Narodili se na Ukrajině, kvůli nestabilní politické situaci v zemi se ale před časem oba odstěhovali do Česka, kde se spolu seznámili. A i když Egor Remizov a Yegor Lorenc měli jiné zájmy, nakonec je dohromady svedl společný podnikatelský záměr. Egor totiž viděl potenciál v tom dostat kvalitní, výživné jídlo k velkému počtu lidí, Yegor pak coby nadšenec do kulturistiky věděl, že vyvážená strava je základ pro udržitelné sportování a začal připravovat krabičkovou stravu nejen pro sebe, ale i pro své přátele. Nakonec založili vlastní krabičkovou firmu a po šesti letech s ní míří ke stamilionovému obratu.

Krabičková dieta není nic nového pod sluncem. Jde o jeden z mnoha druhů redukčních diet, který spočívá v pravidelném přísunu menších porcí jídel. Ty jsou poskládané tak, aby pokryly denní přísun všech potřebných živin, díky čemuž má člověk kontrolu nad tím, jaký je jeho denní příjem bílkovin, sacharidů a tuků. Takové řešení by mělo fungovat dobře pro ty, kdo se snaží nějakou váhu pozbýt, nebo naopak nabrat, třeba v případě silového tréninku.

Jenže skládat si takové krabičky po vlastní ose může zabírat spoustu času. A při plném pracovním nasazení nemáme mnohdy čas ani na to si uvařit večeři potažmo oběd do práce. Egor Remizov a Yegor Lorenc se tak rozhodli, že si založí firmu, která se bude specializovat právě na krabičkovou dietu. Nakročeno k tomu měl především Yegor, jenž se do krabičkové stravy ponořil v rámci své záliby v posilování.

„Jelikož jsem chtěl posilováním dosáhnout viditelných výsledků a věděl jsem, že vyvážená strava je základ, začal jsem si vařit nutričně hodnotná jídla. Pak přišel nápad na krabičkovou stravu. Od kamaráda jsem si nejprve pronajal bistro a na zkoušku jsem si nechal uvařit pár jídel, která jsem se snažil pomocí žehličky zatavit do krabičky. To nebylo úplně dobré řešení, a tak jsem si pořídil ruční zatavovací stroj a jídla pak rozvážel svým kamarádům,“ vzpomíná na poněkud punkové začátky.

Když do krabičkového vlaku krátce nato naskočil Egor Remizov a založili firmu FitKitchen, balená jídla už sice nezatavovali žehličkou, ale rozváželi je po Praze sami. Z malé přípravny v bistru ale přeskočili na větší výrobní středisko v Mirošovicích u Prahy. Díky finanční podpoře rodičů Remizova provozovnu vybavili a začali si hrát i s myšlenkou, která by krabičkový byznys posunula ještě o úroveň výše – zaměřili se totiž na odvětví potravinářských technologií, tedy food-tech.

„Byli jsme si vědomi toho, že pokud chceme vyniknout nad konkurencí, musíme se zaměřit právě na technologickou část. Vytvořili jsme vlastní IT úsek, který vymýšlí, jak co nejvíce zautomatizovat výrobní postupy. Podle poptávky například spočítá, jaké množství surovin je třeba mít na skladě, abychom byli schopni vyrobit požadovaný počet jídel,“ vysvětluje Lorenc.

I díky tomu, že v jejich začátcích byla konkurence na trhu s krabičkovou stravou poměrně malá, začali rychle růst. A pak přišla pandemie covidu, kdy poptávka po krabičkách FitKitchen výrazně vzrostla. Zatímco v roce 2020 dosáhli Egor Remizov a Yegor Lorenc obratu kolem 24 milionů korun, o rok později už byl více než dvojnásobný. Loni se vyšplhal na více než 78 milionů a v letošním roce očekávají obrat přes 94 milionů korun.

Vzhledem k tomu, že ve FitKitchen rychle naskočili na růstovou trajektorii, mohli pořídit plně automatizovaný zatavovací stroj, jehož součástí jsou i laserové gravírovače, díky kterým si zákazník může z obalu za pomoci QR kódu kdykoliv načíst informace o každém pokrmu. V samotné přípravě pokrmů pak používají například šokové zchlazovače či gastronomické plyny pro vytvoření ochranné atmosféry.

Dnes mají 15 tisíc zákazníků, denně připraví na čtyři tisíce jídel a ročně jich rozvezou přes 900 tisíc – to už by Yegor a Egor sami rozhodně nezvládli, jejich tým se tak rozrostl na 50 lidí. A i přes to, že spotřebují ohromné množství surovin a připraví ohromné množství pokrmů, poměr živin v nich je stále alfou a omegou jejich byznysu.

