Od pokuty k licenci. Jak jsme se v Investownu srovnali se sankcí od ČNB a co nám to dalo

Pokuta byla vysoká, ale měli jsme před sebou další obří výzvu, píše zakladatel Alan Pock. Podcenili jsme náklady, kolik stojí vybudovat fintech.

investown_spoluzakladatele-2-minInsider

Foto: Investown

Zakladatelé startupu Investown

0Zobrazit komentáře

Drobným investorům umožňuje Investown skupinové vkládání peněz do nemovitostí a od roku 2021 s ním lidé profinancovali více než 3,5 miliardy korun. Startup, který se zaměřuje na takzvaný investiční crowdfunding, dříve podpořila i Česká spořitelna, ale začátkem loňska narazil u České národní banky podle jejíhož rozhodnutí shromažďoval peníze od veřejnosti bez licence – a dostal pokutu.

Své fungování změnil a v říjnu se stal vůbec prvním v Česku, kdo novou licenci pro provoz crowdfundingu, již vyžaduje EU, získal. Ta mu mimo jiné umožňuje expanzi za hranice. Ředitel Investownu Alan Pock pro CzechCrunch nyní popisuje, jak udělení pokuty a přizpůsobení se pravidlům probíhalo, jak žádal a kolik stála nová licence i to, jak se vůbec v zdejších poměrech buduje finančně technologický startup.

***

„Co tě nezabije, to tě posílí.“ Tak by se dal shrnout náš uplynulý rok. Hned z jeho kraje nám Česká národní banka (ČNB) neočekávaně vyměřila pokutu. Podle jejího verdiktu totiž měla naše forma podnikání charakter kolektivního investování, pro něž je třeba licence. Tím jsme se ocitli před obrovskou výzvou. Abychom mohli pokračovat dál a podařilo se nám této povinnosti dostát, bylo nutné udělat v krátkém čase obrovské množství změn. Za necelých dvanáct měsíců jsme vše zvládli a licenci získali, nakonec jako vůbec první na českém trhu.

Začátek loňského roku tak byl pro nás v Investownu velkou lekcí, ačkoliv jsme se paradoxně snažili podobné situaci předcházet a nikdy se do ní nedostat. Ještě než jsme vůbec začali s podnikáním, zaplatili jsme si z první investice právní analýzu, podle níž jsme mohli fungovat v tehdejším modelu. Celou dobu jsme žili v přesvědčení, že je to v pořádku, a že tedy licenci nepotřebujeme. Z dnešního úhlu pohledu už víme, že to byla obrovská chyba. Poučilo nás to v tom, že když si zakládáte firmu, je žádoucí nechat si vyhotovit i druhý právní názor – v kontinentálním právu může každý právník situaci vidět trochu jinou optikou. Zejména ve finančně technologickém segmentu je to naprosto elementární nutnost.

Záchrana dobrého jména

Když přišlo oznámení od ČNB, že budeme platit pokutu ve výši jednoho milionu korun, bylo bezprostředně nutné udělat sérii rychlých kroků, které měly zmírnit otřes v mediálním i investičním prostoru. Okamžitě jsme obvolali novináře, vysvětlili jim, jak to celé bylo, a především zdůraznili, že jsme se domluvili s ČNB na nápravě, abychom byznys přehodili do podle nich správného rámce. Přiznat chybu a informovat o sjednání nápravy bylo nejzásadnější.

Den, kdy vyšly články o pokutě, jsme si měřili, kolik uživatelů nám odešlo. Byl to jeden jediný, ačkoliv jsme tenkrát měli asi 60 tisíc investorů. V tomto ohledu jsme měli štěstí. To samé platilo pro developery, protože ty zajímají čísla, která jsme měli pořád nejlepší v celé republice. Určující je, za jak dlouho dostanou peníze.

investown_alan-pock-ceo-spoluzakladatel_02-min

Foto: Investown

Alan Pock, ředitel Investownu

Když situaci hodnotím zpětně, pokuta byla v rámci nápravy tím nejmenším problémem. Mnohem obtížnější bylo přejít urychleně na jiný model. Museli jsme kompletně předělat celou platformu. Předtím byla postavená tak, že nemovitosti byly v našem vlastnictví. V momentě, kdy měly být u jiných majitelů, jsme museli vytvořit nově celý systém pro přijímání a odesílání plateb či evidenci úvěrů. Bylo nutné nabrat celé nové týmy včetně externích partnerů. Reálné náklady vzrostly najednou asi o milion až milion a půl korun měsíčně.

