Zemřela královna Alžběta II. Britskou monarchii posunula do technologické doby

Po celou dobu vlády ukazovala, že se stále měnícím se světem drží krok. První e-mail poslala už v roce 1976.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

Královna Alžběta II.

0Zobrazit komentáře

Za 96 let života a 70 let vlády si vybudovala pozici jedné z nejvlivnějších postav moderní historie a je symbolem jedné velké éry. Ta teď skončila. Královna Alžběta II. ve čtvrtek po krátkých zdravotních komplikacích zemřela ve skotském Balmoralu. Byla vůbec nejdéle vládnoucím monarchou v britské historii. Oficiální hlavou státu byla v pětatřiceti státech světa. Na trůn by měl nyní nastoupit princ Charles, přičemž dalším v pořadí, tedy v nástupnické linii je jeho syn, princ William.

Letos v únoru Alžběta II. slavila sedmdesátileté výročí na trůnu. Před pár měsíci se pak dostala na druhé místo mezi nejdéle vládnoucími panovníky světové historie. Déle než ona vládl pouze Ludvík XIV., který na francouzském trůnu vydržel na přelomu 17. a 18. století přesně 72 let a 110 dní. Vláda Alžběty II. nakonec trvala 70 let a 214 dní. Britská královna odešla rok a půl po skonu svého manžela, prince Philipa, který se dožil devětadevadesáti let.

Královna technologií

Od druhé poloviny dvacátého století se svět změnil k nepoznání, a tak se měnily i způsoby, jakým se navenek prezentovala královna. Její vláda byla od samého počátku protkaná i nejmodernějšími technologiemi a na panovnici bylo pravidelně znát, že se novému světu nijak nestraní.

Když v roce 1953 usedala na britský trůn, její korunovace ve Westminsterském opatství byla vůbec první událostí svého druhu na světě, která byla živě přenášena. Jen ve Spojeném království se dívalo 27 milionů lidí, pro většinu z nich to byla první živá událost, kterou v televizi viděli. Celá tehdejší britská populace přitom činila 36 milionů lidí.

Přestože královna Alžběta byla známá pro své pečlivé odpovídání na psané dopisy, velmi brzo se dostala také k moderním digitálním technologiím. Už v roce 1976 poslala svůj první e-mail. Podle magazínu Wired se tak stalo ještě na síti ARPANET, předchůdci internetu. Královna dostala uživatelské jméno HME2, zkratku pro Her Majesty, Elizabeth II. Ve zprávě „oznámila“ vývoj nového programovacího jazyka.

Ve své pouti za nejmodernějšími technologiemi pokračovala i v novém miléniu. Už v roce 2006 si lidé mohli poslechnout její řeč jako podcast. V roce 2007 se při návštěvě Spojených států živě spojila s astronauty z Mezinárodní vesmírné stanice. Tento zážitek prý nazvala slovem fascinující. O rok později se podívala i do londýnské centrály Googlu.

V roce 2012 žila většina technologických nadšenců v domění, že budoucnost je v 3D technologiích. A jinak tomu nebylo ani v případě královny. Při příležitosti šedesáti let na britském trůnu Buckinghamský palác vytvořil tradiční vánoční poselství královny ve 3D.

Jakkoliv se oblíbená panovnice dostala brzo k e-mailu, v případě sociálních sítích naopak poměrně otálela. Facebookový účet si založila v roce 2010, první tweet poslala v roce 2014 po návštěvě jednoho z londýnských muzeí a instagramový účet má královna až od roku 2019.

Při pandemii koronaviru stejně jako zbytek světa také promptně naskočila na praxi virtuálních schůzek. Ve virtuálních schůzkách pokračovala i ve chvíli, kdy letos sama covidem onemocněla.

Bezprostředně po královnině smrti se stal britským panovníkem automaticky její syn Princ, respektive nyní král Charles. V Británii počínaje čtvrtkem začal dvanáctidenní státní smutek.

queen3

Foto: Peter Kirstein

Královna při posílání e-mailu v roce 1976

Vltavskou filharmonii postaví i soukromé peníze. CzechCrunch ji proto ukázal osobnostem digitálního světa

Financování očekávané stavby by se mohlo rozdělit mezi město, stát a mecenáše. Proto jsme propojili osobnosti, které se chtějí zapojit.

