PPF za půl miliardy koupila podíl ve Viaplay. Švédská streamovací služba byla vzorem pro její Voyo

Česká investiční skupina rozšiřuje svůj mediální záběr v Evropě. Tentokrát využila příležitosti ve Skandinávii.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

viaplay

Foto: Viaplay

Švédská streamovací služba Viaplay

0Zobrazit komentáře

„Nezastírám, že jsou pro nás inspirací,“ říkal letos v dubnu o skandinávské streamovací službě Viaplay Didier Stoessel. Ten působí jako investiční ředitel PPF a také šéf společnosti CME, která patří právě pod PPF a spadá do ní i česká televizní jednička Nova. Pod jeho dohledem tak v posledních letech roste také streamovací služba Voyo, která měla jen v Česku a na Slovensku na začátku roku půl milionu platících uživatelů. Při jejím rozvoji se manažeři inspirovali mimo jiné zmíněnou švédskou mediální společností Viaplay a nyní si s ní budou v rámci celé investiční skupiny ještě více nablízku.

PPF se rozhodla využít příležitosti na trhu a získala ve švédské mediální a streamovací společnosti Viaplay podíl ve výši 6,3 procenta, jak informovala koncem minulého týdne agentura Bloomberg. Jelikož nakoupila téměř pět milionů akcií, představuje hodnota jejího podílu v aktuálním přepočtu zhruba 500 milionů korun. Česká investiční skupina se tak stala jedním z největších akcionářů Viaplay.

O něco vyšší podíly drží švédské skupiny Nordea Investment Management a Handelsbanken Fonder a největším akcionářem je s více než dvanácti procenty francouzské Vivendi, respektive jeho mediální skupina Canal+ Group. Také ta nakoupila svůj podíl před několika dny. Jde o reakci na dění ve Viaplay, jehož akcie se od začátku června, kdy se obchodovaly na stockholmské burze za 225 švédských korun, propadly o závratných 78 procent až na současných zhruba 48 švédských korun. Jedna švédská koruna je při aktuálním kurzu zhruba dvě české koruny.

Právě na začátku června firma představila po neuspokojivých výsledcích nové plány, které obnášely mimo jiné odvolání výkonného ředitele i zrušení cílů na rok 2025. Jen ve druhém čtvrtletí totiž Viaplay prodělalo 6,55 miliardy švédských korun (13,5 miliardy korun) a muselo přehodnotit svou strategii. Před rokem bylo ve stejném období v zisku 175 milionů švédských korun, jak připomněl deník E15.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Viaplay původně plánovalo masivní expanzi na třináct trhů v Evropě a Severní Americe, ale nakonec se rozhodlo naopak některé zahraniční trhy opustit. Kvůli neuspokojivým finančním výsledkům navíc firma začala volat po prodeji a situace využilo jak francouzské Vivendi, tak česká PPF. Ta svou nejnovější mediální investici zatím oficiálně nekomentuje, ale s ohledem na její aktivity jinde nelze vyloučit, že by mohla v budoucnu další akcie Viaplay přikupovat. „Další vlajka na mapě skupiny PPF. Sice menší, ale přece,“ uvedl jen na Twitteru tiskový mluvčí PPF Leoš Rousek.

Mediální záběr PPF se tak dál rozšiřuje. Největším aktivem je v této oblasti mediální a zábavní společnost Central European Media Enterprises (CME), do níž spadá celkem 43 televizních kanálů v Česku, Chorvatsku, Bulharsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Slovinsku včetně Novy či Markízy. Stále více investuje také do streamovací platformy Voyo, ze které chce udělat předního hráče v regionu. „Chceme být nejsledovanější platformou s lokálním obsahem. Taková je naše strategie,“ říkal letos v dubnu provozní ředitel CME Dušan Švalek.

didier

Přečtěte si takéVoyo chce milion klientů. I pak ale bude dvojka za NetflixemVoyo chce milion předplatitelů. I pak budeme dvojka za Netflixem, ale to nevadí, říká mediální šéf PPF

Navazoval tím na v úvodu zmíněná slova svého šéfa Didiera Stoessela o tom, že právě Viaplay je pro Voyo v mnoha ohledech inspirací. Ve Švédsku, Finsku, Norsku či Dánsku se totiž původem švédské streamovací službě daří šlapat na paty Netflixu. A PPF svou investicí potvrzuje větší zaměření na evropské trhy.

„Určitě se chceme soustředit především na Evropu. Nějakou část peněz budeme asi investovat také ve Spojených státech, ale nejdůležitější pro nás budou trhy Evropské unie,“ potvrdil v nedávno zveřejněné výroční zprávě PPF její výkonný ředitel Jiří Šmejc. Podíl ve Viaplay se přidává ke stále větší pozici PPF v německé mediální skupině ProsiebenSat.1, do které začala česká investiční skupina investovat začátkem letošního roku a aktuálně v ní drží podíl převyšující patnáct procent.

