Mnozí dnes považují za fakt, že budoucností televize není lineární vysílání, ale streamovací služby nebo jiné formy sledování online. Zájem o tradičnější formu audiovizuální zábavy u mladšího publika klesá, jak ale ukazují nové žebříčky sledovanosti v Česku za první polovinu letošního roku, situace není tak jednoduchá, jak by se zdálo. Některé tituly jako Devadesátky dokonce dosáhnou na rekordní čísla.

Jak jsme zmínili už letos v únoru, temná kriminálka inspirovaná skutečnými případy, které se v Česku v 90. letech objevily, se u nás stala nejsledovanějším seriálem za posledních osmnáct let. Jako nedělní večerní program ji přitom živě sledovaly vždy přes dva miliony lidí. To je téměř polovina všech, co právě seděli u televize.

Devadesátky se od té doby jinému pořadu nepodařilo překonat, vévodí tak i žebříčku sledovanosti za celou první polovinu roku. Velký zájem seriál navíc vzbudil i na internetu, kam směřuje spíše mladší publikum. Do týdne od premiéry ho zde prostřednictvím iVysílání vidělo 161 tisíc lidí. Více měl jen Most! Česká televize tím ukazuje, že umí vyprodukovat kvalitní tituly schopné zaujmout diváky napříč věkovým spektrem a ovládnout tak lineární vysílání i překročit jeho hranice.

Na dobrá čísla u živého vysílání v uplynulých šesti měsících dosáhla také další kriminálka Stíny v mlze. Ta si podle dat společnosti ATO-Nielsen Admosphere získala v průměru 1,6 milionu diváků, což ji řadí na pozici druhého nejsledovanějšího pořadu. Třetí příčka žebříčku pak připadla komedii Špunti na cestě s průměrem 1,43 milionu diváků u jednoho dílu.

Dále následovaly například seriál Vražedné stíny, hudební dokument Karel nebo historická minisérie Marie Terezie. Do první desítky se dostal také novoroční projev premiéra Petra Fialy nebo Televizní noviny od stanice Nova. Česká televize nicméně žebříčku s přehledem dominuje a z patnácti nejsledovanějších pořadů odvysílala deset.

Celkově jí v prvním pololetí letošního roku náleželo 32,11 procenta všech diváků živého vysílání v kategorii 15+. Druhá byla FTV Prima s 27,15 procenta a třetí Nova Group s 25,94 procenta ve stejné kategorii. Překvapující je zjištění, že až do letošního roku pokračovalo zvyšování času stráveného u obrazovek, které začalo s příchodem pandemie v roce 2020.

Naopak jistě nikoho nepřekvapí, že po nárůstu publika lineárního vysílání za první rok pandemie následovalo jeho opětovné zmenšení, hlavně mezi mladšími ročníky. „Loňský rok byl ve znamení návratu trendu klesající televizní sledovanosti u mladších věkových skupin diváků,“ řekl Pavel Müller z firmy Artmedia zastupující menší televizní stanice při prodeji reklamy.

Foto: Ackee

Aplikace iVysílání od České televize

Naproti tomu se zvyšuje zájem o streamovací služby – v průběhu roku 2021 si podle informací Českého statistického úřadu nějakou pořídilo asi 410 tisíc lidí, což představuje třicetiprocentní meziroční nárůst. Nejpopulárnější jsou podle očekávání Netflix a HBO Max s asi půlmilionem diváků, poměrně dobře se ale daří i službám Voyo od Novy, iPrima od Primy a iVysílání od České televize.

Obecně není situace kolem lineárního vysílání a streamovacích služeb zdaleka tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Podle aktuálních trendů budou obě kategorie dlouho fungovat paralelně vedle sebe a v některých ohledech se mohou vzájemně doplňovat. Konkrétně české prostředí teď stojí před velkou otázkou, jak budou vypadat následující roky domácí televizní tvorby.

Mateřská společnost HBO, které zatím jako jediné z mezinárodních mediálních gigantů u nás natáčelo český obsah, zastavila všechny nové produkce ve většině Evropy. Česká televize přitom vzniklou díru dost možná nebude moci zalátat. Stávající ministr kultury Martin Baxa z ODS totiž neplánuje zvyšovat koncesionářský poplatek, což vinou inflace a dalších faktorů bude znamenat značné omezení projektů vznikajících pod taktovkou ČT.