V zemi, kde jeden z nejvýznamnějších prezidentů je zároveň jedním z nejvýznamnějších divadelníků, musí být živá herecká představení důležitou součástí kultury. A jsou. Dramox, obdoba Netflixu pro divadlo, byl loni v říjnu spuštěn se záměrem pomoci zavřeným domům kultury a od té doby jim získal už přes pět milionů korun. „Moc se už ale těšíme na to, až divadla zase otevřou,“ říká pro CzechCrunch jeden ze zakladatelů Dramoxu Radim Horák.

Záměrem služby totiž od začátku skutečně má být divadlům především pomoci a ne jakkoliv nahrazovat jejich původní byznys. Jak jsme psali už loni v říjnu, zakladatel Martin Hájek o konceptu Dramoxu uvažoval ještě před pandemií a pojímal ho jako určité rozšíření zásahu divadel. Živé představení a sezení v hledišti samozřejmě na obrazovce nahradit nelze, ale ne vždy ho každý, kdo by chtěl, může navštívit.

V době pandemie ho pak nemůže navštívit vůbec nikdo. Z prvotní myšlenky na rozšíření publika inscenací se tak stal plán, jak jim zajistit alespoň nějaké diváky a divadlům současnou situaci o něco ulehčit. V březnu, pět měsíců po spuštění, už Dramox překonal 100 tisíc hodin přehraného obsahu „Publikum nám roste kontinuálně každý měsíc, přičemž aktuálně máme přes sedm tisíc uživatelů,“ popisuje Horák.

Foto: Dramox

Hra Zlatá šedesátá Divadla Na zábradlí

Předplatné vyjde na 299 korun měsíčně, což odpovídá průměrné ceně jedné vstupenky. Divadlům jde z každé platby 55 % a ty se dále přerozdělují podle toho, kolik inscenací od kterého divadla si daný divák pustil. Jak zmiňují Hospodářské noviny, scény kvůli tomu, že jsou zavřené, na prodejích vstupenek ztrácejí i jednotky milionů korun měsíčně. Dramox takové objemy v současnosti absolutně není schopen nahradit, divadelníci nicméně příspěvky oceňují a jejich výše je prý mnohdy překvapí.

Zvlášť proto, že streamovací služba je nyní pro některá divadla jediným zdrojem příjmů. V Česku od počátku pandemie kromě Dramoxu vzniklo několik projektů, které jim umožňují vydělávat online, jako Film naživo. Natáčet nové záznamy ale mnohdy kvůli karanténním opatřením nebo technickému zázemí není jednoduché. Například ostravskému Divadlu Mír se přesto podařilo prorazit i samostatně a díky šíleným komediím si vybudovat velké online publikum i vlastní streamovací službu.

Nejvíce si lidé pouštějí komedie také na Dramoxu, následované slavnými nebo klasickými díly. V současnosti mezi nejoblíbenější záznamy inscenací patří Šťovík, pečené brambory z Dejvického divadla, Maska a tvář z Činoherního klubu či Tři holky jako květ z Fidlovačky. Horák ovšem dodává, že si lidé například velice oblíbili i představení Láska za koronu z olomouckého divadla Tramtárie. „Potvrzuje se tak, že diváci mohou díky Dramoxu objevit i méně známé scény,“ říká s potěšením.

Láska za koronu přitom, jak je zřejmé z názvu, představuje nový záznam. Momentálně na službě převažují spíše ty starší, podle možností se však pořizují stále další tak, aby knihovna pořád rostla. „Některá divadla mají Dramox velmi v oblibě a chtějí, abychom u nich natáčeli co nejvíce,“ poznamenává Horák. Jeho společnost má na květen naplánovaných už několik natáčení, trochu zručnější divadelníci si ale bez problémů zvládnou natočit obsah i sami.

