Zvolání o poroučení větru a dešti dnes už příliš nefrčí. Zato už reálně funguje. A to díky chytrým technologiím, které v zemědělství pomáhají vyzrát nad nevypočitatelným počasím. Právě o to se snaží Plzeňský Prazdroj ve spolupráci s technologickým gigantem. Spolu s Microsoftem a firmou Agritecture přišel s projektem chytré chmelnice.

Na šesti farmách na Žatecku osázeli citlivé meteostanice a půdní čidla. Zatímco meteostanice se zaměří na rychlost a směr větru, srážky, teplotu a vlhkost vzduchu, sluneční záření nebo vlhkost na povrchu listů chmelových rostlin, čidla budou sledovat a zaznamenávat údaje o teplotě a vlhkosti půdy. Každých deset minut a do hloubky až 120 centimetrů. Měření bude probíhat až do příští sklizně, tedy zhruba do září. To vše by mělo poskytnout informace o tom, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima v okolí.

„Žatecko je ve srážkovém stínu, u chmele je přitom velmi důležité, aby byly rostliny dostatečně zavlažené ve správný čas. Loni to vyšlo nádherně a pršelo ve správný okamžik. Pořád ale platí, že máme zhruba pět tisíc hektarů chmelnic, ale úroda chmele se skokově liší. Může za to právě příroda, jestli prší ve správnou chvíli, nebo ne,“ vylíčil pro CzechCrunch ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který projekt Prazdroje chválí.

Cílem chytré chmelnice, kterou plzeňský pivovar provozuje s podporou Microsoftu a firmy Agritecture, je ochránit pivní úrodu před výkyvy počasí, jež přináší změna klimatu. Technologie by měly pomoci s tím, aby kvalita i množství chmele zůstaly stejné.

Foto: Plzeňský Prazdroj

Meteostanice budou na chmelnici měřit rychlost a směr větru, srážky či teplotu

„Microsoft přidá data z jeho planetárního počítače. Ten obsahuje obrovské množství podrobných informací a satelitních snímků naší planety včetně historických údajů. Všechno nahrajeme do mobilní aplikace, která bude umět pomocí umělé inteligence data vyhodnotit a poradí chmelařům, kdy a kde mají zavlažovat, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic,“ vysvětlil vedoucí projektu Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.

Právě takzvané precizní zemědělství, které pomáhá zaměřit činnost tam, kde je to přesně potřeba, chce v příštích letech ministerstvo podporovat. V letech 2023 až 2027 by do něj měla jít z dotací až miliarda korun. Projekt chytré chmelnice je ukázkou toho, jak to může fungovat.

„Pomocí kapkové závlahy ve správný okamžik dávkují vodu, díky čemuž docílí maximálního výnosu. Zároveň řešení myslí i na to, že voda není úplně zadarmo a že je jí nedostatek, nedochází tedy ani k přemokření. Na propojení tak vydělají všichni. Softwarové firmy, pivovar i konkrétní chmelaři,“ dodává Nekula.

Šest oblastí na Žatecku bylo vybráno tak, aby pokryly nejširší škálu půdních a klimatických podmínek. Po příští sklizni by mělo vzniknout technologické řešení, které budou moci používat chmelaři i v dalších regionech. Česko je třetí největší producent chmelu na světě. První dvě příčky zaujímají Spojené státy a Německo, čtvrtou pak Čína.

Foto: Plzeňský Prazdroj

Půdní čidla budou na chmelnicích zaznamenávat údaje o teplotě a vlhkosti půdy

Ročně se v Česku vypěstuje mezi pěti a šesti tisíci tunami pivní rostliny. Osmdesát procent z toho tvoří naše nejslavnější odrůda, žatecký poloraný červeňák. Jak upozorňuje Prazdroj, v posledních deseti letech produkce výrazně kolísá. Důvodem jsou právě nepravidelné srážky a nestálost počasí.

A tak zatímco v roce 2012 byla produkce 4,3 tisíce tun, o čtyři roky později to byl skoro dvojnásobek, konkrétně 7,7 tisíce tun. Rozdíl v ploše, na které se chmel pěstuje, byl přitom jen osm a půl procenta. A i když jindy nejsou rozdíly ve sklizni tak velké, opakovaně přesahují tisícovky tun, což je okolo dvaceti procent.