Největší veřejná investice za poslední léta. Biocentrum Univerzity Karlovy by mělo otevřít už za rok

Na Albertově už se staví Biocentrum, které je součástí Kampusu Univerzity Karlovy. Vyjde na 3,6 miliardy korun.

Eliška NováEliška Nová

biocentrum-univerzity-karlovy-11

Foto: Znamení čtyř

Biocentrum Univerzity Karlovy

0Zobrazit komentáře

Příští rok uplyne dvacet let od doby, kdy se Univerzita Karlova začala detailněji zabývat výstavbou nových budov na pražském Albertově. Pokud se zadaří, pak by se právě na toto výročí mělo v Praze otevřít vědecké Biocentrum. Aktuálně se v univerzitní čtvrti začíná stavět nad zemí. Obří budova je i obří investicí – vyjde na 3,6 miliardy korun.

Má jít o špičkové pracoviště, které propojí výuku s vědeckým výzkumem a zastřeší šest moderních oborů – mezi nimi například biochemii a metabolismus, buněčné systémy ve zdraví a nemoci či genetiku, genomiku a bioinformatiku. Tím vším by se na ploše patnáct tisíc metrů čtverečních mělo zabývat na sedm stovek studentů a dalších osm set zaměstnanců.

Uvnitř naleznou moderní učebny a laboratoře, stejně jako přednáškové prostory či atrium. Stavba ale zásadním způsobem utvoří také část Prahy. „Celý kampus byl postavený na začátku dvacátého století, i proto je architektonicky monofunkční. Je to část Prahy, která funguje jen v určitou dobu, od rána do pěti do večera, jinak je to město duchů. To by nové Biocentrum mělo změnit,“ líčí pro CzechCrunch architekt Juraj Matula z ateliéru Znamení čtyř.

Architekti vyhráli se svou podobou budovy v architektonické soutěži v roce 2017. Navrhli na Albertov stavbu o velikosti městského bloku s minimalistickou fasádou, která reaguje na místní architekturu. „Návrhem jsme reagovali na kontext místa, je tedy relativně konzervativní,“ dodává Matula. Zároveň je to budova otevřená, která přináší spoustu veřejných prostranství.

Architekti by je rádi doplnili o umělecká díla. Existují i konkrétní návrhy. Před hlavním vstupem by mohla stát kašna od Kryštofa Kintery s motivem atomů a molekul. „Nová soustava budov získá propojením dvou zdánlivě protikladných oborů, vědy a umění, důležitou přidanou hodnotu, která obohatí kvalitní funkční architekturu o prvky hravosti a imaginace a hlavně přinese do každodenní rutiny akademického života radost a důležité zpestření,“ komentuje Kintera.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Matula zároveň dodává, že by byl rád, aby projekt Biocentra otevřel širší diskuzi o začlenění umění do veřejně prospěšných staveb. „Umělecké prvky v architektuře nejen kultivují veřejný prostor, ale také posilují jeho identitu a přispívají k lepšímu propojení mezi uživatelem a architekturou,“ vysvětluje Matula s tím, že jejich financování je v podobných projektech často opomíjeno.

Prostor by se díky nové kašně měl stát středobodem celé čtvrti. „Je to výrazný umělecký i funkční element, který se může stát symbolem nové etapy Albertova jako moderního univerzitního a vědeckého kampusu. Vytváříme tak dynamický prostor, který snese srovnání s nejprestižnějšími evropskými univerzitami,“ dodává architekt.

Albertov je ale podle Matuly ve srovnání se zahraničními kampusy jednou věcí výjimečný. Zatímco univerzity je většinou budují na okraji měst, v Praze se nachází přímo v centru. Užívat, alespoň částečně, by ho tak měli i lidé mimo akademický život. Dovnitř bude lákat například kavárna.

Návrhem jsme reagovali na kontext místa, je tedy relativně konzervativní.

Další výrazný prvek by měl být v atriu budovy, ve kterém by se měl nacházet zavěšený předmět připomínající neurony, blesky i větve. Ty doplní zeleň, jež se bude nacházet uvnitř ve velkých květináčích i za okna atria.

Úprav by se v budoucnu mělo snad dostat i okolí kampusu, kde dnes převažuje modrá parkovací zóna. Pozemky patří městu, magistrát ale ještě za dob primátorky Adriany Krnáčové podepsal s univerzitou memorandum o úpravě přilehlých ulic.

