První hra, kterou vytvořil společně s bratrancem a kamarády, byla spíš takovou srandičkou – středověký rytíř nutně potřebuje na záchod, hráč mu proto musí pomoct nalézt klíče od kadibudky a toaletní papír. „Vývoj této hry, kterou jsme nazvali Volání přírody, byla hlavně zábava, ale zároveň i skvělá příležitost se něco naučit,“ vzpomíná dvaadvacetiletý Lukáš Gallo ze Zlína. A s partou budoucích vývojářů drží při sobě dodnes.

V minulosti si přitom Gallo dlouho nedokázal představit, že by někdy mohl studovat vývoj počítačových her nebo se na něm dokonce podílet, ačkoli je miluje už od dětství. „Jednou mě ale bratránek pozval na letní seminář o počítačové grafice. Vůbec se mi tam nechtělo, přece jen byly prázdniny. Ale nakonec jsem šel. A bylo to zlomové rozhodnutí, které odstartovalo celou mou kariéru,“ říká pro CzechCrunch.

Právě na základě tohoto semináře totiž s bratrancem a kamarády založili skupinu, v níž se o volných chvílích učili vyvíjet hry, případně se účastnili různých vývojářských soutěží – takzvaných game jamů. „Byli jsme do toho zapálení,“ přiznává Gallo. Tento koníček ho pohltil natolik, že se rozhodl přihlásit na pracovní stáž. Konkrétně do firmy Wargaming, která stojí například za úspěšným titulem World of Tanks.

V té době byl Gallo ještě studentem gymnázia. Ředitel mu ovšem stáž povolil, i když kvůli ní zameškal dva týdny výuky. „Do té doby jsem se podílel jen na zábavných projektech. Teď jsem už konečně spolupracoval se skutečnými profíky. A pochopil jsem, že vývoj her pro mě není jen hobby, ale i budoucí profesní dráha,“ pochvaluje si mladý grafik.

S bratrancem a kamarády se pak začal věnovat i vlastním komerčním projektům, byť ne herním. Vyvíjeli třeba softwarové aplikace pro muzea, která měla zájem o vizualizace archeologických nálezů s využitím herních prvků. Na některých zakázkách intenzivně pracovali i přes noc. „Nevěděli jsme, co je spánek.“

Po maturitě pak skupinka kolem Galla přemýšlela, kam pokračovat na vysokou školu, která by jim umožnila studium vývoje počítačových her. „V Česku tehdy taková možnost nebyla, proto jsme se začali dívat do zahraničí. Nakonec jsme se rozhodli pro Univerzitu aplikovaných věd v nizozemské Bredě. Překvapivě uspěla celá naše čtyřčlenná skupina – na školu se hlásily tisíce lidí, přijali ale jen 180 uchazečů,“ líčí Gallo.

Foto: Archiv LG

Lukáš Gallo

Shodou okolností se v té době otevřel nový magisterský obor Game Design na Univerzitě Tomáše Bati v jeho rodném Zlíně, později i bakalářský. Gallo by přesto výběr zahraničí neměnil. „V Nizozemsku se už tento obor vyučuje přibližně 20 let, zatímco u nás je víceméně v plenkách. Navíc jsou ostatní kluci z Prahy, tak bych je asi do Zlína nepřitáhl,“ usmívá se.

Studium v zahraničí si však Gallo nemohl sám finančně dovolit – na rozdíl od ostatních členů skupiny nepochází ze zajištěného zázemí. Obrátil se proto na Nadaci rodiny Kellnerových, která podporuje talentované české studenty při studiu na univerzitách v zahraničí, a ta mu po úspěšně absolvovaném výběrovém řízení udělila stipendium ve výši 220 tisíc korun ročně. To mu pokrývá nejen školné, ale i část životních nákladů v Nizozemsku.

Univerzita v Bredě prý připomíná běžné zaměstnání – studenti tam ráno docházejí na devátou, domů chodí obvykle v pět večer, často i později. „Škola se snaží simulovat pracovní prostředí. Pracujeme na vlastních projektech a máme jen minimum teoretických přednášek. A zkoušky? Ty tu prakticky neexistují, nepíšeme ani testy. Každý rok odevzdáváme čtyři hlavní výstupy,“ popisuje Gallo. Jako své oborové zaměření si vybral technickou grafiku, zaměřuje se například na procedurální generaci (herní obsah automaticky vytvořený pomocí matematických algoritmů – pozn. red.) nebo vývoj nástrojů.

A právě volnější režim ve škole umožnil Gallovi, který je teď ve čtvrťáku, přihlásit se na stáž v českém herním studiu Bohemia Interactive. „Respektive – já se vlastně nikam nehlásil. Jednou k nám na školu přijeli zástupci Bohemky představit svou firmu, hodnotili pak i práce nás studentů. Pamatuji si, že jeden z nich byl dost drsný. Dnes je to můj kolega. Nevěděl jsem totiž, že se právě účastním výběrového řízení,“ směje se Gallo.

O pár týdnů později mu z pražského herního studia zavolali s dotazem, zda by k nim nechtěl nastoupit na stáž. „Ptal jsem se, kdy mám dorazit na pohovor. A oni mi odpověděli, že přijímací řízení už proběhlo v Nizozemsku,“ doplňuje Gallo. Vzhledem k tomu, že zrovna stáž sháněl, neváhal a nabídku přijal.

V Bohemia Interactive, jehož šéfové Slavomír Pavlíček a Marek Španěl nedávno poskytli rozhovor pro CzechCrunch, teď Lukáš Gallo pracuje jako technický grafik na různých softwarech, které pak používají ostatní grafici. Řada takto vytvořených nástrojů navíc končí v rukou fanoušků. „Máme velkou komunitu modderů,“ vysvětluje.

Do herního studia dochází Gallo osobně každý den, škole totiž stačí, když si jednou za dva týdny zavolá se svým dozorujícím učitelem. Tomu popíše, na čem aktuálně pracuje a zda nepotřebuje s něčím pomoct. „Mně se obvykle v práci daří, takže ta povídání bývají příjemná,“ tvrdí.

A ačkoli je Gallo se svou prací v Bohemia Interactive spokojený, určitě by se v budoucnu chtěl podívat i dál do světa – v Česku zatím zůstat nehodlá. „Mou vysněnou destinací je Singapur, kde je silný herní průmysl. A ta země mě láká i jako taková,“ přibližuje.

Nějakou dobu ovšem ještě v Bohemia Interactive zůstane. Pokud by se v Bredě dostal i na magisterské studium, čeká ho akademický výzkum, který by spojil i s prací ve firmě. „V podstatě bych zkoumal jednu reálnou problematiku pro Bohemku a zároveň bych o tom napsal diplomovou práci.“

Zmíněný výzkum se má týkat automatizace tvorby úrovní detailů u herních 3D objektů, tedy takzvaného LOD (level of detail). „Pokusím se zkoumat automatizační metody na měnění 3D objektů a jejich typologií. Je to kvůli optimalizaci ve hrách – čím dál hráč stojí od předmětu, tím méně detailní může být jeho model,“ uzavírá Gallo.