Nenápadně, tak trochu stranou reflektorů vyrostl český startup Keboola, ale o to zajímavější je jeho příběh. Na svém unikátním produktu, který pomáhá ve velkých firmách zásadně zjednodušovat přístup k datům, sice začali v Keboole pracovat už před pěti lety, ale kdybychom o něm slyšeli už tehdy, bylo by to vlastně špatně. Výkonný ředitel pražské firmy Pavel Doležal vysvětluje, že doba, kdy do toho Keboola pořádně šlápne, je právě teď.

„Naše vlna začala před rokem a půl a teď začíná nabírat na síle,“ líčí mi třiačtyřicetiletý Pavel Doležal, když se spolu potkáváme v jedné z kaváren v pražských Holešovicích. Důvodů to má víc. Jednak nové kanceláře poblíž, kam se firma stěhuje z Karlína, se teprve dokončují a navíc i tak jde pro Doležala jen o dočasné útočiště. Před rokem se totiž přestěhoval do Spojených států, protože právě tam chce Keboola ukázat, co všechno umí.

A nutno říct, že se jí to daří. Českému datovému startupu se podařilo za poslední rok zdvojnásobit obrat a začíná získávat první velké americké klienty, kteří zjišťují, jaká kouzla jdou s Keboolou vytvářet. Mluvíme o datových kouzlech, na která se dnes už jen nestačí dívat v tabulce v Excelu, ale je třeba s nimi aktivně pracovat, porozumět jim, propojovat je a především je otevřít úplně všem zaměstnancům ve firmě. Právě to Keboola umožňuje a Pavel Doležal v našem rozhovoru poodkrývá, v čem je vlastně unikátní.

Jak se ti daří v Chicagu, kam ses před rokem kvůli rozvoji Kebooly přestěhoval?
Byl to zajímavý rok. Na začátku roku 2019 jsme si určili několik firemních cílů a jeden z nich byl, že chceme být tzv. enterprise ready, tedy připraveni na nástup do skutečně velkých korporací. A to jsme splnili. Významně jsme se velkým podnikům přiblížili, což je pro nás opravdu velká věc, protože to má implikace do softwaru, procesů, typu lidí, které najímáš, jak cílíš na zákazníky. V Americe jsme teď ve druhé vlně stavění našeho týmu.

Ve druhé vlně?
Stavěl jsem předtím několik obchodních oddělení, ať už v Ataxu nebo Atlasu, a vždy se nám podařily postavit až napotřetí. V Keboole nyní máme druhou iteraci a vypadá to dobře. Z první nám zbylo dost lidí, z čehož mám radost, a zároveň jsme přitáhli zajímavý talent z Microsoftu, kde si nás původně sami našli, protože jim chybělo přesně to, co děláme my, a zákazníci to po nich chtěli.

Tím se dostáváme k tomu, co vlastně Keboola dělá. Co bylo to, co Microsoft chtěl?
Prodávali svou holou cloudovou infrastrukturu Azure, ale zákazníci, kteří nebyli ajťáci, s ní neuměli pracovat. Přitom pokud chcete ve firmě demokratizovat přístup k datové analytice a dát k datům přístup skutečně všem, staré přístupy už nefungují. Na tři byznysáky, kteří by chtěli s daty pracovat, byste potřebovali jednoho ajťáka – a to v momentě, kdy pro vás pracuje sedm tisíc lidí, není z mnoha ohledů reálné.

My jsme schopní nad jejich cloudovou infrastrukturu nasadit vrstvu, která vše zjednoduší, a v Microsoftu se jim zalíbila natolik, až k nám někteří začali přecházet. Pro nás je teď klíčové, že začínáme v Americe spolupracovat s prvními bankami, což je za dvanáct měsíců tady neuvěřitelně rychlé. A pořád jsme velmi na začátku.

Zmiňoval jsi, že jste chtěli být připraveni na velké firmy. To jsou právě ty banky?
Ano, ale nese to s sebou vícero věcí. Museli jsme si udělat několik certifikátů na bezpečnost, změnit naše procesy, najmout lidi z korporátů. Jenže najímat lidi z velkých firem do startupu je vždy ošemetné. Na jedné straně potřebuješ lidi, kteří korporát znají, ale zároveň dělali nějaké startupy, protože ty mají jinou dynamiku a ne každému vyhovuje. Hraje nám nicméně do karet fakt, že velké firmy začínají s agilní transformací. Vidíme to hodně v českých bankách, v Americe s ní začínají, a to nám pomáhá. Před rokem jsme ještě s takovými velkými firmami vůbec neuměli pracovat, dnes už víme, jak na to.

