Touha po objevování krás zahraničí se do předpandemických kolejí vrátila rychleji, než cestovní sektor počítal. Od začátku prázdnin tak média i sociální sítě zahlcují strašidelné fotky z letišť praskajících ve švech. Apetit na cestování se totiž vrátil, zaměstnanci působící v tomto odvětví nikoliv – alespoň ne v takovém počtu, jaký by byl pro nápor lidí, batohů a kufrů potřeba. Některá letiště, jako londýnské Heathrow nebo amsterodamský Schiphol, se tak kvůli tomu dostala na pomyslnou černou listinu.

Počet odbavených cestujících se totiž po covidu zvýšil v celé Evropě. Podle průzkumu sdružení evropských letišť ACI Europe jen mezi únorem a březnem stoupl o 36 procent, meziročně šestkrát. Pražské Letiště Václava Havla v prvních pěti měsících roku odbavilo přes 3 miliony cestujících, což je rovněž v porovnání s minulým rokem také skoro šestkrát více.

Letiště a společnosti, které zajišťují hladké odbavení cestujících a letadel, se ale po covidové krizi potýkají s vyčerpanými zdroji. Jen pražské letiště během let 2020 a 2021 propustilo téměř 600 lidí.

Ke konci roku 2021 tak měla skupina Letiště Praha 3 337 zaměstnanců, v květnu začala chystat nábor 200 zaměstnanců. I přesto v prvních dnech letních prázdnin narostlo průměrné zpoždění letu na 50 minut, později se ale stabilizovalo na snesitelných 20 minut.

Foto: Depositphotos

Pražské letiště během let 2020 a 2021 propustilo téměř 600 lidí

Titulky posledních týdnů plnily zejména zprávy z londýnského letiště Heathrow. Zoufalí cestující se tu kupili v několikahodinových frontách, aby nakonec zjistili, že jejich let nabral výrazné zpoždění nebo byl zrušen.

Vedení letiště se tak rozhodlo omezit počet cestujících, kteří mohou z letiště odletět v jeden den na 100 tisíc. Společnost British Airways dokonce přestala prodávat letenky z Heathrow na krátké vzdálenosti. Omezení by mělo trvat až do 15. srpna.

Jenže podle platformy FlightAware, která sbírá data z každého letiště světa, není Heathrow zdaleka nejhorším místem, kde lze prožít cestovatelskou noční můru. Co do zpožděných letů se objevuje až na pátém místě.

Na špičce se umístilo mezinárodní letiště Toronto Pearson v Kanadě. Mezi 26. květnem a 19. červencem zde byla zpožděna více než polovina letů. Letiště alespoň cestujícím umožnilo zdarma měnit termíny odletu.

V Evropské unii je nejhorším letištěm to ve Frankfurtu, kde bylo ve stejném období zpožděno 45,4 procent letů. I zde se operátor letiště rozhodl pro opatření, které mělo snížit chaos – počet odletů a příletů snížil na 88 za hodinu.

V závěsu za Frankfurtem je s 43,2 procenty zpožděných letů letiště Charlese de Gaulla v Paříži. Zdejší situaci kromě přívalu cestujících nepomohli ani stávkující zaměstnanci letiště. Během stávky na začátku července se ztratilo zhruba 20 tisíc zavazadel.

Foto: FightAware/Statista

Světová letiště s nejvyšším počtem zpožděných letů v období od 26. května do 19. července

Čtvrtým letištěm, kterému je lepší se vyhnout, je amsterodamský Schiphol. Zde se opozdilo 41,5 procent letů. Zmíněné Heathrow se liší jen nepatrně – opožděných bylo 41,1 procent letů. V Německu mohou cestující litovat svého rozhodnutí také na mnichovském letišti a žebříček nejhorší sedmičky uzavírá letiště v Aténách.

Cestovatelé, kteří se pohybovali zejména po Evropě, tolik nenaráželi na zcela zrušené lety. K této situaci nejčastěji docházelo na čínském letišti Šen-čen Pao-an, kde vůbec nevzlétlo téměř osm procent letadel.

Další dvě příčky obsadily Spojené státy – na mezinárodním letišti Newark Liberty bylo zrušeno 7,4 procenta letů, v případě newyorského letiště LaGuardia to bylo 7 procent. Na území Evropy se do první desítky v případě zrušených letů dostal pouze amsterodamský Schiphol se 3,9 procenty zrušených letů.