Plzeňský Prazdroj se definitivně rozloučil s plastovými lahvemi. Přestal do nich stáčet poslední značky Kozel a Primus

Jiří SvobodaJiří Svoboda

kozlovna-5

Foto: Plzeňský Prazdroj

Restaurace Kozlovna od Plzeňského Prazdroje

0Zobrazit komentáře

Plastové dvoulitrovky plné velkopopovického moku si už brzy nekoupíte. Plzeňský Prazdroj totiž skončil se stáčením piva do plastů také u dvou svých zbývajících značek, Velkopopovického Kozla a Primusu. Pivovar už jen doprodává připravené zásoby a z více než sedmdesáti procent teď plní veškeré své pivo do vratných, znovupoužitelných obalů, tedy sudů a skleněných lahví. Ročně tak ušetří přes 1 300 tun plastu.

Pod Prazdroj patří mimo jiné i značky Pilsner Urquell, Birell, Radegast nebo Gambrinus. Plasty opustil postupně u všech z nich, například na Gambrinus přišla řada v roce 2019. Už tehdy skupina hlásila, že se jednoduše rozhodla vydat cestou zdravého rozumu.

„Rozhodnutí skončit s PET lahvemi souvisí s dlouhodobou snahou minimalizovat dopad našeho podnikání na životní prostředí. Naším cílem je maximální cirkularita obalů, to znamená využívat je opakovaně, nebo je vyrobit z použitého obalu, tedy z recyklátu,“ říká ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová.

Nejedná se však o čistě ekologickou iniciativu, protože Prazdroj zjistil, že varianty bez plastů preferují i spotřebitelé. Zhruba dvě třetiny zákazníků, kteří dříve sáhli po PET lahvích, přešli ke skleněným vratným lahvím, třetina lidí pak nakupuje plechovky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Také u nich usiluje pivovar o co největší snížení ekologické stopy, proto se stal členem Iniciativy pro zálohování. „Obrovskou výhodou hliníku je skutečnost, že jej lze recyklovat v podstatě donekonečna, přičemž kvalita materiálu zůstává stejná. V případě zavedení zálohového systému tak prakticky ze starých plechovek bude možné téměř beze zbytku vyrábět nové plechovky,“ uvádí Pavlína Kalousová.

Konec stáčení piva do PET lahví není jediným krokem, kterým Prazdroj snižuje spotřebu plastů, i když v ostatních případech jde o relativní drobnosti. Kupříkladu pro plastové fólie, které drží pohromadě větší množství plechovek, používá výhradně recyklovaný plast, čímž ročně nevyprodukuje téměř 600 tun nového plastu. K tomu lze přičíst i loni představenou novou láhev Pilsner Urquellu, ze které pivovar odstranil plastovou nálepku. To přináší úsporu dalších 58 tun plastů za rok.

gambrinus-2

Foto: Plzeňský Prazdroj

Pivo Gambrinus patří k hlavním značkám Plzeňského Prazdroje

Omezit plasty se snaží i další velcí hráči v potravinářství. V srpnu oznámily shodně své iniciativy Mattoni a Kofola. Obě skupiny zákazníkům chtějí nabídnout možnost koupit sycené nápoje i perlivou a neperlivou minerální vodu ve vratných litrových lahvích. Součástí jsou i vratné modulární přepravky – systém se tak přibližuje právě klasickým lahvím na pivo. Zcela opustit PET lahve se ovšem zatím nechystají.

„Ctíme metodu RRR, čili Reduce, Reuse, Recycle (Omez, Znovupoužij, Zrecykluj), která tvoří základní princip při ekologickém nakládání s odpady. Poté, co jsme uvedli na trh lahve ze 100% recyklovaného plastu (rPET), jsme se nyní rozhodli přijít s konceptem snadno vratných lahví na nealko,“ vysvětlil tehdy Jannis Samaras, generální ředitel skupiny Kofola.

Současná legislativa Prazdroj k opuštění plastů nijak netlačila, ovšem dle jeho vlastních statistik je tržní sentiment rychlejší než zákonodárci. Evropská unie už v roce 2019 prostřednictvím nařízení omezila prodej některých plastových produktů na jedno použití, jako například jednorázových kelímků, příborů či tašek.

