Poprvé jsme neměli ani jeden fotbalový zápas, hlásí český Livesport. Pandemii i tak ustál a utržil 2,5 miliardy korun

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

martin-hajek-livesportInsider

Foto: Livesport

Zakladatel Livesportu Martin Hájek

0Zobrazit komentáře

Úterý 21. dubna 2020 bude už navždy zapsáno do historie Livesportu. V aplikacích české technologické společnosti Martina Hájka, která zásobuje sportovními výsledky fanoušky po celém světě, totiž nebyl ke sledování ani jeden fotbalový zápas. Přestože Livesport pokrývá tisíce soutěží, pandemie před rokem zmrazila většinu sportovního dění po celém světě. Pandemický rok se mu ale nakonec podařilo ustát.

„I v tak složitém roce se skupině firem Livesport podařilo udržet příjmy na stejné úrovni jako v roce 2019,“ říká pro CzechCrunch provozní ředitel Livesportu Patrik Dzurenda. Firma si tak připsala tržby ve výši 2,5 miliardy korun. Po jarním příchodu pandemie koronaviru a zásadním propadu v návštěvnosti to tak nevypadalo, ale sportovní soutěže se nakonec opět rozjely.

V říjnu už Livesport na svých webech a aplikacích opět počítal přes 90 milionů fanoušků a podobně prý rostly také klíčové tržby z reklam. „Bylo to napínavé až do úplného konce. Dlouho jsme počítali s tím, že naše firmy obrat 2,5 miliardy korun z roku 2019 nezopakují, ale díky silnému závěru roku se nám to podařilo,“ říká Patrik Dzurenda

Nejprve propad, pak opět rekordy

Ze zmíněných 90 milionů fanoušků, kteří v době, kdy se hrají sportovní soutěže po celém světě, Livesport pravidelně navštěvují, se loni jejich počet propadl až na 20 milionů. To bylo v dubnu, kdy jinak probíhá nejen ve fotbale vrchol sezony a návštěvnost naopak trhá rekordy. Postupně se však odkládalo fotbalové mistrovství Evropy, světový šampionát v hokeji a další významné sportovní akce.

„V úterý 21. dubna 2020 jsme u nás dokonce neměli ani jeden fotbalový zápas – a to pokrýváme tisíce soutěží. Tím se tenhle den zapsal do historie Livesportu. Od roku 2006, kdy jsme spustili první stránky, jsme nic takového nezažili,“ popisuje Dzurenda, jak vypadalo opravdové sportovní sucho. Jakmile se ale zápasy rozběhly, v některých metrikách už zase v pražských Nových Butovicích, kde Livesport sídlí, mohli počítat rekordy.

livesport-aplikace21

Foto: Livesport

Aplikace Livesport

Růst samotné návštěvnosti se sice koncem loňského roku zastavil, ale přes 90 milionů fanoušků začalo na Livesportu otevírat více stránek. V listopadu tak poprvé padla hranice tří miliard zhlédnutých stránek a v prosinci byl rekord ještě zvýšen na 3,13 miliardy. Livesport to přikládá zejména tomu, že poskytuje u jednotlivých zápasů stále více informací, a to nejen těch aktuálních, ale byla doplněna spousta údajů také z minulosti.

„Sportovní fanoušci mají čím dál víc důvodů u nás zůstávat,” říká Patrik Dzurenda. „Navíc jsme loni výrazně zrychlili načítání webů i ve vzdálených zemích, takže už zbytečně nepřicházíme o návštěvníky z jiných kontinentů, kterým se naše sportovní data zobrazovala pomalu,“ dodává provozní ředitel Livesportu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Neméně klíčovou metrikou pro fungování firmy je pochopitelně také zisk. Ten Livesport dlouhodobě nesděluje, nicméně v roce 2019 se měl dle našich informací pohybovat ve vyšších stovkách milionů korun. Jak tento ukazatel ovlivnila pandemie, firma prozradit nechce. Během loňského roku každopádně provedla celou řadu investic, z nichž by ráda těžila do budoucna.

Zakladatel Livesportu Martin Hájek již delší dobu hovoří o ambici vytvořit vlastní televizi. I proto loni v červnu koupil filmový portál Kinobox. „Vytvoříme komplexní databázi audiovizuálních děl, která komukoli na míru usnadní orientaci v nepřeberné nabídce filmů a pořadů. Chceme zúročit zkušenosti se šířením informací a přinést filmovým příznivcům podobný servis, na jaký jsou zvyklí naši sportovní fanoušci. Kinobox v budoucnu obohatíme o streaming televizního vysílání,“ pravil Hájek.

patrik-dzurenda

Foto: Livesport

Patrik Dzurenda, provozní ředitel Livesportu

Livesport v televizních plánech postupuje po menších krůčcích a prozatím do svých aplikací přidal možnost sledovat vybrané sportovní kanály jako ČT Sport, Nova Sport či Golf Channel. Spustit se mu loni podařilo také očekávanou aplikaci FlashNews, která se měla stát centrem pro veškeré zprávy, které vás zajímají.