Foto: Dramox

Spoluzakladatel Dramoxu Radim Horák

Jak celý proces funguje, pro CzechCrunch přiblížil další ze spoluzakladatelů Dramoxu Martin Zavadil. V základu je podle něj vždy snaha respektovat jazyk divadla a původní záměr tvůrců, takže ideální je při natáčení úzce spolupracovat s divadelním režisérem. „Naposledy jsme takto třeba intenzivně pracovali s Daliborem Gondíkem z Divadla J. K. Tyla v Plzni, když se točila Dobře placená procházka. V blízké době nás něco podobného čeká s Matějem Formanem,“ popisuje Zavadil.

Aby záznamy nebyly zcela statické, k natáčení se většinou používá několik kamer podle velikosti scény. Například perspektiva menšího hlediště se zachytí dvěma nebo třemi, velký prostor si může vyžádat i pět. Byť je hlavním záměrem divákům zprostředkovat inscenaci v divadelní formě, do budoucna je Dramox podle Zavadila otevřen i filmovějším zpracováním jako specifickému žánru záznamů her.

Nové aplikace pro telefony i TV a zahraniční inscenace

Obecně chce služba svému publiku nabídnout něco jako paralelní formát divadla, který jim umožňuje zhlédnout inscenace, k nimž by se normálně – ať už kvůli pandemii, nebo geografické nedostupnosti – nedostali. Zároveň ovšem dává možnost si hru prostě užit znovu a trochu jinak. „Vnímáme to stejně, jako když posloucháte hudbu v telefonu, ale poté jdete na koncert,“ dodává Radim Horák.

Poznámka o telefonu je přitom zvlášť významná, Dramox totiž nedávno spustil aplikace pro iOS i Android a na opačné straně také pro televize Samsung a LG. Konkrétně u televizorů Samsungu je aplikace dostupná na modelech od roku 2017 dále, u LG je zase podmínkou operační systém webOS ve verzi 3.0 a novější. Dramox je teď tedy na webu, mobilních zařízeních i v chytrých televizích.

Určitá bezprostřednost, pro divadlo specifická, se tak v trochu jiné formě přetavuje do všeobecné dostupnosti, typické zase pro dnes všudypřítomnou „netflixizaci“ kultury. Samozřejmě se můžeme stejně jako u filmu bavit o tom, jestli jsou estetické zážitky s tím spojené žádoucí, ale sami mnozí filmaři i divadelníci jednoduše oceňují výrazný nárůst dosahu své tvorby.

Foto: Dramox

Martin Zavadil, specialista na budování digitálních firem a spoluzakladatel Dramoxu

Horák v souvislosti s tím sám zmiňuje, že lidé na mobilních zařízeních tráví s Dramoxem více času, takže lze očekávat i stupňování příjmů pro divadla. Jako další důsledek se pak očekává i zvýšený zájem o dané scény, jakmile je půjde zase skutečně navštívit. Stejně významné je pak také budování vztahu k divadlu u mladšího publika. „Chceme, aby šlo divadlo použít jako součást výuky a aby se opustila situace, kdy jsou to jen dvě strany v učebnici,“ říká Martin Zavadil.

Je tedy jasné, že potenciální zásah i ambice Dramoxu dalece překračují hranice pandemie. Zakladatelé služby k tomu navíc dodávají, že by to mělo platit i o hranicích Česka. Dramox by například mohl umožnit z Prahy sledovat inscenaci nejen z Olomouce, ale také ze Slovenska, Polska nebo Austrálie. Vedení firmy je prý v kontaktu s desítkou divadel, stále přibývají další a začínají práce na titulcích. Dramox po pandemii zkrátka může být globálním online divadlem.

Kromě této expanze se pracuje i na nových formátech, takže je pořád v plánu časem spustit možnost živých přenosů inscenací. Už na 30. dubna se ale po dřívějším silvestrovském a valentýnském připravuje exkluzivní jarní obsahový speciál, kam se zapojí například pražská činohra Studio DVA.