Ubytovací a zážitková platforma Airbnb se už léta potýká s nevolí městských úřadů a radnic po celém světě, které často vidí za zprostředkovanými pronájmy nelegální přivýdělky. Přestože zástupci Airbnb konzistentně tvrdí, že chtějí s městy kooperovat a regulaci vítají, na některých frontách se stále setkávají spíše s nevolí.

Jeden z největších trhů pro Airbnb a zároveň turisticky nejnavštěvovanější město světa, Paříž, podniká vůči miliardovému startupu další regulatorní kroky. Už v říjnu 2016 přijala nařízení, které každému pronajímateli nařizovalo zajištění registračního čísla, později přidala i turistikou daň a omezení krátkodobých pronájmů jen na 120 nocí v roce. Po půl roce platnosti, v červnu 2017, však mělo registrační číslo zhruba jen 20 % bytů a tak město začalo ve velkém pokutovat.

Paříž nyní oznámila, že na pokutách za nelegální ubytování jen letos vybrala 1,38 milionu eur, v přepočtu 35,5 milionu korun, což už nyní přesahuje částku vybranou za celý minulý rok. Dle dostupných dat takto bylo pokutováno 111 nemovitostí, s průměrnou pokutou okolo 12 tisíc eur, respektive 309 tisíc korun.

Dosavadními kroky tak Paříž trestala především vlastníky nemovitostí, nicméně samotná platforma taktéž čelí tlaku. Ostatně jak píše server France24, už v dubnu Paříž podala žalobu na Airbnb a dvě další konkurenční platformy za to, že nabízela nemovitosti, které neměly zobrazeny registrační číslo tak, jak vyžaduje zákon.

Ještě tvrdší zásah ze strany státu

Schyluje se však k tomu, že Airbnb a podobné platformy budou nejen pod dohledem Paříže, ale i Francie jako takové. Tamní parlamentní komise totiž v těchto dnech projednává zákon skrývající se pod zkratkou ELAN (Evoluce bydlení, rozvoje a internetu), který by pro ubytovací platformy znamenal velké pokuty za to, že neodstraní nelegální pobídky. Airbnb to tak staví do těžké situace: buď bude čelit sankcím nebo se vzdá významné části nabídek.

Airbnb a podobné platformy již v minulosti řekly, že mohou zajistit odstranění nabídek, které dosáhnou zmíněného limitu 120 nocí v roce, zároveň Airbnb uvedlo, že začalo v 23 tisících francouzských městech automaticky vybírat turistikou daň. Nicméně jak pro server Politico řekl Ian Brossat, zástupce pařížské radnice pro bydlení, tyto kroky jsou příliš malé a je příliš pozdě. Odvolával se přitom na transparentnost:

“Platformy nám nedovolí nahlédnout do svých dat, musíme tak mít prostředky, díky kterým ověříme, že jsou tyto nabídky efektivně odstraňovány.“

Pětina pařížských majitelů má více než jednu nabídku

Dle statistického webu InsideAirbnb, se v současnosti v Paříži nachází 60 529 nabídek, přičemž až 87 % z nich tvoří celé domovy nebo apartmány. Pouze necelých osm tisíc nabídek (13,1 %) tak tvoří samostatné nebo sdílené pokoje, tedy typ ubytování, na kterém bylo původně Airbnb založeno. Průměrná obsazenost bytů pak činí 89 nocí ročně.

Co se týče samotných pařížských hostitelů, tak téměř 12 tisíc z nich (19,5 %) má více než jednu nabídku k pronájmu. Právě tato skupina má nejpravděpodobněji Airbnb jako plnohodnotný byznys a úřady většinou zajímá nejvíce. Pro srovnání, Amsterdam má takových hostitelů přes 4 tisíce (21,3 %), španělská Barcelona dokonce přes 10 tisíc (58,7 %)

Mračna se stahují i nad pronajímateli v Praze

Server InsideAirbnb nenabízí data pro Českou republiku, nicméně čísla, které v květnu zprostředkovalo samo Airbnb říkají, že v Česku je 11 tisíc hostitelů. Ze studie poradenské společnosti Colliers, kterou prezentovaly Hospodářské noviny, však vyplývá, že téměř 70 % všech pražských pronájmů přes Airbnb je provozováno subjekty s více než jednou nabídkou, u dvou pětin z nich je dokonce nabídek více než deset.

Do této situace, která spíše než sdílenou ekonomiku připomíná tvrdý byznys, se nově rozhodlo zasáhnout Generální finanční ředitelství, které podepsalo s Prahou dohodu o výměně informací o pražských pronajímatelích, přičemž disponuje i údaji o identitách a příjmech všech pronajímatelů v zemi. Po těch, co neplatí daně tak bude vymáhat jejich doplacení za poslední tři roky. Kromě daní z příjmu a DPH také často nedochází k placení místních poplatků, na kterých Praze unikat až sto milionů korun.