Očekávanou Vltavskou filharmonii v Praze navrhne světoznámé studio BIG. Podívejte se, jak bude vypadat

Chystaná nová budova pražské filharmonie zná svou podobu. Stojí za ní dánské studio Bjarke Ingels Group. Cena překročí 6 miliard korun.

Eliška NováEliška Nová

filharmonieboxed

Foto: BIG

Pod Vltavskou filharmonií v Praze bude podepsáno slavné studio BIG

0Zobrazit komentáře

S hesly Tady zakotví hudba a Už to slyšíte? odhalila za zvuků Smetanovy Vltavy Praha a její Institut plánování a rozvoje novou podobu budovy pražské filharmonie. Jiná skladba by tuto událost nevystihla lépe. Vždyť filharmonie bude mít přídomek Vltavská a vznikne nedaleko stejnojmenné stanice metra. Praha se s ní dočká nejen nového hudebního svatostánku, ale také světové architektury. Postará se o ni světoznámé studio Bjarke Ingels Group.

„Ateliér Bjarke Ingels Group je v současné době absolutní světovou špičkou, i tak mě ale překvapilo, s čím dokázali přijít. Jsem přesvědčen, že se budova okamžitě stane ikonou, symbolem Prahy. Je otevřená všem, demokratická, přesto má jasný řád,“ řekl k vítězství ateliéru dánského architekta Bjarkeho Ingelse náměstek pro územní rozvoj na pražském magistrátu a architekt Petr Hlaváček.

„Autoři skvěle pochopili místo, kam budovu vsazují, ale přicházejí s pro Prahu zcela novým přístupem k veřejnému prostoru. Nutí nás nad ním více přemýšlet a přibližují nás k naší řece. Už se těším na BIG koncert,“ dodal ještě.

„Byl to můj favorit od začátku. Praha je odrazem toho, jak se architektura po staletí vyvíjela. Teď je na nás, abychom doplnili něco, co je odrazem naší doby,“ uvedl ještě před vyhlášením primátor hlavního města Zdeněk Hřib. Vítěz se podle něj věnoval všem aspektům.

filharmonie4

Foto: BIG

Vltavská filharmonie v Praze podle návrhu studia BIG

„Chtěli jsme vyřešit funkci filharmonie pro hudebníky, techniky i diváky. Je obklopená ostatními prostory, aby byla odcloněná od tramvaje i metra,“ popsal architekt Bjarke Ingels s tím, že když přišli s kolegy do Holešovic, viděli čtvrť rozdělenou vedví. Místo, kde jsou hlavně rampy a dálnice, které z výšky připomínají špagety. „Když budete teď chtít sejít k řece, narazíte na zeď. Příště budete moci sestoupit k lodi. Budou tu kavárny, sezení, nahoře na střeše počítáme s restaurací,“ dodal architekt.

Porotci vybírali mezi návrhy anonymně. V počátku ze 115 studií, které mají domov ve 25 zemích světa. Loni na podzim z nich porota zvolila patnáct, dalších pět oslovila. Ve hře tak bylo dvacet architektonických ateliérů z dvanácti zemí. Návrhů se sešlo devatenáct.

„Když začal konflikt na Ukrajině, myslel jsem, že s filharmonií je amen. A pak jsem viděl, jak na Majdanu hraje kyjevský orchestr. A řekl jsem si: A just ne,“ uvedl Hlaváček. „Myslím, že s filharmonií můžeme vstoupit jako sebevědomá společnost do jednadvacátého století,“ dodal.

V první pětce návrhů se umístili i Češi. Konkrétně Petr Hájek Architekti, kteří byli čtvrtí. Na třetím místě jsou Bevk Perović Arhitekti a na druhém Barozzi Veiga a Atelier M1. Pátý byl norský ateliér Snøhetta.

Praha dopředu určila, že filharmonie má být složená ze tří sálů. Hlavní bude mít kapacitu 1 800 diváků, další rozehraje komorní hudbu pro sedm stovek lidí. Třetí bude multifunkční sál pro různé žánry s pěti sty místy. V budově má sídlit také Česká filharmonie i Symfonický orchestr hlavního města prahy FOK. Útočiště tady najde i hudební oddělení městské knihovny.

