Obraz, který hraje. IKEA a Sonos v novém rámu s reproduktorem zkouší, kam až může řada Symfonisk zajít

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

ikea-sonos-symfonisk-1

Foto: Ikea

Obraz a reproduktor v jednom

0Zobrazit komentáře

Co vše může být reproduktor? Tuto otázku si před pár lety položili v IKEA a Sonosu, když se rozhodli zvuk do domácností přinést novým, zajímavějším způsobem. Došli přitom k závěru, že reproduktor klidně může zároveň sloužit také jako lampa, police nebo obraz. Právě formu obrazu nabral nový reproduktor z řady Symfonisk, který se brzy chystá i do Česka.

Jeho základem je asi pět centimetrů tlustý rámeček s odsazenou zadní částí. To znamená, že při pověšení na stěnu působí, jako by se trošku vznášel. Z přední strany je rámeček, dostupný v bílé a černé, tlustý jen pár milimetrů, takže dá plně vyniknout samotnému obrazu. Těch IKEA hned při spuštění nabídne asi čtrnáct a nejspíš můžeme předpokládat, že podle zájmu budou přibývat další. Kvůli propustnosti zvuku ale nepůjde použít vlastní plátna.

V jádru novinky stojí snaha nenápadně a přitom atraktivně zavést zvuk do interiérového designu. Chytré reproduktory se v domácnostech začaly rozšiřovat před několika lety. Vedle schopností a zvukové kvality se přitom otázkou u nich stalo, jak nový prvek do jeho okolí co nejlépe začlenit. Například Amazon Echo se od technicistního vzhledu černého válce s modrým osvětlením postupně přesouvá k organičtějším tvarům a látkovým povrchům. Ty se objevují také u velké části ostatních výrobců jako Apple a Google.

ikeasymfonisk

Foto: IKEA

Vnitřnosti nového reproduktoru Symfonisk

Americký Sonos si naproti tomu dodnes převážně udržuje estetiku blízkou spíš tradičním reproduktorům než designovým doplňkům domácnosti. Při spolupráci se švédským nábytkářem IKEA ale jeho produkty nabírají zcela opačnou formu, která má s okolím co nejlépe splynout. Přesněji řečeno: když už má na sebe upozornit, tak jako něco jiného než jednoúčelové zařízení pro reprodukci zvuku.

Už před více než dvěma lety proto dvě firmy přišly na trh se společnou řadou produktů Symfonisk pro chytrou domácnost. První dva produkty dostaly formu lampy a poličky, popřípadě předělu do knihovny. Cílem u nich bylo propojit dostupnou cenu, vzhledem k ní kvalitní zvuk a atraktivní design. A trefily se do černého. Pár měsíců po uvedení společnosti nestíhaly vyrábět dostatek hrajících lamp a polic, takže musely dokonce odložit uvedení v Česku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Je proto vlastně až překvapením, že novinka z řady Symfonisk přichází až teď, o dva roky později. Jeho vzhled jako reproduktoru je na jednu stranu dokonale nenápadný, na druhou výraznější než u starších produktů, takže IKEA mluví o splývání s okolím a zároveň o zdůrazňování umění.

„Představuji si, jak reproduktor splyne s okolím mezi dalšími obrazy a rámy. To bylo hlavním účelem návrhu: chtěli jsme, aby byl tento produkt do velké míry jako tradiční rám na obrazy, ať už jde o způsob zavěšení, nebo to, jak zapadá mezi ostatní rámy na stěně,“ popisuje vývojář Stjepan Begic. Tvůrci hrajícího rámu pak mluví také o navozování atmosféry domova všudypřítomným uměním.

symfonisk2

Foto: IKEA

Minimalistický reproduktor ve formě obrazu

Vlastně můžeme říci, že IKEA a Sonos zde z opačné perspektivy přistupují k původní myšlence otce moderní ambientní hudby Briana Ena. Jeho extrémně minimalistická zvuková tvorba stojí často na hranici pozornosti a má působit jako prvek atmosféry, ale stejně tak má umožnit věnovat jí hluboké soustředění. Možná by pro Sonos a IKEA nebylo od věci pokusit se s ním do budoucna navázat spolupráci, zvlášť v kontextu s jeho světelnými obrazy.

Ale zpátky k novému Symfonisku. U reproduktoru – a zvlášť takto tenkého – je samozřejmě důležitou vlastností i kvalita zvuku. Podobný design s útlým profilem a větší plochou používá například firma Magnepan, ta ovšem vyrábí jen velice drahé hi-fi reproduktory. Jak hraje dvojice měničů v novince od IKEA a Sonosu, zatím můžeme jen hádat, soudě podle předchozích modelů z řady Symfonisk by nicméně zvuk neměl za tradičnější konkurencí zaostávat, spíše naopak.

Totéž má platit pro konektivitu. Základem je Wi-Fi s možností poslouchat hudbu takřka z jakéhokoliv telefonu, počítače a podobných zařízení. IKEA zmiňuje i podporu více než stovky streamovacích služeb. Rám (potažmo obraz) přitom nebude nutné používat jen samostatně, ale bude možné ho propojit s ostatními členy rodiny Symfonisk i se všemi reproduktory Sonos s aktuálním softwarem. Do Česka má novinka dorazit 15. července za cenu 4 990 korun.

EU chystá přísnější regulaci pro umělou inteligenci. Válku proti strojům si nikdo nepřeje, píše technologický advokát

mencikKomentář

Foto: Mavericks

Jaroslav Menčík, partner advokátní kanceláře Mavericks

0Zobrazit komentáře

Kdo viděl Terminátora, tak si určitě živě vybaví scénu, kdy umělou inteligencí pohánění roboti vítězí nad lidskou rasou a celý svět se ocitá v plamenech. Přesně takovému scénáři se nyní snaží zabránit Evropská unie. Na konci dubna totiž publikovala návrh nařízení, který harmonizuje pravidla týkající se umělé inteligence a zaměřuje se hlavně na její risk management.

