Příbory, talíře, brčka, kelímky, ale také vatové tyčinky nebo tyčky na uchycení balonků. Výroba a prodej všech zmíněných plastových propriet budou v Česku zakázány v souladu s předpisy Evropské unie. Návrh ve středu schválila Sněmovna, která diskutovala také o zálohování plastových lahví. V jeho případě se však rozhodla, že i nadále zůstane v dobrovolném režimu. Novela nyní zamíří do Senátu.

Součástí novely jsou také požadavky na složení plastových nápojových lahví. Ty budou muset být do roku 2025 vyrobeny z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z 30 procent. Nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněny k výrobku.

Zároveň budou zakázány výrobky z polystyrenu a oxo-plastu. Materiál vyrobený z běžného polyethylenu s přidáním speciálních aditiv se nejprve jevil jako přelomový, jelikož jeho výrobci tvrdili, že se dokáže v přírodě rozložit za několik měsíců či let. Jenže některé studie schopnost úplného rozkladu oxo-plastů zpochybnily, naopak se ukázalo, že se fólie rozkládají na mikroplasty, které následně kumulují nejen v mořích a oceánech.

„Díky zákonu se nám podaří snížit množství odpadů, které dnes nesmyslně končí na skládkách. Výrobky, které zakazujeme, mají už dnes řadu alternativ a díky tomu můžeme uspořit ročně miliony kusů plastových výrobků,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Foto: Iniciativa pro zálohování

PET lahve tvoří více než třetinu obalů pohozených v přírodě a ve veřejném prostoru

Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent – což je cíl, který stanovila Evropská unie. Jenže nastolené ambice jdou proti rozhodnutí nezavést povinné zálohování PET lahví, které by zpětný odběr výrazně zefektivnilo.

Povinné zálohování pro výrobce a prodejce plastových nápojových obalů se snaží prosadit Iniciativa pro zálohování, podle které bez zavedení tohoto opatření nebude možné cíl naplnit. Proti povinnému zálohování se postavil bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by zálohované plastové lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové stejně jako lahve z kontejnerů.

Dobrovolné zálohování nic neřeší

Manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová však podotýká, že ačkoliv chce iniciativa v České republice zavést povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky, nesnažila se jej prosadit do zmiňované novely. Pro změnu legislativy týkající se plošného zálohování je totiž dle jejích slov důležitá shoda na trhu, bez které nemá smysl pouštět se do změn. A ta zatím nepanuje.

„V tuto chvíli aktivně jednáme se subjekty na trhu, kteří se na systému budou podílet. Naším cílem je samostatný zákon, který jasně definuje parametry a fungování povinného systému záloh na PET lahve a plechovky v ČR,“ říká Havligerová a dodává, že bylo dopředu známé, že novela zatím umožní pouze dobrovolné zálohování.

„Dobrovolný systém ale nezajistí pozitivní dopady zálohového systému, jako jsou vysoká míra sběru k recyklaci, snížení množství pohozených nápojových obalů v našem okolí či snížení uhlíkové stopy a energie při výrobě těchto obalů. Především však nezajistí uzavřený koloběh obalů, kdy z PET lahve vzniká opět PET lahev a z plechovky plechovka,“ dodává Havligerová.

Takový systém navíc není přehledný a transparentní pro spotřebitele. Nezajistí totiž dostatečně hustou sběrnou síť, která je důležitá pro to, aby spotřebitel mohl vrátit zálohovaný obal pohodlně kdekoliv. Cílem Iniciativy je tak zavést plošné zálohování, do něhož se zapojí všichni výrobci daných kategorií nápojů v PET lahvích a plechovkách.

„Jsme rádi, že zálohový plošný systém na PET lahve a plechovky je aktuální téma, které je součástí debat v poslanecké sněmovně či na ministerstvech. Těší nás, že řada aktérů mění názor a začíná být řešení záloh otevřená,“ uzavírá Havligerová.