Potěmkinova digitální občanka. Stát chce mít cool službu, ale Češi ji chtějí využívat a kazí mu to
Digitální občanky u voleb totálně selhaly. Stát doufá, že jim lidé nepřestanou věřit. Věřili jsme tomu ale vůbec někdy?
Komentář Ondřeje Holzmana. Běžně už u sebe plastový občanský průkaz ani třeba řidičák nenosím. Když jsem ale mířil k volbám, několikrát jsem si před tím připomenul, abych si nezapomněl z batohu peněženku s fyzickou občankou vytáhnout. Upřímně jsem ani neřešil to, jestli vůbec můžu s elektronickou verzí volit, ale nechtěl jsem především na místě řešit nějaké komplikace a zdržovat sebe či ostatní. Když jsem se pak dozvěděl o kolapsu celé aplikace eDoklady, jen jsem se hořce pousmál. Tenhle stát je prostě digitalizační neschopa.
Co se přesně stalo? Jak informuje například server Lupa.cz, Digitální a informační agentura (DIA) přiznala, že v těchto dnech nedokáže zaručit stoprocentní spolehlivost aplikace eDoklady, díky které by mohli lidé u voleb svou totožnost prokázat elektronicky, a voličům doporučuje si vzít fyzický průkaz totožnosti. Systémy prý nezvládly zájem… (Šéf DIA nakonec nabídl svou rezignaci, viz aktualizace na konci textu.)
Abyste mě nechápali špatně, tohle nemá být jen laciný útok, že se téhle vládě (nebo kterékoliv jiné) zase něco nepovedlo. Je to povzdech občana, jehož de facto celý život se odehrává v digitálu a z jehož peněženky se v průběhu času stávala už jen kapsička na občanku a řidičák. Vše ostatní se postupně přesunulo do mobilu. Proto jsem se nesmírně radoval, když také k nám přišel digitální občanský průkaz (a jeho prostřednictvím i ten řidičský) a já mohl všechny plastové karty zahodit.
Rozuměl jsem postupnému náběhu, že nebude možné využívat aplikaci eDoklady hned všude. Akceptoval jsem i to, když mě na řadě míst prosili, jestli nemám i plastovou občanku, že jim teď ta digitální nějak nejde nebo na to nejsou připraveni. I kdybych na to měl v některých případech nejspíš právo, tak jsem to příliš neřešil a říkal jsem si, že skvělé je hlavně to, až mě bude třeba legitimovat policie v autě, už jim nebudu muset nesmyslně dávat dvě plastové kartičky, ale jen jednu digitální.
Přiznávám, že čemu jsem však dopředu nevěřil, byla digitální občanka u voleb. Paradoxně vůbec ne kvůli možnému selhání systému jako takového (jak bláhový jsem byl!), ale kvůli dlouholeté zkušenosti a lidskému faktoru. Převážně starších dam v našem volebním okrsku si nesmírně vážím – ostatně i díky nim u nás funguje sčítání voleb tak skvěle. Nicméně když jsem si vybavil, jak často už s fyzickými kartičkami laborují, nechtěl jsem nikomu přidělávat potíže a vrásky. Možná hlavně sobě.
Jasně, můžete říct, že stát přeci elektronickou občanku teď nikomu nenutí. Dříve nebo později to ale bude preferovaná varianta. Já na aplikaci eDoklady jako technologický nadšenec určitě nezanevřu, jenže tohle není o mně. Pro většinu populace stále nejsou (a možná už ani nikdy nebudou) všechny možné elektronické a digitální služby přirozenou součástí životů. A když jednou takové selhání jako právě teď zažijí, tak už příště doma plastovou občanku určitě nenechají. Naopak to pro ně bude raději napořád volba číslo jedna.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsMísto toho, aby to měl stát jako strategický projekt, který je nutné zdokonalovat a držet v provozu nepřetržitě stůj co stůj, stala se z posledního selhání aplikace eDoklady zase akorát politická bitka, kde jeden osočuje druhého. Mně jako občanovi je úplně jedno, kdo za to může, mně je jen vlastně strašně líto, že tu místo moderního státu hodného 21. století stavíme Potěmkinovy digitální občanky. Máme na víc.
Jen by to museli řídit kompetentní lidé, kteří nepodcení tak zásadní událost, jako jsou volby. Nevím, zda za to může přímo Martin Mesršmíd, šéf DIA, ale jeho vysvětlení hovoří za vše: „Během čtyř hodin se přihlašovalo přes Národní identitní autoritu k eDokladům 1,5 milionu jednotlivých přihlášení, a tak byla překonána kapacita systému,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 s tím, že zátěž očekávali nižší. „Toho 1,5 milionu požadavků za čtyři hodiny nás nepřekvapilo v té sumě, předpokládali jsme, že to tak během období voleb bude, ale v koncentraci do relativně krátkého času, která systém zatížila.“
A k tomu Martin Mesršmíd dodal: „800 tisíc lidí si aplikaci eDoklady stáhlo a běžně ji za normálních okolností používá. Věřím tomu, že občané tento problém nebudou vnímat jako kompletní nedůvěru k systému eDokladů, ale budou chápat, že stavět systém na enormní zátěž je velmi komplikované a velmi drahé.“ Tady už jen využiju zlidovělý citát z jedné hry Divadla Járy Cimrmana: otevřeli si hospodu, ale chodili jim tam lidi. A myslím, že když nejsou hosté jednou obslouženi, často se už nikdy nevrátí.
Fascinující je to o to víc, že stát už si takových polízanic zažil dost. A stejně se nepoučil. Co ho překvapí příště?
Aktualizace 4. 10. 13.30: Ředitel DIA Martin Mesršmíd se rozhodl kvůli potížím s eDoklady nabídnout svou rezignaci, informuje iRozhlas. Je podle něj ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), jestli ji přijme.