V ProSieben, kde je PPF druhým největším akcionářem po italské skupině MFE rodiny zesnulého miliardáře Silvia Berlusconiho, se chtějí Šmejc a spol. postavit do role aktivnějšího akcionáře, jak bývá v mnoha případech jejich zvykem. V polovině června PPF ve svém prohlášení přivítala rozhodnutí ProSiebenSat.1 Media navrhnout její představitelku Kláru Brachtlovou jako kandidátku do dozorčí rady ProSieben.

Obědy zdražují jen mírně. V některých městech za ně lidé dají více než desetinu měsíčních příjmů

Loni ceny obědů překotně rostly, v první polovině letošního roku se ale situace stabilizovala. Za oběd tak strávníci v průměru zaplatí 182 korun.

obed

Foto: Louis Hansel / Unsplash

V červnu vyšel průměrný oběd v Česku na 182,4 koruny

0Zobrazit komentáře

V loňském roce mnohé strávníky, kteří pravidelně vyrážejí během pracovní doby na oběd, zaskočily změny cen poledních nabídek. Ve druhé polovině roku 2022, kdy se do cen obědů naplno promítla inflace, se průměrně zvedly dokonce o 10,9 procenta, tedy o více než 17 korun. Počet transakcí v restauracích byl tak tři roky po začátku pandemie poloviční a lidé si začali ve větší míře nosit krabičky z domova. Nyní ale došlo k výraznému zpomalení zdražování a průměrné ceny obědů by nás neměly zaskočit výrazným vychýlením ani po zbytek roku.

V červnu vyšlo průměrné obědové menu v Česku na 182,4 koruny, což je jen o 2,7 procenta více než v prosinci roku 2022. Nejhlouběji do peněženky si při placení obědu musejí sáhnout obyvatelé Českých Budějovic, kde ceny poledního menu stouply o 7,1 koruny. Nejlépe na tom naopak jsou obyvatelé Pardubic. Tam obědy od začátku roku zdražily o pouhé 2 koruny.

V hlavním městě ceny v první polovině roku stouply o 2,7 procenta, tedy o 5,4 koruny, a v Brně o 2,4 procenta. Růst cen obědů se ale v první polovině letošního roku po překotném růstu předchozích měsíců stabilizoval. Během stejného období v loňském roce stouply ceny obědů v průměru o 4,4 procenta, což je 6,8 koruny. Ve druhé polovině roku nastalo dokonce zdražení o 17,4 koruny.

„V souladu se současným vývojem inflační křivky se růst cen obědů v restauracích uklidnil, což je dobrá zpráva pro všechny zaměstnance, kteří si v práci chtějí dopřát plnohodnotný oběd v kantýně nebo restauraci. Vzhledem k dosavadnímu vývoji neočekáváme ani ve druhém pololetí žádné výraznější cenové výkyvy,“ míní Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, která data získává na základě plateb více než 220 tisíc majitelů jejích benefitních karet.

navrh-bez-nazvu

Foto: Edenred

Vývoj průměrných cen obědů v Česku

Stabilizoval se také podíl obědů objednaných skrze rozvážkové služby. V červnu si zaměstnanci nechali oběd doručit v 8,4 procentu případů, což odpovídá dlouhodobému trendu, kdy dovážka tvoří zhruba desetinu z celkového počtu plateb za obědy. Lidé se tak ve větší míře vrátili do restaurací, v porovnání s obdobím před propuknutím pandemie ale lidé rozvážkové služby využívají častěji – v lednu 2020 byl totiž jejich podíl na celkovém počtu plateb jen 3,6 procenta.

Jen pro srovnání: během prvního lockdownu v dubnu 2021 tvořila podle dat Edenred externí online rozvážka 66 procent tržeb restaurací, v květnu to bylo 35 procent. Po úplném rozvolnění opatření se lidé do restaurací vrátili a od té doby se rozvážkový byznys drží na deseti procentech výdělků. Procenta zvyšují také zaměstnanci, kteří si objednávají ve velkém rovnou do kanceláře.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

jiri-smejc

Přečtěte si takéŠmejc se vrací ke své Emmě. Ta miluje Balkán a straní se realitŠmejc se vrací ke své Emmě. Ta miluje Balkán, kupuje firmy od čtvrt miliardy výš a straní se realit

„V posledních měsících pozorujeme, že zaměstnanci u rozvážkových služeb častěji objednávají více jídel najednou. Není neobvyklé, že se kolegové vzájemně domluví na jedné objednávce, aby si oběd mohli společně vychutnat třeba v odpočinkové místnosti. To potvrzuje i rozdíl mezi podíly počtu a objemu transakcí,“ doplňuje Martišková.

Z aktuálních dat Edenred a Českého statistického úřadu také vyplývá, že lidé v Liberci, Českých Budějovicích, Pardubicích a v Plzni dají za obědy v restauracích a kantýnách více než desetinu svých měsíčních příjmů. Nejmenší část svých příjmů za obědy naopak i navzdory nejdražším průměrným cenám, které aktuálně činí 206,4 koruny, utratí Pražané. Dvacet obědů v restauraci je v červnu vyšlo na 4 128 korun, což je přibližně 7,8 procenta průměrné mzdy v hlavním městě.