Osidlování Marsu nanečisto. V Mohavské poušti vyroste mimozemská vesnička pro vědce i turisty
I přesto, že zní osidlování Marsu jako neuvěřitelné sci-fi, jsme mu možná blíže, než by leckoho napadlo. Nyní nastal ten pravý čas začít se na novou éru dějin lidstva pořádně připravovat a mnozí tak již činí, přičemž nejde jen o Elona Muska. Například francouzská Interstellar Lab v Mohavské poušti vybuduje komplex budov, které budou simulovat život na rudé planetě.
Stojíme na prahu milníku, který by mohl být pro lidstvo stejně významný jako zkrocení ohně či objevení zemědělství. Již poměrně brzy bychom totiž mohli naši civilizaci začít rozšiřovat ze Země na další satelitní planety, a tou první bude zcela jistě Mars. Život na Marsu se ovšem bude od toho na Zemi zásadně lišit, a proto je nutné připravit se na něj již s předstihem.
To, že máme Mars dříve než kdy dřív, dokazuje významné množství společností, které se v poslední době začínají zabývat výzvami spojenými s jeho kolonizací. Lídrem celé této velké vesmírné výzvy je SpaceX Elona Muska, které plánuje vyslat první posádku směr Mars již v roce 2024. Stane se tak v připravované lodi Starship, která bude největší samostatnou raketou v historii.
Dopravou posádky na povrch Marsu ovšem všechno teprve začne. Abychom mohli planetu začít efektivně přetvářet k obrazu svému, je zapotřebí na ní vybudovat dostatečně kvalitní zázemí, které bude poskytovat přicházejícím posádkám úkryt, vybavení, ale i potravu. Tu by mohl zajistit například český projekt Marsonaut, který zkoumá možnost aeroponického pěstování rostlin v laboratorním prostředí.
Nejdříve je ale nutné postavit na planetě první budovy, které poskytnou zázemí pro vše ostatní. Jak by se mohlo na Marsu bydlet, naznačil 3D-Printed Habitat Challenge společnosti NASA, v rámci kterého byly hledány ty nejlepší návrhy obydlí z 3D tisku pro osadníky Marsu. Vítězem se stala vesmírná vajíčka společnosti AI SpaceFactory, která jsou ukázkou toho, jak by mohli na Marsu přebývat jedni z prvních kolonizátorů.
Vesnice pro Mars
Vajíčka však působí trochu provizorně a rozhodně neoplývají žádným velkým komfortem. Zcela opačně působí nový projekt sítě biomů Experimental Bio-Regenerative Station (zkráceně EBios) francouzské výzkumné laboratoře Interstellar Lab. Ta svůj nový projekt popisuje jako vesnici s cirkulárními regeneračními technologiemi podporujícími život. V praxi se jedná o komplex několika vzájemně propojených staveb, které budou fungovat jako obydlí a zároveň se postarají o čištění vody, nakládání s odpady a produkci potravin.
Záměrem projektu je v alespoň částečně simulovaných podmínkách Marsu vybudovat místo, které by se mohlo stát plnohodnotným útočištěm lidské rasy ve zcela nehostinném prostředí. Projekt chce navíc zkoumat, jak by mohly vyvinuté technologie posloužit nejen na Marsu, ale také doma na Zemi.
„Mezi průzkumem vesmíru a povědomím o tom, co se děje na naší planetě, existuje silná vazba,“ řekla pro magazín VentureBeat zakladatelka a generální ředitelka Interstellar Lab Barbara Belvisiová.
MEWS shání posily na následujících pozicích
Více na CzechCrunch JobsBelvisiová v loňském roce opustila svůj dobře rozjetý podnik a založila laboratoř, která pracuje na koncepci prostředí vhodného pro život na Marsu. Její projekt je momentálně ve fázi, kdy se veškeré teorie začnou realizovat v praxi. Belvisiová má pro výstavbu kolonie EBios vytipovaná čtyři místa v Mohavské poušti, která se svým charakterem alespoň částečně přibližují podmínkám Marsu.
Pro vědce i turisty
Výstavba projektu, se kterým pomáhá jeho zakladatelce i NASA, začne v roce 2021. Kompletní projekt by měl poskytnout střechu nad hlavou až pro 100 osob a již nyní se mluví o tom, že by v budoucnu mohla vyrůst i druhá taková kolonie poblíž Kennedyho vesmírného centra na Mysu Canaveral na Floridě.
Představa Barbary Belvisiové je taková, že na půl roku bude stanice k dispozici výhradně pro vědce, kteří se věnují vlastním projektům spojených s osidlováním Marsu. Druhou část roku bude EBios k dispozici turistům, kteří budou mít zájem vyzkoušet si životní styl ve jménu extrémní udržitelnost.
Belvisiová totiž chce mít svůj projekt i coby formu podnikání, které by jí přinášelo finance na chod samotné stanice a další projekty. Cena za týden na Marsu nanečisto je prozatím odhadována na 3 až 6 tisíc dolarů, tedy přibližně 70 až 140 tisíc korun.
Projekt EBios může v mnohém připomínat experiment Biosphere 2 z počátku 90. let, kdy v Arizonské poušti vyrostl biom, který se pokoušel simulovat biotop jako deštný prales, mokřady, pastviny a další. Tým vědců strávil v jeho prostředí dva roky, během kterých musel čelit řadě problémů v podobě úhynu zvěře a nedostatku kyslíku a potravin.
Mladá podnikatelka však podobnost obou projektů odmítá s tím, že v jejím EBiosu nebudou simulovány existující biotopy, ale vznikne zde od základu zcela nový biotop optimalizovaný přímo na míru celému projektu a jeho obyvatelům. „Jejich cílem bylo obnovit ekosystém Země. Naším cílem je vytvořit způsob, jakým mohou lidé žít zcela mimo síť udržitelným způsobem,“ vysvětlila Belvisiová.