Jak je dnes Keboola velká?
Obratově jsme se za poslední rok více než zdvojnásobili, přitom jsme prakticky nenarostli v počtu zaměstnanců. Je nás stále kolem pětapadesáti, ale změnila se struktura týmů. Hodně nám narostl vývoj, který dnes tvoří zhruba dvacet lidí a nabíráme každý měsíc, narostl nám obchod a naopak jsme snížili odborné služby, jelikož jsme je předali na partnery. Každopádně to, že se nám podařilo zdvojnásobit obrat bez růstu počtu lidí, považuji za velmi dobrý výkon.

Když už se bavíme o změně struktury, ke změně došlo i na místě nejvyšším. Ty ses před příchodem do Ameriky stal výkonným ředitelem (CEO) celé Kebooly.
Jsme tři partneři, já, Petr Šimeček a Milan Veverka. Až do loňského roku jsme CEO neměli, ale když jsme viděli, jak rosteme a jak chceme růst dál, vytvořili jsme základní strukturu, která nám pomohla v lepší komunikaci i růstu. Přitom jsme zachovali velice plochou organizaci a lidé mají velkou samostatnost. Seniornější lidé, kteří k nám dnes jdou z korporací, přichází proto, že jsme jednak připraveni na velké firmy, ale zároveň je u nás agilní prostředí, o kterém se ve velkých firmách často jen mluví.

Expanze do Spojených států je pro Keboolu velká věc. Chcete jít ve stopách GoodData, jednoho z nejznámějších a nejúspěšnějších českých datových startupů, se kterým Roman Staněk taktéž uspěl v USA?
GoodData byli jeden z našich prvních technologických partnerů. Mají skvělý produkt, ale máme jiné přístupy. GoodData vzešli z korporátu, my jsme hodně komunitní, pořádáme hackathony a další podobné akce. Oni šli od začátku korporátní cestou, zatímco my jdeme odspodu, rádi spojujeme komunity a museli jsme se naučit, jak jít seshora. Zaměřujeme se na partnerský ekosystém a cítíme, že demokratizace dat je velké téma. To v GoodData viděli už před deseti lety, proto jsou tam, kde jsou, ale zatímco oni mají stovky zaměstnanců, nás je jen šedesát, protože se v mnoha ohledech spoléháme na partnery.

V čem se ten přístup liší v praxi?
Snažíme se především řešit jen jedno téma, zato masivně a plošně, protože datový svět je jinak nesmírně komplexní a složitý. Dám příklad. Začne to tím, že se chci ve firmě podívat do tabulky v Excelu a na data v Tableau, jenže to nestačí, tak přidám ještě datový model od GoodData, aby ho mohli používat lidi v byznysu. Do toho ovšem přichází ještě strojové učení, umělá inteligence a najednou potřebujete řídit přístup lidí do všech nástrojů, vybrat správná data, a to je dobré dělat automatizovaně. A na to se specializujeme. Pracujeme v několika vrstvách.

O jaké jde?
První vrstva je o automatizaci infrastruktury, kterou člověk vůbec nepotřebuje vidět a řešit. Druhá je v integraci dat, procesů a lidí a třetí vrstva je tzv. orchestrace. Ta existuje v inovačním a produkčním cyklu a mluví o tom, že dnes to není jen o tom, že se „kouknu na data“. Musíte je pochopit, rozšířit je, na základě nich udělat algoritmy strojového učení, podle kterých se pak řídí procesy. My otevíráme cestu, jak toho dosáhnete. Celé to zabalíme do aplikace, díky které jste schopní na jeden klik spustit kompletní datový model, do kterého může být napojeno třeba deset nástrojů.

O datech sice dnes všichni mluví, mají tzv. data-driven firmy, ale ve skutečnosti často zůstává pouze u slov. Jaká je vaše reálná zkušenost z trhu?
České firmy jsou podle mě v tomto ohledu hodně vepředu. Platí to, co řekl kdysi Vojta Roček (zakladatel datového startupu Stories, který v roce 2018 prodal – pozn. red.), že Česko je jako Švýcarsko na data, což je vidět například na exitech jako Stories, Ytica nebo Apiary. U velkých korporací se to děje ve vlnách, protože za sebou mají spoustu zastaralých systémů, tzv. legacy softwaru.

Třeba Česká spořitelna nebo Tesco jsou více než 100 let staré firmy a všechno, co kdy vytvořily, tlačí před sebou. Před pár lety potřebovaly udělat mezikrok v přístupu k datům, ale tehdy ještě nevěřily cloudu, kam přechází až nyní. Nicméně si alespoň daly svá interní data dohromady a připravily se na další krok, kde už skutečně začíná demokratizace dat.

