Pokračování sci-fi Applu Nadace se točí opět v Česku. Druhá řada sleduje rozpad galaktické Říše

Velkolepý seriál je adaptací knih Isaaca Asimova, které jsou považované za jednu z hlavních klasik žánru sci-fi. Natáčení v Česku má probíhat až do podzimu.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

apple-foundation-season-2

Foto: Apple

Snímek z druhé řady seriálu Nadace

0Zobrazit komentáře

Nadace z pera Isaaca Asimova se široce považuje za jednu z nejlepších sci-fi knižních sérií všech dob, kvůli způsobu vyprávění ale zároveň za dílo, které není vůbec snadné adaptovat do audiovizuální formy. I proto trvalo asi sedmdesát let, než legendární romány dostaly podobu velkolepého seriálu na Apple TV+. Příští měsíc se na obrazovky chystá druhá série, před pár dny se ale už začala natáčet i třetí. Hlavním místem produkce je Česko.

Je otázka, zda v seriálu poznáme skutečné české lokace. Nadace se totiž odehrává ve velmi daleké budoucnosti, kde se lidstvo rozšířilo do celé galaxie pod nadvládou přísně kontrolované genetické linie jednoho císaře. Geniální matematik Hari Seldon ovšem pomocí „psychohistorie“ předpoví, že celé galaktické Říši hrozí násilné konflikty a rozpad, následovaný třiceti tisíci let doby temna. Nejde tomu zabránit, Seldon ale založil Nadaci, jejímž úkolem je uchovat znalosti Říše a zkrátit období temna na tisíc let.

Podle informací serveru The Prague Reporter zde produkce třetí řady sci-fi seriálu začala 26. května a má pokračovat až do podzimu. Natáčí se samozřejmě ve studiích, ale také v reálných lokacích – v galaktickém měřítku, kde se děj odehrává na mnoha bohatších i chudých planetách, je pro využití různých typů prostorů více než dost.

Aktuálně natáčení probíhá v Mostě, kde se filmaři mají zdržet až do 20. června. Hlavní část produkce se přitom soustředí kolem Kulturního domu Repre, vyznačujícího se brutalistní architekturou s velkými betonovými pilíři, ostrými hranami a složitou geometrií. V průběhu následujících dvou týdnů je z důvodu natáčení také omezená dostupnost do městského centra. Odehrávat se zde mají sekvence s velkými praktickými efekty, které zahrnují i pyrotechniku.

V Česku se už loni natáčela druhá řada Nadace, kdy hollywoodští filmaři využili letňanské ateliéry Prague Studios a několik dalších míst v hlavním městě i jinde. Produkce se sem přesunula z Troy Studios v Irsku, kde vznikala první řada, spolu s lokacemi ve Španělsku, na Maltě, Islandu či Kanárských ostrovech.

Nadace patří mezi vlajkové tituly streamovací služby Apple TV+. První řada seriálu, vydaná předloni na podzim, se dočkala převážně pozitivního přijetí kritiky s výhradami ke složitému příběhu, jenž zahrnuje několik planet, mnoho postav a časové skoky do budoucnosti i minulosti. Část diváků kritizovala poměrně výrazné odklonění se od děje knižních předloh.

Vyzdvihováno bylo zejména audiovizuální zpracování, které ukazuje honosné paláce galaktického císaře, obří vesmírné lodě cestující mezi slunečními soustavami, ale také malé osady Nadace na periferii galaxie. Ve svém příběhu televizní zpracování představilo střet mezi vládcem neochotným přiznat trhliny ve stabilitě Říše a skupinou kolem Hariho Seldona.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Druhá řada, která právě dostala velký trailer, začne 14. července s klasickým vydáváním nových epizod jednou týdně. Děj poskočí o celých sto let dále a bude sledovat rozpad vlády Říše, sestávající z geneticky dokonalých klonů císaře Kleona. Nadace mezitím vstoupila do svojí náboženské fáze a prostřednictvím Seldonovy církve šíří svůj vliv ve vzdálených koutech galaxie. Blíží se další velká krize – válka.

Původní knižní série Isaaca Asimova je trilogií, spisovatel ji ale později rozšířil ještě o čtyři další svazky, odehrávající se před i po ní. Navíc se ve stejném univerzu odehrává řada dalších příběhů z Asimovy biografie. Hlavní tvůrce televizní adaptace David S. Goyer, který v minulosti pracoval třeba na batmanovské trilogii Christophera Nolana, má od začátku rámcově naplánovaný kompletní děj seriálu. V ideálním případě počítá s osmi řadami po deseti epizodách.

Jurský park slaví 30 let od premiéry. Spielberg ukázal dinosaury jako živé a navždy proměnil svět filmu

Tyranosauři, brachiosauři, triceratopsové... Dinosauří dobrodružství bylo klíčovým okamžikem historie. A hlavně skvělý a skvěle vypadající film.

Michal MančařMichal Mančař

jursky-park-01Story

Foto: Universal Pictures

Někteří dinosauři v Jurském parku byli animatroničtí, třeba tady triceratops. Jinak se ale film spoléhal na digitální dinosaury

0Zobrazit komentáře

Je to ukázkový příklad hollywoodského blockbusteru. Jeden z největších hitů jednoho z nejoceňovanějších režisérů. A teď slaví třicet let od premiéry. Jurský park Stevena Spielberga měl devátého června 1993 předpremiéru, o dva dny později už se kina po celých Spojených státech a poté i ve světě třásla jako hladina vody ve sklenici, když se s dusotem blíží Tyrannosaurus rex. Byly z toho tři Oscary, pět pokračování a jedna z nejslavnějších značek v dějinách filmu.

Na počátku byla kniha. Napsal ji Michael Crichton, autor řady thrillerů, ve kterých často hraje velkou roli věda. Ať už to byla smrtící nákaza v románu Kmen Andromeda, nebo genetika právě v Jurském parku. Však sám Crichton vystudoval medicínu. Ale místo lékařské praxe se věnoval psaní bestsellerů, o které se s vidinou kasovních trháků v kinech rvala filmová studia. Nejinak tak tomu bylo i v případě dinosauří story, jejíž hollywoodská adaptace slaví třicítku.

O práva na natočení Jurského parku studia soupeřila dokonce ještě dříve, než knihu Crichton dokončil. Z jeho do té doby šestnácti románů se hned devět dočkalo filmového zpracování, například dobrodružné Kongo, sci-fi Koule či Pojídači mrtvých známí z pláten coby Vikingové s Antoniem Banderasem. Za jeden a půl milionu dolarů vyhrál závod o dinosaury Steven Spielberg s Universal Studios, dalšího půl milionu dostal samotný Crichton, aby připravil scénář.

Zájemců o Jurský park však bylo mnohem více. Takový James Cameron by využil zkušenosti s xenomorfními zabijáky. „Když jsem film Stevena Spielberga viděl, došlo mi, že bych pro Jurský park nebyl správnou volbou. Natočil film o dinosaurech pro děti, zatímco můj by byl jako Vetřelci,“ okomentoval finální výsledek. I když s masožravými choutkami T-rexe to až tak úplně dětské nebylo. A kdo ví, jak by asi vypadala verze pohádkově-hororového Tima Burtona. Nebo Richarda Donnera, který natočil sedmdesátkového Supermana či Smrtonosnou zbraň.

Podobně jako se lišily vize jednotlivých uchazečů, tak i psané dílo o zábavním parku původně mělo docela jinou podobu. Nejdřív se děj točil kolem studenta, který jednoho dinosaura opět přivede k životu. Ale Crichton si následně vcelku logicky usmyslel, že takový projekt genetického inženýrství by byl pro osamoceného výzkumníka nákladný. A tak svou knihu zasadil do prostředí komerční atrakce pro veřejnost na ostrově Isla Nublar.

Obrovskou atrakcí byl samozřejmě i film, který následoval tři roky po vydání knihy. Spielbergův Jurský park patří k těm nejlepším dobrodružným filmům v historii Hollywoodu. Samozřejmě také k těm nejvýdělečnějším. Tyranosauři a velociraptoři se v roce 1993 zakousli do tehdy rekordních tržeb přesahujících 900 milionů dolarů a drželi se jich zuby nehty po dlouhé čtyři roky, než připlul (a utopil se) Leonardo DiCaprio na Titaniku. Prehistorický úspěch se přitom zrodil i díky tomu, že Spielberg chtěl uctít zdánlivě béčkové filmy.

Konkrétně ty od Raye Harryhausena, který v padesátých a šedesátých letech mladého Stevena okouzlil svou animatronickou tvorbou s mechanicky rozpohybovanými loutkami. „Všechny ty příšery z filmů o monstrech mě inspirovaly. Ray Harryhausen byl umělec a kouzelník, který dokázal vdechnout život figurkám z plastelíny a drátů. A v nás dětech tak vyvolal radost i strach. Všechny ty údajně béčkové filmy byly pro mé malé já áčkovými,“ vzpomínal už před lety na Harryhausena slavný filmař.

Diváky v roce 1993 pak Jurský park uchvátil nejen snad univerzálně vděčným tématem dinosaurů, ale především jejich zpracováním. I dnešní optikou vypadají chladnokrevní obyvatelé pravěku jako živí a triky zůstávají z velké části realistické a uvěřitelné. Což se o vizuálních kouzlech jiných devadesátkových filmů rozhodně říct nedá. Ve výčtu skvěle zvládnutých disciplín je také nutné zmínit Spielbergova dlouholetého spolupracovníka Johna Williamse, který jako už tolikrát i pro Jurský park složil ikonický soundtrack.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Počítačová animace Jurského parku je dílem legendárního studia Industrial Light & Magic, které založil otec Star Wars George Lucas, jenž mimochodem na Jurském parku vypomáhal se zvukem. ILM je majitelem patnácti Oscarů za nejlepší vizuální efekty – samozřejmě i za Jurský park – a hned třiatřiceti za vědecký a technický přínos filmu. Když je řeč o Oscarech, sluší se zmínit, že sám Spielberg v roce 1993 pracoval na dvou filmech – současně natáčel Schindlerův seznam, který získal sošku za nejlepší film roku.