Po velké vlně nevole ze strany vydavatelských domů byl však tento ambiciózní projekt pod vedením Filipa Horkého zastaven v rozletu. Jeho budoucnost aktuálně v Livesportu komentovat nechtějí, ale brzy by prý měli ukázat další novinky. Menším projektem podobného ražení je aplikace FlashSport, která se soustředí na agregování zpráv ze světa sportu.

Během pandemického roku se pak činil také sám zakladatel Livesportu Martin Hájek, který finančně podpořil rozjezd nové streamovací služby Dramox, jež se zaměřila na pomoc uzavřeným českým divadlům, a výsledky má zatím tuzemský divadelní Netflix velmi slušné. Prostřednictvím Livesportu se pak Hájek rozhodl podpořit IT komunitu Česko.Digital.

Livesport

Česká technologická společnost, která patří mezi největší světové poskytovatele výsledků,…

Klíčoví lidé

martin-hajek

Martin Hájek

Partner

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Nenápadná bulharsko-česká IT firma Sciant patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropě. Byznys řídí z Olomouce

Peter BrejčákPeter Brejčák

sciant-1Insider

Foto: Sciant

Stephen Burke, spoluzakladatel a ředitel české pobočky firmy Sciant

0Zobrazit komentáře

Do letošního žebříčku tisícovky nejrychleji rostoucích firem v Evropě, který již pět let sestavuje deník Financial Times, se probojovali dva pražští zástupci – společnosti Stavební interiérové systémy a Denevy. Českou stopu v žebříčku však má i další firma Sciant, jež sice oficiálně sídlí v bulharské Sofii, tři roky však provozuje pobočku také v Olomouci.

Sciant se zabývá vývojem softwaru, strojovým učením a využitím velkých dat či blockchainu, přičemž podle Financial Times mezi lety 2016 a 2019 jeho tržby vyrostly o 453 procent na 3,3 milionu eur, podle aktuálního kurzu asi 85 milionů korun. V celkovém pořadí žebříčku se tak společnost ocitla na 360. příčce.

„Za pouhých pět let existence jsme si dokázali vybudovat širokou zákaznickou základnu napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií,“ popisuje pro CzechCrunch spoluzakladatel a ředitel české pobočky Stephen Burke s tím, že klienti Sciantu působí v oblastech od finančnictví přes hotelnictví po logistiku. Jmenuje například logistickou společnost DHL či tuzemský startup Mews.

Za pět let na trhu Sciant celkově získal přes 50 klientů po celém světě a řešil více než 300 IT projektů, z nichž byly zhruba dvě třetiny v oblasti cestovního ruchu. Před dvěma lety se společnost více zaměřila na expanzi do oblasti správy a podpory IT integrací, což se jí osvědčilo během pandemie. Díky změně strategie dokázala i loni dosáhnout stejných hospodářských výsledků jako v roce 2019.

sciant-31

Foto: Sciant

Stephen Burke, spoluzakladatel a ředitel české pobočky firmy Sciant

„Na začátku krize v březnu a dubnu 2020 jsme ztratili asi 60 procent příjmů,“ popisuje nelehkou situaci Burke. „Tato ztráta byla způsobená naším působením v oblastech cestování a logistiky, které zaznamenaly významné zásahy. Nyní je však poptávka bezprecedentní, a to i v cestovním ruchu,“ pokračuje s tím, že loni Sciant dosáhl na tržby opět na úrovni 85 milionů korun a letos počítá s růstem o 50 až 70 procent.

Podle Burkeho se růst firmy projevil už v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy Sciant zaznamenal vůbec nejvyšší kvartální obrat své historie. V plánu pro letošní rok má navíc další expanzi, a proto potřebuje také navýšit počet zaměstnanců z aktuální stovky o dalších padesát, a to hlavně v Olomouci, kam Sciant soustředí své obchodní, marketingové, konzultační a stále více i vývojářské aktivity.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Stephen Burke přitom pochází ze Spojených států, ve své kariéře pracoval mezinárodně ve Francii, Číně, Japonsku, Malajsii a Indii, kde se poznal se svou manželkou Míšou pocházející právě z Olomouce. Po společném návratu z Indie společně nějaký čas žili a pracovali v Praze, načež se rozhodli přestěhovat do hanácké metropole, kde si založili rodinu.

Burke už měl předchozí zkušenosti se založením firmy s názvem Snapshot v Brně, což je dcera německé pohostinské IT společnosti. Kvalita práce a jazykové schopnosti lidí na Moravě na něj udělaly dojem, zároveň se zajímal o prosazování obchodních zájmů ve svém domovském městě Olomouci.

S bulharskými kolegy Burke pracoval již více než patnáct let. Když působil jako technický ředitel pařížského Taxeo, svěřil a outsourcoval své vývojové operace kompletně bulharské firmě ITCIS, v jejímž čele stál další budoucí zakladatel Sciantu Evlogi Georgiev. Společně pak při ukončení svých předchozích štací spatřili příležitost, jak uplatnit znalosti získané z předchozích IT projektů, a založili Sciant.