„Ke každému pokrmu připravujeme navíc technologickou kartu, která analyzuje a sestavuje jednotlivé složky tak, aby měl výsledek přesný poměr makroživin, byl nutričně vyvážen a splnil hodnotu tarifu,“ doplňuje Lorenc. Jídel je aktuálně na výběr asi 120 a jejich základy tvoří recepty, které si Yegor Lorenc původně vařil pro sebe. Zhruba desítka jídel se každé tři měsíce mění tak, aby v kuchyni mohli respektovat sezónnost surovin.

Za jednotlivými recepty dnes už ale nestojí jen zakladatelé FitKitchen, ale také nutriční poradce a kuchaři. Na výběr je tak pět tarifů podle toho, jaké nutriční požadavky klient na krabičky má. Například tarif Balance – který autorka tohoto článku zkoušela na vlastní kůži – je určený pro ty, kdo se chtějí každý den stravovat vyváženě, ale nemusí se nutně hnát za změnou objemu pasu.

Na každý den pak připadá v případně Balance tarifu pět porcí: snídaně, oběd, svačina v podobě salátu a večeře. Při větším fyzickém výkonu si lze objednat tarify s pěti jídly, při hubnutí pak se třemi jídly – ty jsou ale určené jen na kratší období. Na první pohled člověka může zarazit velikost porcí, jelikož jsou skutečně menší, než na co je běžný strávník zvyklý.

„Velikost porcí se vždy odvíjí od vybraného tarifu. Díky tomu, že jde o menší, ale nutričně vyvážené porce, se i po jídle člověk cítí plný energie a nedopadá na něj únava. Naší filozofií je celoživotní zdravé stravování, i proto jsou porce menší, aby se člověk nepřejídal, ale naopak jedl ve správný čas a dostal do sebe všechny potřebné živiny,“ přibližuje Egor Remizov.

Je pravda, že jakmile si člověk na menší porce a na častější přísun jídla přivykne, zjistí, že porce jídel jsou vážně optimální a nedostavují se po nich pocity únavy ani nutnost dát si krátce po obědě espresso jako vzpruhu. V průběhu dne navíc nedochází k nepříjemným výkyvům energie a nálad. A jídla, ať už z italského, indického, českého, vietnamského nebo ukrajinského soudku chutnají vážně skvěle. Vlastně přesně tak, jak by si je člověk uvařil doma (za předpokladu, že pobral trochu toho kulinářského umu).

Podle výzkumu, který pro FitKitchen provedla agentura Behavio, je ale pro lidi krapet důležitější jíst levně (66 procent dotazovaných) než zdravě (65 procent dotazovaných). 57 procent z nich pak nechce trávit večery v kuchyni, jenže mnohé z nich odrazuje cena krabičkové diety, kterou jim někdo na celý týden přiveze až pod nos, jako to dělají ve FitKitchen.

„Na první pohled se může zdát, že je tento způsob stravování finančně náročnější než tradiční vaření. Avšak realita je často jiná. Týdenní krabičková dieta v tarifu Balance stojí 2 650 korun, pokud vezmeme v úvahu nákup zdravých a kvalitních surovin pro jednotlivce na celý týden, rozdíl ve výdajích není tak markantní,” upřesňuje Václav Kužílek, šéf marketingu ve FitKitchen.

Dosud byla jídla z dílny FitKitchen dostupná jen pro obyvatele Prahy, ale i vzhledem k rostoucímu zájmu se Egor Remizov a Yegor Lorenc čerstvě rozkročili také do Brna. Zde otevřeli investicí ve výši 3,5 milionů korun nové výdejní místo, odkud se budou moci rozšířit do dalších měst na Moravě a ve Slezku. Samotná příprava jídla a krabiček probíhá stále v Praze, do Brna pak hotová jídla dovážejí třikrát týdně.

„Postupný růst je součástí našich plánů a cílem je umožnit nabídku krabičkové stravy nejen v České republice, ale i za hranicemi. Podle průzkumu jsme zjistili, že perspektivní pro nás může být i Polsko, Německo nebo Rakousko. Na expanzi do zahraničí je ale nejprve nutné sehnat kapitál a správné lidi. Nechceme si od nikoho půjčovat, máme vizi řídit firmu stoprocentně a neztratit svobodu při rozhodování,“ uzavírá Egor Remizov.