Poslední výstřel do pařížského nebe za 17 miliard. Kontroverzní mrakodrap už stojí, roky bitev jsou u konce
V Paříži postavili 180 metrů vysoký optický klam, který z každého pohledu vypadá jinak. Uvnitř bude hotel, školka i parkoviště pro 800 kol.
Kdyby se vás někdo zeptal na nejvyšší stavbu Paříže, pravděpodobně bez váhání řeknete Eiffelovu věž, po chvíli přemýšlení možná přidáte věžák Montparnasse. Přesně třiapadesát let trvalo, než se do tohoto klubu v centru francouzské metropole přidal někdo další. Letos na jaře ale město nad Seinou zažilo milník. Kontroverzní mrakodrap Tour Triangle, který svým tvarem připomíná obří skleněnou pyramidu, dosáhl své maximální výšky 180 metrů. Je to ale příběh plný paradoxů. Tahle ohromná stavba sice po dlouhých dekádách změní tvář Paříže, ale zároveň se postarala o to, že už ji asi žádný další mrakodrap v budoucnu následovat nebude.
Kolos se 42 patry za zhruba 680 milionů eur (zhruba 17 miliard korun), který vyrostl na okraji patnáctého obvodu těsně vedle výstaviště Porte de Versailles, je v podstatě obřím optickým klamem. Když se na něj budete dívat z centra Paříže, prý se bude jevit jako neuvěřitelně tenká a ostrá jehla. Jakmile ho ale obejdete a podíváte se z východu nebo ze západu, ukáže se vám v plné šířce jako masivní skleněný trojúhelník. Tento specifický tvar má pragmatický a ohleduplný důvod. Budova je navržena tak, aby minimalizovala stín, který vrhá na sousední obytné domy.
Cesta od prvních sebevědomých nákresů k oslavám dosažení konečné výšky trvala neuvěřitelných dvacet let a byla plná politických i soudních bitev. Když v září roku 2008 tehdejší pařížský starosta Bertrand Delanoë projekt s pompou oznamoval, plánoval, že mrakodrap vtiskne městu moderní, dynamický šmrnc a přiláká globální kapitál v době světové ekonomické krize.
Jenže narazil na tuhý odpor. Pařížané mají od dostavby temného a dodnes trochu nenáviděného mrakodrapu Montparnasse v roce 1973 k výškovým budovám velmi vyhraněný vztah. Město tehdy dokonce zavedlo přísný výškový limit 37 metrů, který musel být pro Tour Triangle složitě zrušen. Následovala více než dekáda urputných tahanic s místními spolky a s politiky. Po mnoha odkladech, a dokonce i jednom zamítnutí městskou radou, do kterého nakonec zasáhla starostka Anne Hidalgová, se do země poprvé koplo až na konci roku 2021.
Dnes, když už konstrukce stojí a dělníci finišují s přípravami na letošní dokončení, se tvůrci snaží zdůraznit hlavně společenský přesah celého komplexu. Nejde totiž jen o to postavit další kanceláře. Ve spodních patrech směrem budou pro všechny otevřená školka, zdravotní středisko, obchody a kavárny. O něco výše na návštěvníky bude čekat třípatrový hotel, coworkingová centra a v úplné špičce pak panoramatická restaurace s vyhlídkovou terasou.
S ekologickou kritikou se developeři snaží bojovat nasazením moderních technologií. Kompaktní tvar omezuje tepelné ztráty, tisíc metrů čtverečních jižní fasády pokrývají solární panely, využívá se geotermální vytápění a podzemí skrývá přes osm set parkovacích míst pro cyklisty.
Příští rok, kdy se dveře obřího trojúhelníku mají otevřít, to bude pro francouzskou metropoli velká událost. Zároveň ale půjde o poněkud hořkosladkou tečku za jednou architektonickou érou. Právě nekonečné a vyčerpávající kontroverze kolem stavby Tour Triangle a nedalekých věží Tours Duo vedly starostku Hidalgovou k radikálnímu kroku.
V roce 2023 se v Paříži v rámci nového plánu, který má město chránit před klimatickými změnami, znovu nekompromisně obnovil letitý výškový limit 37 metrů. Skleněný Tour Triangle si tak sice udrží výsadní pozici třetí nejvyšší stavby ve městě, ale s největší pravděpodobností zůstane na dlouhá desetiletí tím úplně posledním mrakodrapem, který se pokusil poškádlit pařížské mraky.
