I když nejsou na rozdíl od malých firem a startupů obvykle synonymem dynamiky a rychlých inovací, nemohou si globální korporace dovolit usnout na vavřínech. Aby byly zákazníkům zajištěny relevantní služby a řešení, musí neustále inovovat i SAP, jedna z celosvětově největších korporací s více než sto tisíci zaměstnanci a loňskými tržbami na úrovni bezmála 700 miliard korun.

Inovace ve firmě takové velikosti představují poměrně velkou výzva. Skloubit dva zdánlivě nespolupracující světy korporátních standardů a inovativního prostředí startupů, aby to přineslo co největší přidanou hodnotu zákazníkům, se snaží i generální ředitelka společnosti SAP ČR Hana Součková.

Během online rozhovoru ze své kanceláře na pražské Brumlovce Součková přiznává, že SAP je velká a složitá společnost. Nemá však na výběr a inovovat musí jak interně, tak stále častěji i externě pomocí spolupráce se startupy. Softwarový gigant známý zejména díky svým ERP systémům, jež řídí podnikové zdroje a procesy, se tak snaží držet tempo s technologickým pokrokem.

Za tímto účelem už několik let globálně provozuje vlastní startupový akcelerátor a interní inovační platformu. O těchto aktivitách, podpoře startupů či inovativnosti korporace Hana Součková mluvila v rozhovoru pro CzechCrunch.

Proč jste se v SAPu pustili do podpory startupů?
SAP příští rok oslaví 50 let na světovém trhu a 30 let tady v Česku. Náš úspěch je závazkem do budoucna, chceme pro zákazníky zůstat dlouhodobým partnerem a podporovat je v inovacích jejich podnikání. S nástupem cloudu a dalších chytrých technologií se však pokrok výrazně zrychluje a vyžaduje často velmi specifické přístupy.

Sami nemáme dostatečnou vývojářskou ani výpočetní kapacitu, abychom byli plně schopni reagovat na potřeby našich zákazníků, a proto dáváme příležitost startupům. Další věc je, že startupy se obvykle specializují na určitou specifickou oblast, v níž umí technologie vytěžit na maximum, a díky tomu přinášet unikátní inovace.

Jak podpora startupů vypadá?
Spolupráce probíhá v několika rovinách. Tou hlavní je podpora startupů od úplných začátků. Vytvořili jsme pro ně akcelerátor SAP.iO, který jim poskytuje konzultace, mentoring a další možnosti. Soustředíme se přitom na to, jak pro jejich úspěch vytěžit znalost korporátního světa. Startupy totiž mohou mít skvělý nápad, vždy ale musí překonat několik velkých úskalí, aby byly úspěšné.

O jaká úskalí konkrétně jde?
Prvním je zpětná vazba zákazníků, aby startup věděl, jestli je jeho nápad životaschopný. Druhým je téma škálovatelnosti. Když se na vývoj řešení bude dívat českou optikou, do budoucna nemusí být připraven na mezinárodní rozvoj a bude muset svoje řešení předělávat. Třetím úskalím jsou pak samozřejmě finance.

Na tato úskalí reagujete ve svém akcelerátoru?
Ano, akcelerátor adresuje všechny tři věci. Díky přístupu k široké zákaznické bázi si může startup rychle ověřit, jestli je jeho nápad relevantní. K tomu jim nabízíme mentoring a přístup k technologiím, které umožňují škálování, a jsme schopni nabídnout jim i přímé financování.

Předpokládám, že jde o vaši globální iniciativu. Jak taková podpora funguje pro startupy v Česku?
Nejbližší pobočka akcelerátoru je v Berlíně, pod který náš region spadá. Na webu se může registrovat jakýkoliv startup, který je následně pozván na úvodní schůzku, kde představí svůj podnikatelský záměr, potenciální zákazníky a řešení jejich problémů. Pokud najdeme shodu v tom, co startup hledá a co dokážeme nabídnout my, dostane se daný projekt do programu. Ten probíhá zhruba rok, vytvoří se prototyp, probíhá školení našich technologií a ke konci nabízíme možnost certifikace nebo získání financování.

Program je hodně otevřený a dělaný mimo struktury SAPu. Platforma i tým mají za cíl spolupracovat se startupy a podporovat je, aniž bychom okamžitě provazovali naše byznysy a počítali, co z toho bude. V tomto modelu fungujeme už pátý rok a akcelerátorem prošlo zhruba 300 projektů, z toho několik jednotek startupů i z Česka.

Zmiňovala jste hlavně raná stadia startupů, kterým pomáháte ve vývoji prototypů. Je akcelerátor zaměřen právě na tak mladé firmy nebo se mohou přihlašovat i starší?
Obojí, nejsme zaměření čistě jen na startupy, ozvat se může i dlouho existující firma s novým nápadem. Hledíme především na problematiku tématu. V Česku máme 1 300 zákazníků pokrývajících celou škálu podnikání od energetiky přes výrobu, banky, maloobchod až po státní správu. Je logické, že při takovém rozsahu SAPu se začnou vytvářet určité tzv. industry-specific požadavky.

Někdy nás proto kontaktují i startupy, které zjistily, že většina jejich potenciálních zákazníků běží na SAPu, a od nás potřebují data a napojení, aby jim nápad fungoval. Rádi jim pomůžeme, naše myšlenka ale je, aby to nebudovaly vedle nás, ale rovnou v našem prostředí. Proto jsme vytvořili SAP Business Technology Platform, která obsahuje všechny komponenty jako databáze, integrační i vývojovou platformu, analytiku, reporting či knihovny.

Zde se nabízí otázka, že když takovým způsobem startupy podpoříte a ony začnou vyvíjet řešení ve vašem prostředí, mohou se na vás stát závislými. Je pro vás podpora startupů i způsobem, jak získávat nové zákazníky?
Do určité míry tento synergický efekt existuje, ale nemyslím si, že by byl jedním z motivátorů. Spíše to vnímáme tak, že našim stávajícím zákazníkům chceme přinášet inovace v rychlosti a kvalitě, jaké potřebují.

Zaměřujete se na startupy z konkrétních oblastí?
Jsme hodně otevření, pozornost ale zaměřujeme zejména na tři oblasti. První je práce s daty, tedy jejich vyhodnocování, predikce a simulace. Druhou je vytěžování chytrých technologií jako rozšířená realita nebo strojové učení. Třetí oblast pak souvisí s jednou z našich hlavních hodnot, což je dlouhodobá udržitelnost.

Co chce SAP z pohledu startupu za to, že jej podpoří?
Pracujeme s různými možnostmi a není to tak, že hned v prvním kole žádáme o podíl, tento model je v čase hodně odsunutý. Neříkám, že je spolupráce úplně bezpodmínečná, ale podmínky ve smyslu procent ve firmě přichází až ve chvíli potvrzení prototypu.

V první fázi nechcete nic?
Chceme zápal a spolupráci. (úsměv)

A v delším období dojde i na ekvitu nebo na akvizice?
Přesně tak, existují různé scénáře a jedním z nich jsou taktické akvizice, když jde o zajímavou technologii, která doplňuje naše řešení.

Navazuje nějakým způsobem na podporu startupů váš interní inovační program One Billion Lives?
Souvisí s naší motivací přinášet inovace. Samozřejmě máme inovační cykly, produktové a strategické týmy reagují na potřeby zákazníků. Nemáme ale šanci v šíři 100 tisíc zaměstnanců vytěžit celý inovační potenciál. V souvislosti s dlouhodobou udržitelností a naším sociálním závazkem proto vznikl interní projekt One Billion Lives, kde našim zaměstnancům nabízíme podobný proces jako externím startupům.

Takže zaměstnanec přijde s nápadem, kterému se pak věnuje?
Probíhá několik kol, nejdřív se formuluje záměr a vytváří se mikrotýmy. Ne každý přichází s konkrétním záměrem, někdy chtějí být zaměstnanci součástí inovací a pracovat na něčem novém. Týmy pak dostanou mentora, probíhají iterace, národní až globální kola, vytváří se prototypy, ověřují se nápady, a pokud vše dopadne dobře, zaměstnanec dostane rozpočet, aby mohl přijít s konkrétním řešením. Je to naše interní logika inovativní kultury a přinášení disrupce zevnitř.

Proč by měl být zaměstnanec motivován založit svůj projekt interně, když si může založit vlastní firmu a přijít za vámi v rámci podpory startupů?
Tento program využívají většinou kolegové, kteří neumí programovat a nejsou vývojáři, aby také dostali příležitost, a my pak kombinujeme lidi či týmy z různých oddělení.

Takovým způsobem funguje i vaše vývojová laboratoř v Brně?
Ta funguje v jiné části, jde o tradiční přístup k inovacím jako takovým. Po celém světě máme síť vývojových laboratoří, které splňují nejvyšší standardy vývoje. Zajímavostí je, že se potvrzuje kvalita našich talentů v Brně. Dlouhodobě se nám daří získávat důvěru globálního vedení a do Brna dostáváme další části vývoje a neustále rozšiřujeme týmy.

