Že má Petr Cinkl rád hory, je zjevné. K pravidelným výletům do Tater, kam vyráží sám na týden a „nikdo o něm nic neví“, se dostaneme do dvou minut od začátku naší konverzace. Svou vášeň pak již o něco méně nápadně dokazuje i karabinou na klíčích, trikem s logem Lomnického štítu a také vytetovanou fotkou Gerlachovského štítu na ruce. Kromě hor ale Cinkl v posledních dekádách lezl také po vysokých manažerských pozicích, kde prošel Agrofertem i státní Českou poštou. Zkušenosti teď úročí ve vlastním byznysu, v němž společně s kolegy staví prý technologicky nejpokročilejší a nejtransparentnější logistický fulfillment pod značkou Fulfillment.cz.

K logistice se dnes devětačtyřicetiletý podnikatel dostal tak trochu náhodou. Protože jej nepřijali ke studiu na pražské VŠE, dodělal si pomaturitní vzdělání v oboru mezinárodního obchodu a dopravy. „Díky tomu jsem se dostal do společnosti Cargo Transport a svět logistiky jsem už neopustil,“ usmívá se Cinkl při vzpomínkách na rok 1995. Příští rok tak oslaví třicet let v oboru.

Během následujících let prošel řadou společností a postupně se přiučil různým oblastem souvisejícím s dopravou –  na jeho vizitkách byla jména jako Čechofracht, Kobra-Cargo, ESA logistika… „Každá firma měla něco jiného, navíc v devadesátých letech logistika procházela ‚revolucí‘, kdy se více začaly objevovat potřeby lidí, a pozornost hráčů se tak začala od palet zaměřovat na balíčky. To byla hodně zajímavá změna,“ popisuje Cinkl.

Větším milníkem pro něj byla práce ve společnosti HOPI, kam nastoupil v roce 2010 a kde objevil tehdy méně známý svět logistiky potravin. „Hodně se mi líbilo, že šlo o firmu založenou na rychlosti a technologiích. Protože šlo o čerstvé potraviny, ve skladu pickerům trvalo minuty, než zboží přichystali. A u klientů bylo v řádu hodin. Jinak to nemohlo fungovat,“ vypráví.

Když z HOPI v roce 2012 odcházel, dopřál si několikaměsíční pauzu a přemýšlel, co bude dělat dál. Prohrabal staré vizitky, které během let nasbíral, a ozval se asi pěti lidem. Jedním z nich byl i Andrej Babiš. „V pátek v 7:05 jsem mu poslal mail a životopis, v 7:26 mi zvonil telefon s tím, že v neděli v 17 hodin si v Průhonicích dáme setkání,“ popisuje Cinkl, jenž si podle svých slov musel vygooglit, kam se to má v Průhonicích vůbec dostavit.

Následně všechno nabralo rychlý spád – během necelého týdne měl setkání s několika členy představenstva Agrofertu, další týden v úterý již začal pracovat. „Když jsem měl po nástupu první meeting s Josefem Mrázem (výkonný ředitel – pozn. red.), ptal jsem se na zadání, co mám dělat. Odpověď byla: začni to tady řídit. A tak jsem začal,“ směje se Cinkl, který zasedl na pozici manažera logistiky.

Tehdejší konglomerát více než dvou stovek firem totiž neměl oblast logistiky vůbec centralizovanou, v Agrofertu prý ani nevěděli, na kolik je přeprava vyjde. Cinkl začal dělat pořádky, centralizované nákupy, nastavovat a řídit procesy. „Na této práci bylo nejzajímavější to, že to opravdu bylo jako vysoká škola managementu a byznysu. Pochopil jsem, že v řízení nejde o nic jiného než čísla, čísla a čísla. Ta ukazují, kam se lidé a celá firma posouvá,“ říká.

Po letech ale Cinkl začal narážet na limity. Kormidloval několik firem se souhrnným obratem ve výši 1,5 miliardy korun, ale přestávalo jej to bavit. „Byla to rutina. Všechno fungovalo a hýbalo se samo, s výsledky bylo představenstvo spokojené, chyběly mi problémy na řešení. Já mám rád nepořádek a krizové situace,“ přibližuje Cinkl.

V roce 2018 tak v Agrofertu skončil a chtěl si dát od práce delší pauzu, ozval se mu ale známý s tím, že problémy s logistikou aktuálně řeší Česká pošta. Setkal se proto s tehdejším ředitelem, až z toho nakonec vznikla pracovní nabídka. „Tatry jsou mi prostě osudné. Tehdy jsem byl ve vánici zavřený na Téryho chatě přes dva tisíce metrů nad mořem a přemýšlel jsem… a rozhodl se nabídku přijmout,“ směje se.