Licenci pro uskutečňování finančního crowdfundingu jsme získali od ČNB za necelý rok. Na samotném procesu získání licence strávil celý tým v součtu 447 dní práce a firmu to v nákladech na vývoj nového softwaru, právní záležitosti a nábor nových lidí stálo přes 18 milionů korun. K tomu vznikl tým o pěti lidech a nepřetržitě se stará o risk a compliance.

Fintech v českých poměrech

Chybná interpretace zákona, ale nebyla historicky jediným nedostatkem v našem uvažování. Zásadně jsme taky podcenili nákladovost, tedy kolik stojí udělat fintech. Naší první investicí, kterou jsme získali od Seed Starteru České spořitelny, bylo osm milionů korun. Do platformy jsme již ale investovali 210 milionů korun, přitom pořád není hotová, stále ji máme kam posouvat. Naše představa byla solidně naivní. Kvůli tomu jsme museli část firmy prodat a získat dalšího investora, abychom dokázali dotáhnout software na úroveň, kdy je kompatibilní se všemi požadavky, které regulace má.

Dělat fintech v Česku je obecně neskutečně drahé, potřebujete získat měsíčně obrovské objemy financí, abyste byli v plusu. V tomto ohledu je Česko velmi malý stát. Když nepatříte mezi top tři platformy, už jste v minusu. Z toho důvodu je lepší začínat na jakémkoliv větším trhu. Dělat finance v Česku jde až tehdy, kdy už máte velkou část trhu pod kontrolou, což je opravdu nákladné.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Licence od ČNB nás v tomto směru momentálně zvýhodňuje, protože nám dává možnost expandovat do dalších zemí Evropské unie. Momentálně se nám to daří na Slovensku, do budoucna plánujeme rozšíření platformy do dalších států – investičně atraktivní je Rumunsko, v plánu máme také Rakousko. Do roku 2027 bychom měli ideálně spravovat 24 miliard korun, což už zdaleka nemůže platit jen pro Česko a Slovensko. Abychom to dokázali, potřebujeme k tomu asi milion uživatelů. To je naší další cestou, přičemž v každé další zemi máme ambici stát se jedničkou na trhu. Z toho důvodu už kromě investic do realit zvažujeme i další investiční nástroje nebo jiné segmenty pro investování.

Regulace EU

  • Regulací o crowdfundingu je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky.
  • Regulátorem a kontrolorem na českém území je Česká národní banka. Pro skupinové investory je licence pro crowdfundingové investování od ČNB povinná od listopadu roku 2023.
  • Umožňuje firmám působit nejen v Česku, ale zároveň expandovat i do zemí Evropské unie. Nařízení je totiž shodné v rámci celé EU.
  • Povinnost disponovat touto licencí mají pouze ty firmy, které zprostředkovávají zájemcům o půjčky cizí peníze a propojují tak věřitele s dlužníkem.

Jsme největší hráč v Evropě, ale skrýváme, že jsme z Česka. Byznysu to nepomáhá, říká Linda Šejdová

Spoluzakladatelka menstruačních kalhotek Snuggs v podcastu Money Maker popisuje dobývání Evropy a ne moc dobrou značku Made in Česko.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

0Zobrazit komentáře

Ještě před pěti lety je u nás prakticky nikdo neznal. Až Linda Šejdová se po své zkušenosti s několika americkými produkty rozhodla, že se pustí do vlastního byznysu s menstruačními kalhotkami – a zákaznice nejen v Česku si je oblíbily. Ze startupu Snuggs je proto dnes velmi rychle rostoucí projekt s evropskými rozměry a Linda Šejdová se spoluzakladatelem Tomášem Zahradníkem před sebou mají velké plány. Přestěhovali se kvůli expanzi dokonce do Londýna. V podcastu Money Maker popisuje, jak těžké je soupeřit ve vysoce konkurenčním textilním prostředí a proč značka Made in Czech není úplně ideální.

