Nepovedený vzlet byl motivací ke druhému startu. Český startup mění, jak se půjčují tryskáče

Strafos musel produkt vyvíjet od nuly několikrát, pro zvýšení důvěry investorů z něj navíc odešel strůjce myšlenky. Nyní se odlepuje ze země.

Peter BrejčákPeter Brejčák

strafos-team-minStory

Foto: Strafos

Jan Sýkora, Marek Wagner a Martin Pultzner ze startupu Strafos

0Zobrazit komentáře

Trojici Marek Wagner, Martin Pultzner a Jan Sýkora spojuje vášeň k proudovým letadlům a společně si ve startupu Strafos plní svůj sen – díky vyvíjenému nástroji pomáhají operátorům soukromých tryskáčů rychle zpracovávat poptávky, kalkulovat nabídky letů i hlídat cenové optimalizace. Napoprvé se přitom firmě nepodařilo do startupových výšin vzlétnout správně, došlo k odchodu prvního zakladatele i k vývoji produktu na několikrát.

Teď už je ale Strafos opět připraven k rozletu a na trhu pomáhá prvním operátorům. Jeho ambice jsou mnohem větší, kromě evropského trhu chce časem dobýt i ten globální. Následující měsíce budou ale pro mladou firmu přelomové. Na první pohled se může zdát, že problémy v leteckém průmyslu spojené s pandemií koronaviru hrály proti vypuštění Strafosu. Opak je pravdou.

„Kvůli krizím, s kterými se svět potýká, se trh dynamicky mění. V jeden okamžik trh soukromého letectví roste a následně ho jiná restrikce výrazně omezuje. Plánování dlouhodobých cílů je složitější, a proto jsou naše precizní kalkulace a real-time ekonomická data šikovným pomocníkem pro každého provozovatele soukromých letadel,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů a šéf Strafosu Marek Wagner.

„Příprava ceny charterových letů soukromých letadel je v současné době stále v mnoha případech neautomatizovaná a zahrnuje mnoho ověřování. Systém, který jsme vyvinuli, omezí manuální kalkulace, potřebu používat další zdroje informací a sníží lidskou chybovost. Jde o o win-win řešení, protože díky optimalizaci lze snížit náklady a zároveň efektivně obsadit prázdné lety,“ přibližuje Wagner.

strafos-team2-min

Foto: Strafos

Tým ze startupu Strafos

Marek Wagner nikdy nesnil o tom, že by pracoval v letectví. Studoval programování průmyslových strojů, po skončení školy ale hledal možnosti, kde by nemusel sedět takzvaně od devíti do pěti. Náhodou se pak dostal k nabídce na brněnském letišti, čímž si otevřel velkou bránu pro svůj další rozvoj.

„Říká se, že když jednou do letectví vstoupíš, už tě nepustí. Jednoduše nemůžeš dělat nic jiného. A já to můžu potvrdit,“ usmívá se Wagner, když svůj příběh popisuje pro CzechCrunch. Díky tomu, že je brněnské letiště malé, dostal se k mnoha různým pozicím od handlingu, boardingu, řešil poškozená zavazadla i například vyvažování letadel. A to na úplně všech typech letů, které existují – privátní, ambulantní, charterové i cargo lety či pravidelné linky.

Wagner se vypracoval na vedoucího pracovní skupiny a získal přímou zkušenost i povědomí o tom, jak celý obor funguje. Když se pak během stěhování do Prahy ohlížel po nových možnostech, našel si práci ve specifičtější části oboru. „V letectví jsou nejvíc sexy private jety,“ přibližuje dění z roku 2010, kdy nastoupil do společnosti Silesia Air jako dispečer.

Na starosti tedy měl realizaci letů, což znamená zabezpečit vše pro to, aby se vůbec letadlo dostalo z bodu A do bodu B – všechna potřebná povolení, asistenční služby, palivo, catering… Zkrátka úplně všechno. Ve firmě dále působil na pozici Ground Operations Manager a končil jako Business Development Manager.

„Je to horší než rozchod s holkou, opustit firmu po tak dlouhé době,“ směje se Wagner, jenž teď svoji vášeň pro soukromé letectví plánuje plně využít ve startupu Strafos. K mladému byznysu se dostal úplnou náhodou během pracovní cesty do Ženevy, kde se potkal s kolegou Danielem Valešem, který tehdy pracoval pro konkurenční firmu. Společně řešili problém odvětví, kde se navzdory obrovskému pokroku v digitalizaci služeb a dostupnosti všeho na několik ťuknutí do mobilu tyto změny neprojevovaly.

Takovým způsobem v roce 2018 vznikl startup Strafos, do týmu se přidal Martin Pultzner se zkušenostmi ze startupového světa. Nápad podpořil „kosmický“ inkubátor ESA BIC Prague, v roce 2019 získal také investici od venture kapitálového fondu Lighthouse Ventures a od andělského investora Radka Ondráčka, majitele společnosti Investro.

