Za 96 let života a 70 let vlády si vybudovala pozici jedné z nejvlivnějších postav moderní historie a je symbolem jedné velké éry. Ta teď skončila. Královna Alžběta II. ve čtvrtek po krátkých zdravotních komplikacích zemřela ve skotském Balmoralu. Byla vůbec nejdéle vládnoucím monarchou v britské historii. Oficiální hlavou státu byla v pětatřiceti státech světa. Na trůn by měl nyní nastoupit princ Charles, přičemž dalším v pořadí, tedy v nástupnické linii je jeho syn, princ William.

Letos v únoru Alžběta II. slavila sedmdesátileté výročí na trůnu. Před pár měsíci se pak dostala na druhé místo mezi nejdéle vládnoucími panovníky světové historie. Déle než ona vládl pouze Ludvík XIV., který na francouzském trůnu vydržel na přelomu 17. a 18. století přesně 72 let a 110 dní. Vláda Alžběty II. nakonec trvala 70 let a 214 dní. Britská královna odešla rok a půl po skonu svého manžela, prince Philipa, který se dožil devětadevadesáti let.

Královna technologií

Od druhé poloviny dvacátého století se svět změnil k nepoznání, a tak se měnily i způsoby, jakým se navenek prezentovala královna. Její vláda byla od samého počátku protkaná i nejmodernějšími technologiemi a na panovnici bylo pravidelně znát, že se novému světu nijak nestraní.

Když v roce 1953 usedala na britský trůn, její korunovace ve Westminsterském opatství byla vůbec první událostí svého druhu na světě, která byla živě přenášena. Jen ve Spojeném království se dívalo 27 milionů lidí, pro většinu z nich to byla první živá událost, kterou v televizi viděli. Celá tehdejší britská populace přitom činila 36 milionů lidí.

Přestože královna Alžběta byla známá pro své pečlivé odpovídání na psané dopisy, velmi brzo se dostala také k moderním digitálním technologiím. Už v roce 1976 poslala svůj první e-mail. Podle magazínu Wired se tak stalo ještě na síti ARPANET, předchůdci internetu. Královna dostala uživatelské jméno HME2, zkratku pro Her Majesty, Elizabeth II. Ve zprávě „oznámila“ vývoj nového programovacího jazyka.

Ve své pouti za nejmodernějšími technologiemi pokračovala i v novém miléniu. Už v roce 2006 si lidé mohli poslechnout její řeč jako podcast. V roce 2007 se při návštěvě Spojených států živě spojila s astronauty z Mezinárodní vesmírné stanice. Tento zážitek prý nazvala slovem fascinující. O rok později se podívala i do londýnské centrály Googlu.

V roce 2012 žila většina technologických nadšenců v domění, že budoucnost je v 3D technologiích. A jinak tomu nebylo ani v případě královny. Při příležitosti šedesáti let na britském trůnu Buckinghamský palác vytvořil tradiční vánoční poselství královny ve 3D.

Jakkoliv se oblíbená panovnice dostala brzo k e-mailu, v případě sociálních sítích naopak poměrně otálela. Facebookový účet si založila v roce 2010, první tweet poslala v roce 2014 po návštěvě jednoho z londýnských muzeí a instagramový účet má královna až od roku 2019.

Při pandemii koronaviru stejně jako zbytek světa také promptně naskočila na praxi virtuálních schůzek. Ve virtuálních schůzkách pokračovala i ve chvíli, kdy letos sama covidem onemocněla.

Bezprostředně po královnině smrti se stal britským panovníkem automaticky její syn Princ, respektive nyní král Charles. V Británii počínaje čtvrtkem začal dvanáctidenní státní smutek.

Foto: Peter Kirstein

Královna při posílání e-mailu v roce 1976