Eliška NováEliška Nová

filharmonieboxedEvent

Foto: BIG

Pod Vltavskou filharmonií v Praze bude podepsáno slavné studio BIG

0Zobrazit komentáře

K jedněm z nejvyhledávanějších cílů amerického New Yorku patří Guggenheimovo muzeum. Má to dva důvody. Jednak netradiční architekturu samotné stavby, ale také unikátní sbírku moderního umění. Zřizovatelem není stát ani město. Je to nadace slavného průmyslníka, po němž je muzeum pojmenováno. Velká díla jsou totiž často také díly soukromníků a jinak by tomu nemělo být ani v případě pražské Vltavské filharmonie, jedné z nejočekávanějších tuzemských staveb.

Už teď je jasné, že cena fenomenální stavby od dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG), která vyroste přímo na břehu Vltavy, se vyšplhá nad devět miliard korun. A že na to město a stát stačit nebudou. Zhruba třetina hudebního svatostánku, jenž se má stát ozdobou Prahy, by měla být financována ze soukromých peněz. Aby se mohl jeden z největších projektů moderní české architektury uskutečnit, rozhodl se zapojit i CzechCrunch.

S týmem, jenž má Vltavskou filharmonii v Praze na starosti, jsme uspořádali večer pro lidi, kteří patří ke špičce současné digitální scény. Cílem bylo velkolepý projekt představit a nastínit také otázku budoucího financování. Celý projekt totiž nehledá jen samotné mecenáše, ale také cenné zkušenosti, jak kompletní fundraising udělat co nejefektivněji.

Večer k Vltavské filharmonii

Foto: Kristýna Patyková/CzechCrunch

Náměstek primátora Prahy Petr Hlaváček a zakladatel CzechCrunche Michal Ptáček

Večera se účastnili zástupci firem, které se řadí ve svých oborech nejen v tuzemsku ke špičce. Patří mezi ně Prusa Research vyrábějící 3D tiskárny se zakladatelem Josefem Průšou, designová a sklářská společnost Lasvit, finančně-technologický startup Twisto nebo rychle rostoucí logistická společnost DoDo. Zájem projevili také spoluzakladatel Beat Games Jaroslav Beck, spoluzakladatel investiční společnosti Progresus Lukáš Foral, zakladatel Socialbakers a startupu Time is Ltd. Jan Řežáb nebo český manažer a někdejší diplomat Petr Kolář. Ti všichni se sešli v pražském Centru architektury a městského plánování.

„Od Vltavské filharmonie si slibujeme návrat Prahy na mapu moderní světové architektury, ale i nastartování proměny území Bubny-Zátory,“ uvedl na akci náměstek primátora Petr Hlaváček. Přiblížil, že rozpočet okolo devíti miliard počítá s výstavbou nejenom samotné budovy, ale jsou v něm zahrnuty také úpravy okolí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

I ty jsou přitom zásadní. Měl by se vytvořit například přístup k Vltavě, který tu dnes prakticky neexistuje, a měla by se také změnit doprava v místě. Auta by nově při odbočení z magistrály měla zajet pod zem, zatímco nahoře vznikne pěší zóna. Přemístí se rovněž tramvajová trať, která v budoucnu povede severněji.

Večerem provázel také vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie architekt Martin Krupauer. Podle něj by se financování filharmonie mohlo dělit na třetiny – třetinu peněz by dodalo hlavní město, třetinu stát a třetinu privátní sektor. Podobná setkání by měla následovat i v budoucnu, aby se s projektem Vltavské filharmonie mohli seznámit i další potenciální mecenáši.

Večer k Vltavské filharmonii

Foto: Kristýna Patyková/CzechCrunch

Vltavskou filharmonii si přišli prohlédnout i Josef Průša, Jaroslav Beck či Michal Menšík

fil-min

Foto: Kristýna Patyková/CzechCrunch

Vltavská filharmonie patří mezi nejočekávanější stavby v Česku

Radní Prahy už v červnu schválili financování projektové dokumentace. Ta bude vycházet z výsledků mezinárodní architektonické soutěže. Vyjde na 780 milionů korun. Projektová dokumentace ukáže celý projekt v podrobnějším rozměru. Podle Krupauera se samozřejmě počítá také s doplněním zeleně.

„Vltavská filharmonie není jen jeden hudební sál. Budou tam místa pro různé prezentace od hudby přes čtení až po balet. Bude tu také zázemí pro amatéry, kteří si mohou vypálit vlastní CD, pokud budou chtít, nebo pro školu, která bude mít úmysl ve filharmonii uspořádat besídku,“ uvedl Krupauer.

Pokud vše půjde podle plánu, stavba filharmonie by mohla začít už za tři a půl roku. Harmonogram počítá s hotovým projektem pro rok 2032. O osm let později by v Bubnech měla stát i nová čtvrť, která poskytne byty pro 25 tisíc lidí a administrativní centrum s 29 tisíci pracovními místy.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání