Freediver David Vencl se připojí na videohovor a hned se ptá, zda na něj nemůžeme chvilku počkat. Kvůli natáčení jednoho spotu musí ještě rychle skočit do ledového rybníku v Českém ráji. Za pár minut se vrací – viditelně osvěžený. Je únor a venku mrzne. „Vytáhl jsem dvoumetrovou pilu, vyřízl díru a vlezl do ní,“ popisuje stručně svoje zdržení.

Jakmile vstoupil do zamrzlého rybníku, uvědomil si, že v ledové vodě nebyl asi pět dní. Má totiž za sebou road tour po Česku a Slovensku, během které vedl řadu přednášek a workshopů o otužování. „Za ten týden jsem byl v ledové vodě přesně jednadvacetkrát,“ líčí. Pro jeho organismus to byl velký zápřah, potřeboval tak regeneraci. „Nemusím trénovat každý den. Po maratonu si taky nejdete hned druhý den zaběhat,“ vysvětluje.

Vencl miluje otužování už od malička. S tátou často jezdili na Šumavu – oblíbili si řeku Vydru, kde stavěli hráze. „Pamatuju si, jak se mi kroutily ručičky a nožičky, ta voda byla hrozně studená. Nakonec jsme to ale vždycky vydrželi,“ vzpomíná. Profesně se otužování začal věnovat až v roce 2018. Kolik mu tehdy bylo? „Nevím, já svůj věk nepočítám a narozeniny neřeším,“ říká s úsměvem.

V rodinné tradici slavný rekordman pokračuje – v Českém ráji je teď se svou dcerou, která zimu také miluje. „Děti jsou přirozeně otužilejší než my dospělí, zároveň nemají tendenci se přemáhat. Dcera si občas vleze do ledové vody, ale skutečně jen na několik vteřin. Jinak se ráda proběhne bosa po sněhu nebo jde stavět sněhuláka jen tak v tričku,“ doplňuje Vencl s tím, že pro děti je nejlepší spojit otužování s nějakou hrou. A hned připomene stavění hrází v řece.

Že by ovšem Vencla bavilo otužování v ledové vodě úplně vždycky? „Hodně záleží na místě. Třeba tady v Českém ráji je opravdu krásná příroda, takže si hned říkám, že do té vody prostě musím. Ten samý pocit mívám i v Jizerkách nebo Alpách. Když to ale po mně chtějí filmaři nebo novináři, tak se mi obvykle nechce. Je to moc na sílu,“ přiznává.

Vencl už pokořil dva světové rekordy. Bez neoprenu se v zamrzlém jezeře potopil do hloubky 52,1 metru, ještě předtím zvládl – opět bez neoprenu – uplavat pod ledem na jeden nádech 81 metrů. Teď by se chtěl v rámci takového „trojboje“ pokusit o další rekord: vydržet pod vodou na jeden nádech co nejdéle. „Je to disciplína, ve které jsem nejsilnější. Zkusit bych to mohl příští rok.“

V první řadě je ale hlavně freediver, tedy potápěč, který nepoužívá dýchací přístroj. Otužování Vencl bere jako doplňkový sport a nevěnuje se mu celoročně. Když však trénuje na rekord, využívá všechny dostupné možnosti. „Doma mám na balkoně káď s ledovou vodou, do které si občas vlezu,“ přibližuje.

Foto: Archiv DV

Freediver David Vencl

Už letos se pak chystá na další výzvu – pokusí se o další zápis v Guinnessově knize rekordů, tentokrát v počtu otužilců ve studené vodě najednou. Uspořádat tuto akci ho napadlo předloni, kdy se mu do ledové vody podařilo dostat 826 žen a mužů, čímž pokořil český rekord. „Lidi mi pak psali, jestli bych to nechtěl zopakovat. A já si řekl: ‚OK, pojďme to zkusit znovu, ale český rekord už dělat nebudu, na to vám kašlu‘,“ směje se.

Už 1. března se tak chce znovu zapsat do historie – do jezera Most plánuje přivést alespoň 1800 lidí, aby pokořil světový rekord. Pravidla jsou jasná: teplota vody musí být nižší než 10 stupňů, všichni musí mít pouze plavky (neopreny nejsou povoleny) a ve vodě musí vydržet alespoň jednu minutu. „V tuto chvíli už kýžený počet lidí skoro máme. A myslím, že se ještě další otužilci přihlásí,“ věří Vencl.