Jakmile si tedy udělám pořádek v datech, můžu si vás zavolat a vy je všechny propojíte, aby fungovaly dohromady?
Zjednodušeně řečeno ano. Například Twilio, které koupilo Yticu, propojuje na jednom místě všechny komunikační služby. Stripe zase spojuje platební služby a my jsme propojili všechny analytické nástroje. V běžné firmě potřebujete 50 až 60 infrastrukturních komponent, abyste to celé zvládli, ale my to pokryli jedním datovým API, přes které jdou data dovnitř i ven. Uživatelé tak vůbec nemusí řešit, na čem a jak data běží.

To znamená, že se může zaměstnanec plně soustředit na čistou práci s daty?
Ano. Všechno je automatizované, protože dokážeme udělat vrstvu nad korporátními systémy a ještě k tomu připojit různé cloudové SaaS (software-as-a-service) služby. Podle Gartneru má dnes typická korporace stovky cloudových služeb, které dokážeme naším API pokrýt. Díky tomu pak mohou lidé pracovat se vším na jednom místě.

Propojení dat je jedna věc, ale pořád s nimi musí někdo pracovat a dělat nad nimi rozhodnutí, že?
Data nejsou samospasitelná, to je největší omyl. Když se řekne data-driven firma, všichni si myslí, že data budou řídit firmu, ale tak to není. Když nevíš, co chceš dělat, Keboola ti nepomůže. My pouze děláme tenkou vrstvu nad všemi daty, všemi systémy a propojujeme v ní všechny lidi, aby mohli společně pracovat. Hodnota pak vzniká v agilním týmu, v němž je byznysák, data vědec, data inženýr i vývojář a všichni koukají do jednoho projektu. Dáváme jim prostředí podobné Google Dokumentům, kde vidíte, kdo v něm pracuje, co se mění, a stejně jako v Google Dokumentu nebo Gmailu neřešíte, jaký server pod tím běží. To je naše filozofie.

Pojďme si to ukázat na příkladu. Na Keboole například vyrostly firmy Tomáše Čupra, který si vaše nástroje nemůže vynachválit. Co třeba v jeho Rohlíku dnes Keboola zajišťuje?
V Rohlíku dnes má data úplně každý. To znamená, že když se něco naskladní, všichni to hned vidí ve svém systému. Pickeři při pickování produktů okamžitě vidí, jak jsou rychlí v porovnání s ostatními, a vše je napojené také na reklamy, na které lidi klikají, takže v Rohlíku už vědí, jaké produkty si zákazníci kupují, kolik na to budou muset mít za dvě hodiny pickerů.

Data tedy prostupují úplně všemi odděleními a pracovat s nimi může každý.
Ano. Klíčové pak je, že v těch datech není žádné zpoždění. Pro Rohlík jsou data krví celé firmy, která obíhá všemi odděleními, a my jim umožňujeme velice efektivně propojit desítky jejich nástrojů. Jednak u nich díky tomu může kdokoliv analyzovat data a jednak mají procesy na základě dat automatizované. Neznamená to však, že nepotřebují lidi, ale že ti lidé, kteří mají rozhodovat, mají ke svým rozhodnutím data k dispozici.

Když se podíváme na čísla, v roce 2017 jste udělali v tržbách 42 milionů korun, v roce 2018 to bylo 57 milionů a loni jste cílili na dvojnásobek. Jak to dopadlo?
Ta čísla nebyla úplně přesná, protože ukazovala jen český trh. My se každopádně měříme hlavně v ARR, tedy v ročních opakujících se příjmech. V roce 2018 jsme končili na 2,5 milionu dolarů a brzy bychom se měli v ARR dostat přes 6 milionů dolarů, což znamená, že jsme během 14 měsíců vyrostli zhruba 2,5krát. To je pro nás důležité měřítko. Vedle toho je pak pro nás ještě důležité, kolik peněz v daném roce skutečně inkasujeme, protože to vypovídá o tom, jak nám firmy důvěřují.

Pořádně se tedy váš byznys roztáčí až v posledních letech, ale Keboola přitom existuje již delší dobu, kdy jste vše budovali nenápadně v tichosti. Byl to záměr?
Keboola byla především prvních pět let konzultační a vývojářská firma. Keboolu, jak ji známe dnes, jsme rozběhli před pěti lety a dnes už máme v Česku 70 zákazníků, což není málo. Zpočátku jsme se hodně soustředili na tzv. hyper-growth, pracovali jsme se Slevomatem, Angelcamem, Liftagem, Dáme jídlo, Rohlíkem. Ostatně to, jak dnes vypadáme, je z velké části ovlivněno právě našimi klienty.