V Gastru

Americká firma vyvíjí jehněčí maso, aniž by zabíjela ovce. Brzy bude v laboratořích lovit i divokou zvěř

Filip HouskaFilip Houska

blacksheepsfoods

Foto: Black Sheep Foods

Kebab a burger z rostlinného jehněčího od Black Sheep Foods

0Zobrazit komentáře

Pokud chcete maso, aniž byste jej konzumovali s pocitem, že jste nechali zabít zvíře, otevírá se vám dnes široká paleta možností. Už i napříč českými obchody seženete alternativní „hovězí“ či „vepřové“, v zahraničí pak koketují s rostlinným kuřecím nebo mořskými plody vypěstovanými v laboratoři. A díky americkému startupu Black Sheep Foods, který nově získal důležitou investici na další rozvoj, si budete moci pochutnávat i na rostlinném jehněčím a zvěřině.

Původem sanfranciská firma se již třetím rokem snaží zaplnit díru na trhu. Zatímco řada gastronomických startupů přichází s nemasnými verzemi hovězího, vepřového nebo drůbežího, prakticky nikdo se nesnaží pokrýt případnou poptávku po jehněčím. „Jehněčí je hlavní součástí jídelníčků ve Středomoří, Africe, Indii i na Blízkém východě – tyto regiony zůstávají opomenuty,“ říká pro magazín TechCrunch její šéf Sunny Kumar.

Black Sheep Foods proto ve svém výzkumném a vývojovém centru hledala způsob, jak vyrobit autenticky chutnající (a ideálně i vypadající) kus jehněčího. Ačkoliv blíže nespecifikuje své výrobní metody, uvádí, že na kousek masa používá primárně hráškový protein, slunečnicový a kokosový olej a kakaové máslo, přičemž své zastoupení má ve výsledném produktu i bramborový škrob, rýžový proteinový koncentrát, rostlinná vláknina nebo extrakt z hub.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Startup pracuje také s doplňkovými chuťovými složkami, které mají zaručit, že strávník svůj pokrm během vaření ucítí – u mnohých masových alternativ je totiž často problém, že byť mohou chutnat srovnatelně se skutečnými jídly, nemají věrohodnou vůni. „Pracujeme na chuťových sloučeninách, které lze detekovat v nose. Když lidé lovili a sbírali, používali nos. Chuť v ústech je pak naprostá samozřejmost,“ doplňuje Kumar.

Vlajkovým produktem Black Sheep Foods, které nyní získalo přes pět milionů dolarů (více než 109 milionů korun) v investicích na další rozvoj, jsou – dle očekávání – kousky jehněčího masa, které startup prezentuje například v kebabu. Jak Kumar zmiňuje, populární jsou také alternativní jehněčí koule, které mimo jiné začne v dohledné době pasažérům v prvních a byznysových třídách servírovat americká aerolinka Delta Airlines.

blacksheepsfoods-1

Foto: Black Sheep Foods

Jehněčí špízy, pro které netrpělo žádné zvíře

Velkou cestu však mají tvůrci teprve před sebou. Ačkoliv už své produkty nabízí v několika restauracích v oblasti Bay Area v San Francisku, chtějí se dostat dále. Tomu by ostatně mohlo pomoci i rozšíření sortimentu o rostlinnou zvěřinu, která je v plánu. Zda však dokáže Black Sheep Foods obstát na trhu jako takovém, je otázkou.

V oblasti takzvaného nemasa se totiž vyskytuje velké množství hráčů – od izraelských startupů, které vyrábí maso na 3D tiskárnách, přes firmy zaměřující se na alternativy k tradičním jídlům (například řízkům) až po projekty, jež v laboratořích vyvíjí třeba krevety. Podle statistik serveru Statista by měl jen trh s rostlinným masem do čtyř let dosáhnout tržní hodnoty okolo 16,7 miliardy dolarů, o deset miliard více, než měl před dvěma lety.

V Gastru