila i na doplňcích v koupelně.