Plánujete v Brně další větší rozšiřování?
Z globálního vedení máme zpětnou vazbu, že Brno zůstává nadále prioritní. Náš tým tam roste každoročně o 15 procent a předpokládáme, že by měl tento růst pokračovat ve stejném tempu i do budoucna.

Když se řekne SAP, nepředstavím si zrovna nejvíc inovativní a rychlou firmu, jakými bývají startupy. Jak u vás probíhá spojování těchto světů?
V této oblasti si musíme uvědomit odpovědnost, jakou jako tak velká korporace máme, ale také naše možnosti. Na jedné straně se musíme věnovat podpoře stávajících zákazníků a udržení kvality. Tento závazek nás nutně tlačí k tomu, abychom měli pevně stanovené standardy a procesy, což samozřejmě korporaci dělá tak trochu zkostnatělou.

Na druhé straně máme oblasti, které se věnují produktovému inženýrství, tedy inovacím, rozvoji, roadmapám. Jasné rozdělení zodpovědností od nejnižších úrovní až po představenstvo nám umožňuje, aby se tyto dva světy nemíchaly a nepřehazovaly se mezi nimi priority.

Takže tyto dva světy držíte oddělené, ale propojujete je?
Pochopitelně nemáme možnost změnit tu první část, ale v té druhé můžeme vytvářet speciální týmy s určitou autonomií. Funguje tak podpora startupů nebo vývojové laboratoře, jaké máme i v Brně. Snažíme se o to. SAP je strašně velký a složitý a někdy je to náročné, stejně to ale zvládla celá řada jiných velkých společností.

Co je při takovém přístupu důležité?
Myslím si, že je to o odvaze obou zmiňovaných stran. Korporace musí vytvořit prostředí, ačkoliv omezené, aby dokázala pracovat se startupy. Ale zároveň je to také o odvaze startupů nebát se korporací a vidět příležitosti pro využití zákaznické báze nebo škálovatelnosti. Tato odvaha pak přináší benefity.

Tyto dvě části však nemohou fungovat úplně odděleně. Jak pracujete s tím, aby se navzájem neparazitovaly?
Každý koncept má už od nejnižší úrovně určeno, jak se má oblast vyvíjet, kdo jej v určitém okamžiku táhne a kdo podporuje. Na vše se díváme pohledem zákazníka, SAP se od svých začátků snaží podporovat byznysy a zajišťovat, aby byl svět díky nim lepším místem.

Umíte říct konkrétní příklad, jak se to projevuje?
Ukázal to například teď covid. Viděli jsme globální dopady, snažili jsme se rychle reagovat a přinášet standardy do inovací. Přišli jsme s řešením pro registraci lidí na testy, řešeními na pohyb lidí, v zahraničí pak s ekvivalenty tuzemské eRoušky. Podílíme se na vývoji aplikace pro vakcinaci a podporu související logistiky. Samozřejmě při takové velikosti a tolika projektech někdy vznikají konflikty, ale díváme se na ně optikou byznysu – zabereme tam, kde je aktuálně největší potřeba, a tlačíme témata a oblasti, které je zásadní dostat do popředí.

V souvislosti s globálním děním v SAPu často mluvíte o nových spolupracích s technologickými giganty jako Microsoft, Google, Amazon a podobně. Nechystá se náhodou prodej SAPu do rukou někoho jiného?
O tom to není. My se musíme připravit na to, že technologie, ať už budeme chtít, nebo ne, se postupně stanou nedílnou součástí všech byznysů. A do velké míry je tomu tak už teď. Když se technologie budou i nadále rozšiřovat do všech činností, vyvolá to tlak na větší synergie mezi jednotlivými hráči, protože jeden dodavatel nedokáže pokrýt všechno. My jako velcí IT hráči proto musíme hledat dialog o tom, jak pro naše zákazníky najít bezpečná řešení, aby oni nemuseli za nás řešit úskalí jednotlivých integrací.

To vypadá na zajímavou výzvu pro celý IT svět.
Zároveň to ale vytváří příležitost pro startupy. Pokud dokážou vytěžit sílu technologií a řešení od různých společností, které jsou silné v datech a procesech, možná navíc ve spojení s hardwarem, tak dosáhnou obrovského kouzla. A podobné startupy pořád vznikají. Právě proto si myslím, že do budoucna bude ještě propojování a synergie všech technologických společností hodně zajímavé. Celý IT svět to zase posune mnohem dál.