V budoucnu by pak vedle Biocentra mohla vzniknout další část univerzitního kampusu. Počítá se totiž ještě s jednou budovou, kterou navrhlo rovněž studio Znamení čtyř. Jde o Globcentrum, které by mělo být zaměřené na studium globálních změn, rizikových přírodních procesů, vlivu činnosti člověka na přírodu a krajinu a také ekonomické a demografické dopady těchto změn. Spolu s touto budovou by pak na Albertově mohl vzniknout rozsáhlý park. „Ty dva domy by měly esteticky, designově i technologicky sdílet kvality i estetický přístup,“ vysvětluje Matula.

Jenže zatímco Biocentrum získalo finance z Národního plánu obnovy, Evropské unie a ministerstva školství, na Globcentrum zatím univerzita peníze nemá. Má na ni přitom už stavební povolení. Tak jako tak je stavba Biocentra největší akcí Univerzity Karlovy za posledních sto let. Zároveň je to největší podobná veřejná investice za zhruba stejnou dobu.

Náměstí Jiřího z Poděbrad má dlažbu, která vsakuje vodu. Celá rekonstrukce se navíc stíhá dokončit dřív

Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad podle architektonického studia MCA by mohla být hotová už příští rok na jaře.

Eliška NováEliška Nová

namesti-jiriho-z-podebrad

Foto: IPR Praha

Náměstí Jiřího z Poděbrad

0Zobrazit komentáře

Veřejný prostor, který z jedné strany lemuje základní škola a z druhé lešení kvůli rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad, už pokrývá dlažba. Je rovná a pro chodce tedy pohodlná, její zvláštností je ale i to, že umožňuje vsakovat vodu. Právě na pražském náměstí se objevila poprvé, má se ale stát novým standardem.

Jde o dlažbu z české žuly, která má historický formát, ale zároveň je i moderní. A v případě, že na ni zaprší, tak voda neodteče pryč, ale vsákne se v území, aby tu vytvářela příjemnější mikroklima. Něco podobného je důležité i proto, že charakter srážek v Česku se v posledních letech změnil – spadne stejné množství vody, ale prší méně dní. To znamená přívalové deště, kdy kanalizace není schopná proudy vody přijímat.

S tím vším je potřeba počítat i do budoucna. Na Jiřího z Poděbrad jde tedy o prototyp, jenž má za sebou technologické řešení, které navíc schválila památková péče. To znamená ideál vhodný pro užití i na dalších místech v hlavním městě.

Není to ale jediná věc, která se na Jiřího z Poděbrad změní. Voda, která se díky dlažbě vsákne, se uskladní ve dvou velkých nádržích, které už jsou na náměstí vybudované. Shromaždiště dešťové vody poslouží pro nově vysázené stromy, těch by mělo být zhruba o stovku víc než před jeho zavřením.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Zvelebené náměstí nabídne také nový mobiliář, lepší dětské hřiště, moderní závlahový systém a lepší pěší vazby,“ vyjmenovává náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Hotový je kromě části před školou, kam se vrátily farmářské trhy, také bezbariérový výtah, jenž se stavěl spolu s rekonstrukcí stanice metra.

Aktuálně se dokončují povrchy na hlavním prostranství před kostelem a zasázené jsou všechny stromy. Podle představitelů města i městské části jdou práce tak dobře, že to dokonce vypadá, že by náměstí, které se rekonstruuje podle návrhu architektonického studia MCA, mohlo být hotové o několik měsíců dřív. Původní termín příští rok na podzim se tak přesouvá už na jaro. Lidé by si díky tomu na Jiřího z Poděbrad mohli užít už další sezónu.

Screenshot

Přečtěte si takéPřed 20 lety vyšel Batman začíná. Ukázal, že komiks lze brát vážněPřed dvaceti lety vtrhl do kin Batman začíná a ukázal, že superhrdinské filmy můžeme brát vážně

Nově tu budou moci obývat pobytové trávníky, které budou zátěžové, prostor před kostelem se také zvětší, aby zde bylo možné pořádat různé kulturní akce. A užít si bude možné také fungující kašnu. Ta byla dlouhá léta mimo provoz, nutné bylo předělat celou podzemní část a vytvořit nový sokl, nyní kašna čeká na složení.

Jedna věc se každopádně na náměstí nevrátí, a to je výduch z metra. Dílo Petra Šedivého bylo přitom architektonicky cenné, podobně jako další výduchy v okolí. Navzdory protestům byl už loni rozebrán a odstraněn. Podle Hlaváčka měl vážný technický problém, proto se město rozhodlo, že ho nahradí novým.