Pracovníkům ILM ve Spielbergově dinodobrodružství nicméně pomáhalo další zvučné hollywoodské jméno: Stan Winston. Winston a jeho tým byli kouzelníky na poli praktických efektů, v jeho portfoliu byste našli Terminátora, Predátora, Střihorukého Edwarda i ukrutnou Věc. Svůj um využili i v Jurském parku, který kromě digitálně generovaných scén občas využíval i animatronicky oživené kulisy. Třeba v podobě nemocného triceratopse.

Původně měl přitom snímek na robotické loutky s latexovou kůží rozpohybované metodou stop-motion spoléhat mnohem více. Jenže výsledek práce Phila Tippetta, jehož dílo můžete vidět v Dračím srdci nebo Hvězdné pěchotě, se Spielbergovi úplně nezamlouval. Co teď? Odpověď přišla z Industrial Light & Magic. Anekdota z natáčení hovoří o tom, že navíc tak trochu rebelsky.

Výtvarníci Steve Williams a Mark Dippé věřili tomu, že budoucnost patří digitálním dinosaurům. A tak prý na vlastní pěst a navzdory vedení vytvořili testovací animaci tyranosaura. Když se dostala ke Spielbergovi, bylo hotovo. Režisér byl nadšený, Jurský park vizuálně výjimečný – a ani Tippett a jeho kolegové o práci nepřišli, jen se přeorientovali z loutkové práce na tu digitální, respektive na jejich kombinaci, kdy fyzické modely sloužily k přípravě pohybu těch počítačových.

Animátoři z ILM také pro svou práci studovali skutečná zvířata, s oživením dinosaurů jim pomáhali i vědci v čele s paleontologem Jackem Hornerem. Ten byl mimochodem částečnou předlohou pro postavu doktora Alana Granta, kterou ztvárnil Sam Neill. Ačkoliv původně si Spielberg pomýšlel i na Harrisona Forda nebo Kurta Russella. Ale zpět k efektům, klíčovým pomocníkem byl také software Viewpaint, který výtvarníkům umožnil „malovat“ rovnou na trojrozměrné modely. Revoluce byla na světě.

Diváky cesta, na jejímž konci byl beze špetky přehánění nevídaný snímek, ani tak zajímat nemusela. Ti si jen užívali naprosto bezprecedentního výsledku. A podobně jako hrdinové snímku Ellie Sattlerová (v podání Laury Dernové), Ian Malcolm (Jeff Goldblum) a Alan Grant v němém úžasu sledovali pasoucí se brachiosaury i nadšení zakladatele parku Johna Hammonda (hraného Richardem Attenboroughem, mimo jiné bratrem známého přírodovědce Davida).

Pro kinematografii ale počin ILM znamenal obrovský zlom. Vše, co nebylo Jurský park, najednou bylo zoufale zastaralé. Ačkoliv bez překážek to nebylo, vyrenderovat jediný snímek (za sekundu jich přitom bývá 24) s trikovým dinosaurem trvalo klidně několik hodin. Slavná scéna s tyranosaurem v dešti pak zabrala celý pracovní den. Jenže vizuální magie Spielbergova filmu očarovala Hollywood a ukázala mu, že od teď bude všechno možné. Napadá vás nějaký hollywoodský trhák bez digitálních vizuálních efektů?

George Lucase možnosti počítačové animace – navíc z dílen jeho Lucasfilmu, respektive ILM – pošťouchly k natočení prequelové trilogie Star Wars. Ta praktické triky původní trojice filmů vyměnila za místy možná až příliš často využívaný digitální přístup. Petera Jacksona zase objevení potenciálu digitálních triků mělo nasměrovat na pouť, kterou završila filmová adaptace Pána prstenů. Ani samotný Steven Spielberg se samozřejmě nespokojil jen s jedním Jurským parkem.

Tržby prvního filmu byly velkým motivátorem, aby Crichton poprvé v životě napsal druhý díl své knihy. V roce 1995 vyšla, o dva roky později do kin vtrhla adaptace Ztracený svět: Jurský park. Dvojka už nebyla tak revoluční a rekordní, ale stovky milionů dolarů utržila. Poté následoval díl třetí, načež slavná značka (ke které se přidaly i zábavní parky, komiksy, stolní hry a videohry…) prožila takovou menší dobu ledovou, ale v roce 2015 se vrátila se silou tří tyranosaurů v Jurském světě, Zániku říše a loni novou trilogii završil Jurský svět: Nadvláda.

Také ten překonal miliardu dolarů. Stejně jako jeho třicetiletý předchůdce se spoléhal na umění Industrial Light & Magic doplňované praktickými efekty. Trocha toho kouzla se ale přece jen vytratila. A to i když odložíme nostalgické brýle. Původní Jurský park ukázal dechberoucí možnosti digitálních dinosaurů. A přesto je ve dvě hodiny dlouhém filmu sledujete jen pár minut. Sami si to změřte (třeba na Netflixu), překvapí vás to. Možná i díky tomu byli tak majestátní, impozantní a nezapomenutelní.