Menstruační kalhotky díky speciálním materiálům a technologiím zajišťují ženám jednodušší a pohodlnější menstruaci. Jejich hlavní tváří je osmadvacetiletá spoluzakladatelka Snuggs Linda Šejdová, která o velkém byznysu a zahraniční expanzi mluvila od začátku, ale před pěti lety jejím kalhotkám ještě zdaleka ne každý věřil. Čistě ženský produkt si ale získával pozornost a do startupu vstoupili i první investoři, mimo jiné Martin Rozhoň, fond N1 či investiční skupina Wood & Company.

Jen za loňský rok firma překonala v tržbách půl miliardy korun, což jsou po pěti letech na trhu slušná čísla. Důležité jsou přitom dva rozměry: většina prodejů se už dnes generuje mimo Česko a Snuggs jsou už zhruba tři čtvrtě roku v černých číslech. Linda Šejdová, Tomáš Zahradník a spol. ale zatím zůstávají nohama na zemi. Po přestěhování do Londýna poznávají byznysově-investiční svět z úplně jiného úhlu a věří, že další velké věci ještě přijdou.

linda-sejdova2

Foto: Tomáš Svoboda / CzechCrunch

Linda Šejdová, spoluzakladatelka Snuggs

Přinášíme výběr toho nejzajímavějšího, co v podcastu Money Maker s Lindou Šejdovou, na který se můžete podívat výše a najdete ho také ve všech podcastových aplikacích, padlo.

Jsme jednička v Evropě

„V Česku máme dominantní pozici. Jsme ti, co u nás celou kategorii budují a jsou synonymem produktu. Přibývají spíše menší lokální značky, ale situace v každé zemi je úplně jiná. Už více než padesát procent obratu děláme v zahraničí, které pořád sílí. V březnu bylo Německo větší než Česko. V Nizozemsku jsme na tom velmi podobně jako v Česku, tedy jednička na trhu, v Německu jsme mezi třemi nejsilnějšími značkami. Jsme největší hráč v Evropě, co se týče velikosti i trhu, na kterých jsme. Je řada porovnatelných značek v Německu, ale jsou jen na lokálním trhu. My jsme aktuálně na sedmi trzích, otevíráme další, a to nás v Evropě odlišuje. Konkurence vzniká v každé zemi, ale je to dobře, protože to ukazuje, že tvoříme novou kategorii. Před pěti šesti lety v Evropě nic nebylo, celý trh teď roste a je tak velký, že snese spoustu konkurence.“

Proč jsme se přestěhovali do Londýna

„Vnímali jsme to jako nezbytnou nutnost. V první řadě kvůli investorům, protože v Česku není žádný investor, který by se soustředil na segment D2C, kdy si firma produkt přímo vyrábí, dělá mu marketing a pak ho sama prodává zákazníkovi. Máme investory z Česka, ale často to jsou investoři, kteří se zaměřují na více sektorů. V Londýně je mnoho fondů, které se soustředí přímo jen na náš byznys model, perfektně mu rozumí, mají zkušenost se škálou, exitem firem. Druhý důvod byl hiring a evropský talent. Jelikož jsou v Londýně investoři a D2C firmy, jsou tam i zkušení lidé, které dokážeme najmout. Dnes máme týmy v Praze, Londýně i Amsterdamu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Třetí důvod bylo know-how. V Londýně se potkáváme s dalšími zakladateli D2C firem, jejich markeťáky a nasáváme know-how. Za tu dobu, co jsme v Londýně, jsme firmu výrazně posunuli. I loňské výsledky jsou toho důkazem. Plánovali jsme to dlouho. Nebylo to tak, že bychom se jeden den rozhodli a přestěhovali se. Od začátku jsme tvořili firmu tak, aby byla připravená na to, že budeme fungovat na dálku z různých míst. Náš přesun do Londýna trval dohromady rok a půl.“

Co po nás chtějí investoři

„Pro zahraniční investory je velmi důležité vidět úspěch na velkém trhu v západní Evropě, jako je Německo, Francie, Velká Británie. To je pro ně zásadní. Máme sice trakci v Česku, ale to je tolik nepřesvědčí, protože to pořád neznamená, že náš byznys umíme replikovat na velkém Německu při stejné efektivitě. Investoři chtějí vidět, že uspějeme v zahraničí, kde budeme dělat signifikantní obrat. Zajímavá pro ně také může být kombinace, že jsme na dalších trzích, máme i Nizozemsko, Rakousko a tak dále. Pořád ale chtějí vidět stejné metriky, zároveň je zajímá delší časový horizont, třeba jestli se zákazníci vrací. Prioritou teď pro nás je posílit na významných trzích, jako je právě Německo nebo Velká Británie.“

Je výhoda začínat a uspět v Česku?