Po investici přišly problémy

„Měli jsme štěstí. Dostali jsme kapitál v podstatě jen na ideu, neměli jsme dokončený ani produkt,“ přibližuje Wagner. Pak ale nastal zvrat v celém startupovém příběhu – právě od tohoto momentu totiž Strafos začaly sužovat první problémy, jež pramenily z toho, že se z něj rozhodl odejít původní technologický ředitel.

„Vůbec se jeho rozhodnutí nedivím – narodilo se mu dítě, měl jinou a dobře placenou práci. Nechtěl riskovat jejich zabezpečení ve startupu s nejistou budoucností,“ popisuje Wagner s odkazem na klasickou rizikovost startupového prostředí. Ve Strafosu s odchodem člověka, který měl na starosti celý vývoj platformy, spoluzakladatelé řešili dilema, jestli se opět pustí do interního vývoje nebo si najmou externí agenturu.

Volba nakonec padla na nábor nového technického ředitele, který si sestavil vlastní tým. Jednak už jen tento proces trval několik měsíců, zároveň k tomu noví vývojáři začali na platformě pracovat úplně od nuly. Vše nabíralo skluz, nedařilo se naplňovat cíle a z pohledu investorů se zdálo, že se v podstatě nic neděje.

„Měli jsme vidinu průšvihu, která se i naplnila. Pálili jsme peníze, oddalovali spuštění produktu, a když jsme jej kvůli tlaku spustili, nebyl hotový na nasazení. Měl v sobě hodně chyb, první klienti pořád jen čekali na upgrade, který by je řešil, ale vývoj byl zacyklen,“ vzpomíná na nelehkou dobu Wagner.

strafos-platforma-min

Foto: Strafos

Platforma Strafos

Dění ale vyústilo do dalšího velkého kroku. Strůjce myšlenky na Strafos, původní zakladatel a šéf Daniel Valeš se rozhodl vzít všechnu odpovědnost na sebe, působení ve firmě vyhodnotil jako rizikové a i pro uklidnění investorů se ji rozhodl opustit. Startup tak v podstatě mohl začít s čistým štítem.

„Vrátili jsme na samotný začátek. Zúžili jsme původní rozsah produktu, zaměřili se na zdokonalení stávajících částí, aby splňovaly všechny parametry a produkt byl připraven na vypuštění. Během toho se nám podařilo získat několik potenciálních klientů po celém světě. Máme za sebou poslední náročné měsíce, kdy jsme dokončovali celý projekt. Čeká nás zlomové období,“ věří Wagner.

K popisovanému restartu došlo v polovině loňského roku a letos v březnu došlo k uvedení první hotové verze softwaru, kterou v pilotním provozu začali využívat první operátoři privátních tryskáčů. Ti zároveň týmu poskytují zpětnou vazbu na další vylepšování produktu a požadované funkce.

Software je nasazený u sedmi operátorů a Strafos už nyní obsluhuje desítky letadel. Mnoho dalších firem vyjádřilo o produkt zájem, přičemž obecně jde o menší firmy s flotilou mezi pěti a deseti letadly s doletem 2 500 námořních mil. Strafos se už ukazuje jako reálně funkční a pomalu vyhlíží světlejší budoucnost.

Cíl vytvořit ekosystém

„Díky algoritmům jsme schopni nabídnout řešení, které dokáže přesně vyhodnotit všechny aspekty kalkulace v reálném čase a zobrazit podrobné informace o nákladech a profitech každé poptávky po soukromém letu. V současné době cílíme na operátory provozující soukromé lety. Do budoucna bychom rádi naše zaměření rozšířili mezi další subjekty, jež se podílí na privátních letech,“ predikuje Wagner.

Největším cílem startupu je vytvořit ekosystém, který za pomoci umělé inteligence bude vyhodnocovat a monitorovat veškeré aspekty od prodeje přes realizaci až po celkový management provozu. Velký potenciál je rovněž ve snižování počtu prázdných letů, což vede k uvolnění nebe a prospívá životnímu prostředí.

Firma je nyní podle šéfa ve zdravé finanční kondici a dokázala by vykazovat zisk už i nyní, kdy pečuje o flotily dohromady čítající kolem třiceti až čtyřiceti letadel. Kvůli větším ambicím a chuti rychle obsazovat trh ale plánuje zapojení dalších investorů a strategických partnerů z oboru.

„Naše vize je pořád stejná jako na začátku, na té se nic nemění,“ říká Wagner. „Vzhledem k dění v celém odvětví ale do firmy přináším vlastní motivaci. Co se za 12 let působení v business aviation nezměnilo, jsou rostoucí náklady a zvyšující se tlak na ceny letů. A to vše musí absorbovat provozovatel letadel, který zároveň zodpovídá za všechna rizika a bezpečnost cestujících. A já jim chci jejich pozici pomoci vylepšit,“ uzavírá.

Každé dva týdny ukazujeme, co zajímavého se děje nejen v českých startupech.

Rubriku Startupy podporujíjt-retina