Nestlé nechce úplně zavřít byznys v Rusku. Výzvy k bojkotu majitele Margotky či Lentilek se objevují i v Česku

Navzdory rozsáhlým sankcím a bojkotům několik velkých společností v Ruské federaci dál zůstává a nemíní tento trh opouštět.

Filip HouskaFilip Houska

nestle_1x

Foto: Nestlé / CzechCrunch

Ústředí společnosti Nestlé a oblíbené sladkosti v Česku

0Zobrazit komentáře

„Bohužel to nechápe,“ napsal na Twitter ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Mluvil totiž s výkonným ředitelem švýcarské firmy Nestlé, která je jedním z mála velkých západních podniků, které nadále nechávají v provozu svůj byznys v Rusku, která již několik týdnů páchá agresi na Ukrajině. Západní svět se proto bouří a protesty zní i z Česka. Kvůli udržování obchodních vztahů s Putinovým režimem se objevují výzvy k bojkotu Nestlé, respektive desítek značek, které pod něj spadají.

Omezení podnikání v Rusku ohlásilo od vpádu okupačních vojsk na Ukrajinu celá řada firem. Některé zareagovaly hned, jiné po několika dnech. Některé v zemi Vladimira Putina své byznysy znatelně omezily, jiné z tohoto trhu na neurčito úplně odešly. Několik velkých společností nicméně v Ruské federaci dál zůstává a nemíní tento trh opouštět.

Je mezi nimi například německá společnost Metro, kde jsou největšími akcionáři Daniel Křetínský s Patrikem Tkáčem, a také Nestlé, největší potravinový koncern planety, pod který vedle cukrovinek a vod spadají i kosmetické produkty nebo doplňky pro domácí mazlíčky. Silné zastoupení má také v Česku, kde nabízí několik oblíbených pochutin. Například tyčinky Margot, Kofila a Kit-Kat, cereálie Nesquik, čokoládu Studentská pečeť, bonbóny Hašlerky, Jojo, Bon Pari, Lentilky nebo instantní kávu Nescafé, respektive kapsle Dolce Gusto.

Právě na Nestlé se v posledních dnech snáší poměrně velká kritika za to, že z Ruska neodešla. Ačkoliv tam svůj byznys zčásti omezila a přestala tam doručovat méně nutné produkty jako kávu a minerální vody (a také zastavila inzerci i kapitálové investice), stále do Ruska vyváží „esenciální produkty“ včetně jídla pro děti a domácí mazlíčky, snídaňových cereálie a některých cukrovinek.

Ukrajinští vládní představitelé to ale považují za nedostatečný krok „Podnikat v Rusku znamená platit v Rusku daně. Placení daní v Rusku znamená financování teroristických a válečných činů na Ukrajině. Firmy jako Nestlé financují válku,“ napsal na Twitter poslanec Roman Hryščuk.

Situace dospěla do takové fáze, že se samotnému šéfovi Nestlé Markovi Schneiderovi ozval i premiér Ukrajiny Denys Šmyhal, avšak přesvědčit ho o tom, aby jeho společnost se sídlem ve švýcarském Vevey obchodní vztahy s Ruskou federací přeřízla, se mu nepodařilo.

„Mluvil jsem s generálním ředitelem Nestlé Markem Schneiderem o vedlejším efektu setrvání na ruském trhu. Bohužel neprojevil žádné pochopení. Platit daně do rozpočtu teroristické země znamená zabíjet bezbranné děti a matky. Doufám, že si to Nestlé brzy rozmyslí,“ napsal na Twitter.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mluvčí Nestlé na dotaz agentury Bloomberg k vyjádření k celé situaci odpověděl, že „rozhovory s vládními úřady považují za soukromé“ a že se firma „bude nadále snažit dodávat potraviny Ukrajincům v zemi a podporovat ukrajinské uprchlíky v mnoha zemích“. Podrobnější Nestlé nebylo.

Nestlé se mimo jiné hájí i tím, že do země vyváží produkty, které jsou potřebné k tomu, aby tamní lid „přežil“. Podobně k tomu přistupuje i francouzské Danone, známé hlavně pro své jogurty, které také říká, že tam zůstává hlavně z důvodu, aby měli ruští obyvatelé přísun potřebných potravin. Takzvané esenciální potraviny v Rusku stále nabízí i PepsiCo nebo Unilever.

Přístup švýcarského obra nicméně rozohnil běžné občany v řadě západních zemí, kteří na sociálních sítích odstartovaly výzvy k bojkotu produktů od Nestlé včetně těch, které se prodávají na českém trhu. Tam vedle výše zmíněných cukrovinek a kávy patří třeba dochucovadla Maggi.

Vedle toho se objevují i parodické proměny loga firmy. Podobně to ostatně udělal i český designér Václav Kudělka, který vzal několik nejznámějších firem světa (jež ale pro změnu byznys v Rusku výrazně omezily) a přepracoval jejich korporátní identity do vtipných podob.

V souvislosti se setrváním Nestlé na trhu Vladimira Putina se pochopitelně zmiňují i názory, že jde především o peníze. Podle Bloombergu tam loni Nestlé utržilo 1,8 miliardy dolarů (zhruba dvě procenta celkových loňských tržeb). Firma má v Rusku šest továren a přes sedm tisíc zaměstnanců.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Stop střídání času, rozhodli američtí senátoři. V Česku přepínání zimního a letního času poběží ještě aspoň pět let

Luboš KrečLuboš Kreč

time

Foto: Lukáš Blažek/Unsplash

Střídání času

0Zobrazit komentáře

Ze soboty na neděli 13. března se ve Spojených státech posouval čas ze zimního na letní. A nejspíš to, že spali o hodinu méně, tamější politiky tak rozčílilo, že se tomu rozhodli učinit přítrž – protože hned v úterý senátoři Kongresu ve Washingtonu odhlasovali, že od roku 2023 by v Americe měl platit už jen jeden čas, a to ten letní.

Deník The New York Times poznamenal, že hlasování proběhlo nečekaně, narychlo a bez jakékoli diskuze. Podpora šla napříč stranami, pro hlasovali tedy jak republikáni, tak demokraté. Autorem návrhu zákona, který se jmenuje příznačně Sunshine Protection Act (česky zhruba zákon na ochranu slunečního svitu), je floridský senátor Marco Rubio.

„Je potřeba se na chvíli zastavit a říct, proč to ještě děláme. Vždyť většina lidí v Americe dává přednost tomu, aby tohle neustále upravování skončilo,“ nechal se slyšet Rubio, který patří k nejvýraznějším tvářím republikánů, za něž se pokoušel v minulosti kandidovat i na prezidenta.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To, že návrh prošel Senátem, ještě neznamená, že začne platit. Podobně jako v Česku jej totiž musí schválit také Sněmovna reprezentantů a pak podepsat prezident Joe Biden. Pokud tyto dva kroky vyjdou, USA by se přepínání z letního na zimní čas zbavily od podzimu 2023.

Debata o tom, zda střídání času nezrušit, už několik let jede i v Evropě. V Česku jsou jejími podporovateli například lidovci a obecně se zdůrazňuje, že ke střídání už nejsou důvody a že to dokonce není zdravé ani pro lidský organismus. A přestože střídání času mělo v Evropské unii už skončit, na opuštění zajetého pravidla není mezi zeměmi shoda.

Česko jej bude používat minimálně do roku 2025, jak schválila loni na podzim vláda. Podle dosavadní evropské směrnice začíná letní čas v členských zemích poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Podle nařízení tak letní čas příští rok potrvá od 27. března do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října.