Vítězný architektonický ateliér Bjarke Ingels Group s pobočkami v Kodani, Londýně, New Yorku, Barceloně a Šen-čenu zaměstnává odborníky z řad architektů, designérů, inženýrů, ale také teoretiků, kteří se zabývají architekturou, urbanismem, výzkumem a vývojem budov.

filharmonie2

Foto: BIG

Pohled z plánované Vltavské filharmonie v Praze

Mnohé návrhy studia BIG, které vzniklo v roce 2005 v Kodani, jsou jedinečné použitím průkopnických technologií a často vynikají popíráním tradičních konvencí a rozměrů. Jako je tomu například v případě Amager Bakke, moderní spalovny odpadů v Kodani, která funguje zároveň jako lyžařská sjezdovka, LEGO House v dánském městě Billund, který připomíná kostičky známé stavebnice nebo budovy Méca (Maison de l’Économie Créative et de la Culture en Nouvelle-Aquitaine) ve francouzském Bordeaux. Portfolio ateliéru ale zahrnuje také návrhy obytných budov, muzeí nebo výstavních center.

A co se bude dít v Praze teď? S výhercem by měla být uzavřená smlouva a měla by se začít připravovat projektová dokumentace. V roce 2026 by mělo dojít k výběru zhotovitele, o rok později by se mohla filharmonie začít stavět. Hotovo by mohlo být v roce 2031. Otevřít by pak budova měla o rok později.

Cena se odhaduje na 6,1 miliardy korun. Do financování by se kromě hlavního města měly zapojit stát i soukromý sektor. Firmy už se ostatně dlouho o účast na projektu hlásí.

filharmonie5

Foto: BIG

Pohled na chystanou Vltavskou filharmonii přes řeku

V místě už proběhla například participace s veřejností i průzkum vibrací. Kromě toho, že by do neutěšeného okolí stanice metra Vltavská měla filharmonie přinést hudbu i architekturu světové úrovně, by měla stavba také pozvednout celé území. Ačkoli jde o lukrativní lokalitu u řeky, dnes místo k pobytu nevybízí. Svatostánek hudby to má změnit a území přetvořit v příjemné místo. Za filharmonií má ostatně vyrůst hned několik nových budov a vytvořit čtvrť.

„Nová budova pomůže nastartovat proměnu jednoho z momentálně nejvýznamnějších pražských brownfieldů. Na jeho místě by měla vzniknout nová čtvrť Bubny-Zátory, která se v budoucnu stane domovem pro 25 tisíc obyvatel v jedenácti tisících bytech,“ uvedl ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč s tím, že bylo důležité docílit plynulého propojení budovy filharmonie se stávající i budoucí městskou strukturou. Vítězný návrh to podle něj dělá na výbornou.

„Úžasné je to v tom, že jde o celé transformační území, filharmonie se tedy čím dál víc ukazuje jako lokomotiva, která táhne celé území Bubnů. Je to tak i v zahraničí, Hafen City v Hamburku, dánská nebo norská filharmonie udělaly území stejnou službu. Společenský zájem na filharmonii tak pomůže i okolí,“ uvedl pro CzechCrunch před časem architekt Martin Krupauer, který sehrál ve výběru nové budovy úlohu vedoucího projektového týmu.

filharmonie7

Foto: BIG

Interiér chystané Vltavské filharmonie od slavného studia BIG

V místě se řeší například i nové nádraží, nový vestibul metra, nová tramvajová trať nebo nový přístav. Nesmírně zajímavá bude ale filharmonie podle Krupauera sama o sobě. „Hlavní sál musí hrát. Když nebude, bude úplně jedno, jak to bude vypadat. Je to tedy totálně výjimečné v kombinaci designu, který obletí svět, a toho, že to prostě musí fungovat. Filharmonie se blíží stavbě fakultní nemocnice nebo malé atomové elektrárny, je to odborně a technicky velmi složitá disciplína,“ vysvětlil architekt.

Hlavní město poptává nové centrum hudby už desítky let. Vlastně už od počátku vzniku samostatného Československa. „Když jsme byli v plném ohni, vtrhl do Smetanovy síně tehdejší jednatel České filharmonie Hubička s křikem: Máme svobodu! Všecko na ulici! V zápalu práce nedovedli jsme hned pocítit a prožít dosah toho, o čem Hubička podával zprávu, tak jsem řekl: To je sice hezké, ale my musíme zkoušet,“ vzpomínal na vznik republiky někdejší šéfdirigent České filharmonie Václav Talich. Netrvalo dlouho a filharmonici se museli poroučet. Rudolfinum, kde sídlili, obsadili poslanci.

Načítám formulář...

Diskuze (0)

Novinka

Anonym