V poslední době totiž mezi Čechy pozoruje rostoucí zájem o otužování. „I další národy mají otužování rády, každý ale jinak. Třeba Seveřané nebo Rusové preferují kratší ponory a ve vodě spíš sedí, zatímco my plaveme. Troufám si tvrdit, že mezi Čechy je procento otužilců nejvyšší na světě,“ míní. Důvod je podle něj prostý: spořivost. „Takový Němec půjde v zimě radši na sjezdovku, kde za den utratí tisícovku. Pro něj to nic není, pro nás už je to dost. A otužování? To je zdarma!“ dodává.

I přesto si Vencl nemyslí, že by Čechy odradilo vstupné na akci v Mostě. To činí 197 korun. „Snažili jsme se nastavit takovou cenu, která nebude moc bolet. Potřebujeme jen jistotu, že lidé opravdu dorazí,“ upozorňuje. Vstupné lze zakoupit předem, registrace je možná i na místě.

Kromě Vencla budou na místě i další experti, kteří lidem poradí, jak zdravě a bezpečně vstoupit do ledové vody. Mezi potvrzenými hosty jsou například polárník Petr Horký, zimní plavci Filip Jícha a Jiří Škvrna či rekordman v bosém běhu na sněhu Joska Šálek. „A také otužilec Dominik Luks, který běhá po kopcích jenom v trenýrkách,“ láká Vencl.

Eventu se může zúčastnit kdokoliv. „A tím fakt myslím kohokoliv. Občas někdo přijde s názorem, že otužování není úplně pro každého. Já ale člověka, pro kterého by to nebylo vhodné, ještě neviděl,“ konstatuje Vencl. Připouští však, že některé zdravotní problémy, jako vážně poškozený kardiovaskulární systém, mohou být překážkou. „Určitě je lepší, aby se lidé, kteří mají třeba nějaké srdeční onemocnění, nejdříve poradili se svým lékařem.“

Pokoření českého rekordu před dvěma lety byla spíše taková punková akce, ta současná už je však zcela profesionální. „Zároveň ale vstupujeme do neznámých vod, v Česku nemá nikdo s takovým eventem zkušenosti,“ podotýká Vencl. I proto je teď hlavním partnerem akce společnost Uniqa. K překonání rekordu chce přispět i její ředitel značky, marketingu a komunikace Jakub Drobec.

Foto: Archiv DV

Freediver David Vencl

Pro něj osobně půjde o vůbec první ponor do studené vody. „Vím ale, že i těžká rozhodnutí se dělají snadněji společně, proto se na akci velmi těším. Myslím, že právě atmosféra na břehu jezera a podpora přítomných lidí mi pomůže překonat prvotní odpor,“ říká Drobec s tím, že Uniqa chce lidi inspirovat k aktivnímu a zdravému životnímu stylu. „Ponoření se do ledové vody je symbolem odvahy, odhodlání a schopnosti překonávat své limity. A to jsou hodnoty, které jsou blízké i nám v Uniqa,“ podtrhuje.

S tím Vencl, který dlouhodobě hlásá, že otužování je tou nejlepší prevencí, souhlasí. „Nemyslím to nijak zle, ale každý chce chodit k lékařům co nejméně. A právě otužování tomu může výrazně přispět,“ připomíná. A není sám, kdo to tvrdí. „Pravidelné otužování zlepšuje odolnost těla vůči chladu a pomáhá nám zvládat zimu, aniž by to negativně ovlivnilo naše zdraví,“ potvrzuje imunoložka a alergoložka Katarína Bergendiová z bratislavské kliniky ImunoVital Centrum.

Podle odborníků je totiž vliv chladu na lidské tělo blahodárný. Podporuje tvorbu nových mitochondrií, které produkují energii, čímž urychlují regeneraci. Otužování také pomáhá předcházet různým zdravotním problémům, jako jsou obezita, inzulínová rezistence, cukrovka nebo hormonální nerovnováha. A nemusí probíhat jen ve vodě: podobný efekt má i vystavení těla ledovému vzduchu, sněhu nebo pobyt v kryokomoře.

Zima sice pomalu končí, s tím si však Vencl hlavu neláme – pořádně se vyřádit dokáže i v létě. „Jasně, rád se otužuju. Zároveň jsem ale i freediver, fotbalista a basketbalista. Bavit se dokážu vždycky, jsem vlastně pořád spokojený. A i to je klíčem k dlouhověkosti,“ uzavírá.