Nový Avatar jako šestý film v historii pokořil dvě miliardy dolarů. V Česku překonal Titanic

Je nejspíš jen otázkou dnů, než budou Jamesi Cameronovi patřit tři ze čtyř nejvýdělečnějších filmů v historii. A druhý Avatar má být jen předkrm.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

avatar

Foto: Falcon

Záběr z filmu Avatar: The Way of Water

Když se v roce 1998 stal Titanic nejvýdělečnějším filmem všech dob a následně získal jedenáct Oscarů (nejvíce v historii, byť stejný počet mají ještě dva snímky), při převzetí ceny za nejlepší režii James Cameron zvolal: „Jsem král světa!“ Nedávno to označil za trapný moment, dvacet pět let po jeho oscarovém triumfu by se ale asi málokdo divil, kdyby stejné zvolání, alespoň někde potají, použil znovu. Jeho Avatar: The Way of Water totiž překonal dvě miliardy v příjmech, což se v historii podařilo jen pěti jiným filmům – a dva z nich natočil.

Vize světa, který se stal základem pro fiktivní měsíc Pandora, se Jamesi Cameronovi zjevila ve snu už v devatenácti letech, kdy o kariéře filmaře ani neuvažoval. Jednoho dne se probudil a pamatoval si noční procházku bioluminescenčním lesem, v němž stromy připomínaly lampy s optickými vlákny a zem pokrýval fialových mech, který se při našlápnutí rozzářil. K nápadu se vrátil o dvě dekády později v devadesátých letech a pak čekal až do roku 2005, než se technologie posunula na dostatečnou úroveň, aby Avatar mohl vzniknout.

O necelé dvě další dekády později kinům zcela dominuje druhý snímek z Pandory, kde známí hrdinové Jake Sully, Neytiri a další objevují nové prostředí, vychovávají děti a připravují se na další bitvu s lidmi. Pokračování Avataru se za šest týdnů podařilo překročit metu, které dosáhlo jen několik dalších filmů v dějinách, a sice prodat lístky za více než dvě miliardy dolarů. 

Konkrétně se jeho příjmy v neděli zastavily na 2,024 miliardě dolarů, v přepočtu necelých 44,5 miliardy korun. Na domácím trhu v Severní Americe přitom zatím vydělal 598 milionů dolarů, což ho řadí na třináctou příčku nejúspěšnějších titulů. Zbylé 1,4 miliardy pak pochází ze zbytku světa – zde Cameronovi patří už tři ze čtyř nejvýdělečnějších filmů všech dob. Nad ním jsou Titanic, Avengers: Endgame a první Avatar.

AVATAR: THE WAY OF WATER

Foto: Falcon

Neytiri a Jake, hlavní hrdinové původního i nového Avataru

Mezi trhy, kde se novince daří nejlépe, po Spojených státech patří Čína, Francie, Německo nebo Korea. Také na mnoha dalších místech ale i šest týdnů po premiéře zůstává Avatar pro diváky tím hlavním důvodem, proč se vydat do kina, a to včetně Česka. Snímek, který se těší nadšeným ohlasům publika, zde minulý týden překonal milionovou návštěvnost, což se od devadesátých let podařilo jen patnácti dalším.

Připsal si přitom i historické prvenství, jelikož se v Česku žádnému jinému filmu do projekčních sálů nepodařilo přitáhnout přes sto tisíc diváků v pátém víkendu. Po tom šestém už hlásí návštěvnost 1,17 milionu diváků. Tím překonává starší Cameronův hit Titanic a také legendární Jurský park.

V řádu dnů pak Avatar: The Way of Water vstoupí do první desítky nejnavštěvovanějších filmů v naší porevoluční historii, když přeskočí Tmavomodrý svět. Z hlediska tržeb je druhý, díky popularitě prémiových formátů jako IMAX, Dolby Atmos, 4K nebo 3D HFR už porazil první Avatar. Nyní schází 30 milionů korun na to, aby padl rekord Bohemian Rhapsody s celkem 266 miliony korun v příjmech – a druhý Avatar by se u nás stal nejvýdělečnějším filmem od roku 1989.

V globálním měřítku se tříhodinový sci-fi blockbuster drží na šesté příčce po tom, co v průběhu uplynulého týdne překonal Spider-Mana: Daleko od domova. Je ovšem nejspíš jen otázkou několika dnů, než překoná Avengers: Infinity War a Star Wars: Síla se probouzí. Také zde se stane čtvrtým nejvýdělečnějším filmem vůbec (bez započtení inflace).

Cameron ještě před vydáním filmu v rozhovoru řekl, že Avatar: The Way of Water je nejhorší byznysový krok v historii zábavního průmyslu, protože jeho příjmy musí překonat dvě miliardy dolarů jen na to, aby se zaplatil. Později ale režisér svůj odhad zmírnil na 1,5 miliardy dolarů, což odpovídá také odhadům analytiků.

Do částky se přitom nejspíš vedle druhého Avataru započítává i část nákladů na třetí a čtvrtý – jeden je natočený z většiny a je ve fázi postprodukce, další má natočený úvod. Tvůrci se rozhodli všechna ze čtyř plánovaných pokračování nafilmovat v relativně krátkém časovém horizontu, například aby dětské postavy mezi snímky příliš nezestárly. Už před začátkem produkce druhého Avataru byly také hotové scénáře ke všem pokračováním, aby se přesně vědělo, kam celá sága směřuje.

V posledních týdnech o dalším vývoji Cameronova epického příběhu postupně dostává lepší představu také publikum. Režisér a scenárista nedávno prozradil, že třetí Avatar, chystaný na prosinec roku 2024, představí nové klany modrých mimozemšťanů Na’vi. Ne všechny přitom budou mít převážně pozitivní vlastnosti. Lid popela – jak dosud neviděný kmen Na’vi Cameron označil – má výrazně zamíchat diváckými sympatiemi.

Zajímavý vývoj pokračování naznačuje i změna vypravěče. Zatímco v prvním a druhém Avataru prováděl diváky Pandorou původem lidský hrdina Jake Sully, ve třetím filmu má otěže převzít jeho syn Lo’ak (Britain Dalton). „Máme jiného vypravěče pro každý z následujících filmů,“ poznamenal Cameron v podcastu Soundtracking with Edith Bowman. Jinde režisér také zmínil, že až čtvrtý a pátý snímek má opravdu přinést to nejzásadnější – všechny předchozí jen připravují hrací pole.