Jak formovali váš byznys?
Přes zmíněné technologické startupy jsme se pomalu dostali až k velkým hráčům. Začaly přicházet firmy jako Kofola, Home Credit, Mall Group. Vložily do nás velkou důvěru a hodně nás to posunulo, i díky tomu, jaké na nás měly požadavky. Mnoho věcí jsme se učili společně.

Fungujete jako SaaS, tedy na bázi měsíčního předplatného, který se podle velikosti firmy pohybuje v jednotkách až desítkách tisíc dolarů. Jak přesvědčujete firmy, které si platí třeba za desítky nebo stovky analytických nástrojů, aby si přikoupily ještě ten váš?
Nejsme další analytický nástroj typu Tableau nebo GoodData. Důvod, proč by za nás měly platit, je, že mají spoustu dat v interních systémech, ale neumí je propojit a dostat následně k lidem. To děláme my. Pomáháme škálovat jejich IT kapacity. S námi dokáží IT týmy podporovat desetkrát větší množství lidí a navíc díky tomu, že vše propojíme, se bavíme o desetinásobné návratnosti investice. V inovačním cyklu umožňujeme udělat desetkrát více pokusů a do produkčního cyklu jde díky nám pětkrát více věcí, navíc mnohonásobně levněji.

Máte dneska na trhu nějakou konkurenci? Pokud jsem správně hledal, nikdo vlastně nic podobného jako vy nedělá.
Je to obří shoda časoprostoru a lidskoprostoru. Petr Šimeček a Milan Veverka to tehdy se svým týmem začali vyvíjet pro sebe, když dělali pro firmy migrace do cloudu a chtěli celý proces zautomatizovat. Tehdy u nich v kanceláři sedělo Apiary Jakuba Nešetřila, kteří řekli, že to musí udělat přes API. Zpětně viděno to je jasné, ale v té době to byl revoluční vhled, který byl pět let před trhem. Já byl tehdy na druhé straně ten, který jejich nástroj použil, protože jsem z vlastních firem věděl, jaký to je problém. Ataxo i Atlas sice byly velmi datově orientované firmy, ale vždy jsme měli desítky lidí, a to, co si dnes můžu díky Keboole spustit jedním klikem, nás zaměstnávalo na měsíce.

A tak jsi přešel na druhou stranu?
Jakmile jsem pak viděl integrační platformu Kebooly, úplně mě to dostalo. Díval jsem se po světě a věděl jsem, že nic takového neexistuje. Původně jsem klukům nabídl investici, ale poslali mě do háje s tím, že mají platící klienty, což mě fascinovalo ještě víc. Půl roku jsme se oťukávali, až jsme se dali dohromady.

Zároveň jsem ale věděl, že bude ještě několik let trvat, než vše připravíme a budeme s tím moci do světa. Když jsme začínali, lidé nechápali, co děláme. Pokud bychom to začali hned tlačit, tak už tu dávno nejsme, protože bychom se vyčerpali, načasování bylo zásadní. Naše vlna začala před rokem a půl a teď začíná nabírat na síle, jak velké korporace přichází s agilním přístupem, demokratizují se data a lidé je chtějí analyzovat. Takovému přístupu k datům se začalo říkat DataOps a my jsme platforma, která ho podporuje a automatizuje.

Zajímavé je, že jste to navíc celé udrželi v relativně malém týmu a zároveň jste nikdy nevzali externí investici. Jak se to podařilo?
Bylo podstatné, že jsme Keboolu nikdy nestavěli tak, že chceme rychle vyrůst a někomu ji střelit. Pokud vyrosteme, najdeme pro Keboolu lepší domov někde jinde a někdo to bude ochoten zaplatit, tak proč ne, ale s tím jsme do toho nešli. První tři roky jsme řešili jen produkt, který jsme potřebovali dotáhnout. Díky platícím klientům jsme nemuseli řešit nedostatek peněz a teď za sebou máme pět let vývoje, který je velmi těžké zreplikovat.

Takže dál pojedete v tomto režimu?
Máme sice náskok, ale zároveň velmi rychle začíná růst i celý trh kolem DataOps a škálování analytiky, a tak potřebujeme rozšířit náš obchodní tým. To už se nedá škálovat technologií, ale potřebuješ lidi. Letos chceme najmout 20 až 50 lidí a na to už budeme nějaké externí peníze potřebovat. Loni se na nás obrátilo 80 investorů včetně těch nejznámějších světových jmen. My jsme jim pořád říkali, že nejsme připravení, ale teď máme vše zajeté, ověřené a potřebujeme škálovat.