Ocitl se tak na pozici manažera transformace, což s sebou přirozeně přinášelo i četné nárazy a spory. Výsledky ale Cinkl dokázal doručovat, jedním z prvních jeho projektů byla zakázka za 2,5 miliardy na nákup pohonných hmot, v níž zvládl změnou logiky tendru ušetřit 500 milionů.

„Takovým způsobem jsem tam rozbíjel staré domečky,“ pokračuje a jako další projekt zmiňuje zavedení systému dvourychlostního doručování, tou dobou již z pozice ředitele divize poštovního provozu a logistiky. Tehdy se od pošty vyžadovalo, aby psaní doručovala do druhého dne, což 70 až 80 procent zákazníků vůbec nepotřebovalo. Po diskuzích s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) došlo k uvolnění pravidel, díky čemuž podnik ušetřil 750 milionů ročně.

„Byla to ale náročná práce, všechna rozhodnutí byla zpolitizovaná a trvala dlouho, například propouštět lidi nešlo téměř nikdy, pořád jsou volby nebo Vánoce a Velikonoce,“ přibližuje Cinkl. A pak přišel covid. V té době byl Cinkl zástupcem generálního ředitele, jenž onemocněl, a Cinkl tak začal podnik řídit online.

„To bylo peklo, od pěti hodin od rána do jedné hodiny ráno, každý den. Byly to boje a diskuze, ČTÚ se ptalo, proč nedoručujeme, když doručovat musíme, ale my jsme nemohli, protože jsme neměli ochranné pomůcky, jako rukavice nebo roušky, a neměli jsme si je jak sehnat, protože vypsat zakázku je na měsíce… Bylo to neuvěřitelně náročné a já se dostal do stavu fyzického a psychického vyčerpání,“ říká Cinkl.

Uvědomil si tak prý, že už nedokáže lidi řídit, členové týmu přitom o to víc potřebovali lídra. Domluvil se na ukončení své štace a těšil se na to, že si dá pár měsíců volna s chutí vycestovat na dovolenou do zahraničí hned v ten den. „Manželka na mě koukala jako na blázna. Tehdy totiž byly kvůli pandemii zavřené i okresy,“ směje se Cinkl. První dny volna tak trávil doma, kde zejména jen spal. „Manželka jen chodila kontrolovat, zda ještě dýchám.“

Na přelomu let 2021 a 2022 pak Cinkl otevřel další kariérní kapitolu. Spojil se s Josefem Ciprou a Jakubem Kočím, kteří stáli za vývojem aplikace pro tzv. fulfillmentové centrum v němž klienti zejména z řad online obchodníků mohou outsourcovat své sklady a logistiku. Zaujal jej potenciál ve škálovatelnosti tohoto softwaru, s Kočím pak začali aplikaci přepracovávat a vytvořili skladový management systém (WMS).

„Dnes tvoří srdce našich služeb,“ popisuje Cinkl, jenž je spoluvlastníkem společnosti Fulfillment.cz, v níž staví na QRkódovém systému. Ten umožňuje sledovat každý kus produktu od naskladnění až po doručení zákazníkovi. Cena za skladování se přitom počítá podle velikosti i počtu položek – na rozdíl od běžné praxe, kdy si e-shopy pronajímají místo v regálech. To klientům umožňuje sledovat přesné náklady.

Kromě Cinkla a Kočího je v současné době třetím spolumajitelem společnosti investor Julius Chaloupka. Od roku 2022, co Fulfillment.cz začal nabízet své služby, rychle roste – tehdy dosáhl obratu 21 milionů korun, loni to bylo bezmála 40 milionů, letos směřuje k 72 milionům a plán pro příští rok je 130 milionů. Podobně se vyvíjí ziskovost vyjádřená před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA), jenž v roce 2022 dosáhla 200 tisíc korun, letos směřuje k pěti milionům a příští rok k dvojnásobku. Počet klientů vzrostl z přibližně čtyřiceti v roce 2022 na více než aktuálních sto, patří mezi ně například Woox, Freshlabels, Reglas, Bergam, Vitahit nebo Scootshop.

Ani po třech dekádách v oboru tak Cinkla vášeň pro logistiku neopouští a do příštích let má velké plány. „Rádi bychom, aby se funkcionality naší aplikace a aplikace samotná staly standardem v logistice e-commerce. Chceme nadále posouvat hranice toho, co je vůbec možné,“ popisuje neskromně.

Jak sám dodává, logistika samotná má totiž poměrně jednoduchou definici, kterou ale prý nezná ani hodně lidí v oboru – dostat správné zboží, ve správné kvalitě, na správné místo, ve správný čas, za správnou cenu a se správnými dokumenty. „Ukazuje všechny klíčové aspekty logistických procesů. A práce na tom, aby to šlo lépe, neskončí nikdy,“ usmívá se.