„Nad tím pořád přemýšlíme. Jsme rádi za náš příběh, ale kdyby někdo zakládal něco nového, tak je sporné, kde se více vyplatí začít. Jedna limitace je v tom, že v Česku obecně není v D2C segmentu příliš mnoho firem, takže tu nejsou ani lidé, kteří mají zkušenosti s marketingem, navíc v takové rychlosti a směrem na západ. My už jsme teď ve fázi, kdy je firma dostatečně velká na to, aby byla zajímavá pro nejlepší talent v Evropě. Poprvé vnímáme, že nejlepší lidé z nejlepších D2C firem k nám chtějí jít, zajímá je to, líbí se jim náš příběh, ale před pár lety to tak určitě nebylo.

Nerada se rouhám a jsme určitě rádi za to, že jsme z Česka a co jsme tu dokázali, ale také záleží, odkud člověk pochází a jaký má background. Nevím, jaké by to bylo, kdybychom přišlo do Londýna před pěti lety a začali celý byznys budovat z nuly a bez konexí, které máme teď. Když tam ale člověk nějakou dobu žije a pak tam založí startup, možná je to ideální scénář. Jedna věc je know-how, druhá věc je velikost trhu.

snuggs

Foto: Snuggs

Menstruační kalhotky od české značky Snuggs

Pro D2C firmu je často důležité, aby měla velký trh. To je případ německých konkurentů. Jsou odtamtud, jsou lokální a trh je tak velký, že na něm mohou dlouho růst. Je to výhoda v tom, že mohou dlouho růst, z druhé strany je to nemotivuje jako nás jít tak rychle do zahraničí. My jsme museli mnohem rychleji expandovat, než být v klidu na domácím trhu, který byl pro nás příliš malý, ale to jsme od začátku chtěli.“

Proč Česko nemá dobré jméno

„Česko bohužel v zahraničí nemá tak dobrý brand. Zákazníků v Německu jsme se ptali, jestli jim zní lépe Vyrobeno v Evropě, Vyrobeno v Evropské unii nebo Vyrobeno v Česku a Česko mělo řádově úplně nejhorší výsledek. Když někdo vyrábí ve Švédsku nebo Itálii, tak to má zvuk, ale u Česka jsme to zatím nenašli. Proto v zahraničí spíše skrýváme, že jsme z Česka, a zdůrazňujeme, že jsme z Evropy.

V Německu se do posledního detailu snažíme, abychom vypadali úplně lokálně. To už se musí člověk hodně snažit, aby zjistil, že jsme česká značka. V Nizozemsku si lidé také myslí, že jsme tamní značka. A platí to i pro investory – není to tak, že bychom řekli, že jsme z Česka, a nějak je to ohromilo. Musíme toho hodně dokazovat, což nás hodně motivuje, je to motor, abychom to urvali. Nemyslím si, že má Česko úplně špatnou konotaci, ale je hodně neutrální a v byznysu nepomáhá. Musíme se hodně prodávat přes zkušenosti, přes to, co jsme udělali.“

Už nejen kalhotky

„Budeme spouštět větší kolekce nemenstruačních kalhotek, protože vnímáme, že je o to zájem. Spustili jsme také náhradu za intimní vložky, u nichž používáme stále naši technologii, jen trochu upravenou. To byl první krok. Pak přišly podprsenky, ve kterých se budeme dál rozšiřovat, a také nemenstruační kalhotky nebo intimní mycí gely. Naší dlouhodobou vizí je vytvořit ekosystém intimní hygieny a první vrstvy. Mohou to být doplňky k menstruaci, zároveň je to také strana textilu, protože máme spoustu zpětné vazby od zákazníků, že jim vyhovují naše střihy, naše materiály. Mimo funkční vrstvy pracujeme hodně i na tom, aby tělo kalhotek bylo z dobrých a příjemných materiálů, dobře sedělo. I tohle je další krok a brzy představíme další novinky.“