O tom, co pro celý sektor s umělou inteligencí nový návrh znamená, píše ve svém komentáři pro CzechCrunch Jaroslav Menčík, partner advokátní kanceláře Mavericks, která se zaměřuje převážně na digitální byznys a pravidelně pomáhá startupům.

***

Co přesně navrhované nařízení ze strany Evropské unie pro sektor umělé inteligence (AI) znamená? Třeba i to, že nechce kráčet ve šlépějích Číny a jejího „velkého bratra“. Cílem návrhu je vytvořit komplexní úpravu pro umělou inteligenci a její provozovatele. Měla by se týkat systémů založených v Evropské unii, uživatelů umělé inteligence na území EU a provozovatelů a uživatelů AI systémů, kteří se nacházejí ve třetích zemích, pokud budou mít vliv na entity v Evropské unii.

V současné době je návrh nařízení v plenkách, čeká ho dlouhá cesta legislativním procesem Evropské unie a není zcela jasné, jakou finální podobu bude mít. Základy jsou však položeny. Na čem se tedy staví? Vypadá to, že provozovatelé by si měli dát především pozor na vysoce rizikové AI systémy.

Ty jsou provozovány zejména v klíčových oblastech, jakými jsou například doprava, biometrická identifikace, výchova a vzdělávání, zaměstnanost, právo, soudnictví či demokratické uspořádání. Podle nového návrhu by měla umělá inteligence v těchto oblastech obsahovat risk management, který bude posuzovat celý životní cyklus systému, a proto pomůže odvrátit případná rizika.

Zde však navrhované povinnosti nekončí, vysoce rizikové AI systémy budou podléhat i dalším omezením, jež se týkají práce s daty, jejich správy či technické dokumentace. Výrobci musí doložit, že systém je vytvořen v souladu s návrhem nařízení, a jeho provozovatel musí notifikovat splnění těchto požadavků vnitrostátním orgánům.

Pro další zajištění bezpečnosti bude nutné opatřit umělou inteligenci automatickým záznamovým systémem, který prostřednictvím logů umožní sledovat, jestli se umělá inteligence chová v souladu s legislativou. Neméně významnými a potřebnými jsou také požadavky kladené na transparentnost, poskytování informací uživatelům a také dohled, přesnost, robustnost a kyberbezpečnost vysoce rizikových AI systémů.

Pokuty jsou obrovské

Mimo splnění výše uvedených požadavků bude nutná také povinná registrace, která musí předcházet jejich uvedení na trh nebo v provoz. Za registraci jsou odpovědné firmy, které systém zaregistrují v evropské databázi pro samostatné vysoce rizikové AI systémy.

Mezi zapisované údaje se řadí jméno, adresa a kontaktní údaje provozovatele, obchodní jméno AI systému nebo jakákoliv jiná informace, která umožní jeho jasnou identifikaci, popis zamýšleného účelu užití a uvedení členského státu, ve kterém byl AI systém umístěn na trh nebo uveden v provoz.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aby toho nebylo málo, tak některé kritické systémy, jimiž jsou například ty v oblasti biometrické identifikace a kategorizace fyzických osob, vzdělávání či zaměstnanosti, budou vyžadovat posouzení fungování v mezích zákona. O posouzení bude nutné požádat pověřený státní orgán. Ten na základě důkladného šetření rozhodne, jestli je umělá inteligence navržena tak, aby splňovala všechny zákonné podmínky.

V současné podobě návrh počítá s citelnými sankcemi. Ty nejvyšší vypadají takto: pokud subjekt nedodrží povinnosti spojené s zakázanými AI systémy či správou dat, hrozí mu pokuta ve výši až 30 milionů eur (760 milionů korun). V případě, že se jedná o podnik, pak sankce činí 6 procent ročního obratu za předchozí fiskální rok.

Vždy se pracuje s vyšší částkou, jsou to tedy sankce velice vysoké. Například i v porovnání s pokutami za porušení nedávného nařízení ohledně GDPR. Ty jsou až 20 milionů eur (přes 500 milionů korun) či 4 procenta ročního obratu.

Co je podle EU vlastně AI?

Návrh nařízení považuje za umělou inteligenci jakýkoliv software, který využívá strojové učení (machine learning), induktivní logické programování, statistické přístupy či Bayesův odhad. Poslední zmíněná funkce umělé inteligence dokáže generovat například různé předpovědi, doporučení nebo rozhodnutí ovlivňující prostředí, s nimiž systém interaguje.

Systémy se člení do čtyř skupin: na zakázané (s možnými výjimkami), vysoce rizikové, systémy s omezeným rizikem a na ty s minimálním rizikem. Již dnes lze předpokládat, že jedním z aspektů, které by v souvislosti s přijetím návrhu měly být řešeny, je otázka povinného pojištění pro vysoce rizikové AI systémy. Tu však návrh nařízení dle našeho názoru nesystematicky opomíjí.

Systémy založené na umělé inteligenci jsou určitě budoucností, ale mohou být opravdu nebezpečné, ať už v důsledku opomenutí nějakých důležitých skutečností či jejich úmyslného porušení. Jejich tvorba i používání musí podléhat přísným opatřením, protože jen tak se může dosáhnout jejich bezproblémového začlenění mezi technologie používané v současnosti.

Nikdo z nás si určitě nepřeje válku proti strojům. Co je tedy trocha složitého právního žargonu oproti technologickému armagedonu?