Komentář Huberta Palána, spoluzakladatele startupu Productboard. V roce 2020 se svět přesunul z kanceláří k práci z domova. Je to pochopitelně nadsázka, ale především v našem technologickém světě to tak bylo. Nejdříve z donucení kvůli různým lockdownům, pak už také ze setrvačnosti. Vedení řady firem zpočátku neskrývalo nadšení – jejich týmy byly i na dálku podobně produktivní jako dřív.

Je to tedy signál, že kanceláře se budou nadále vylidňovat a že postupně můžeme přejít na model „home office vládne všem“? Nemyslím si. Proč? Protože klíč k budování úspěšných inovativních produktů, které řeší skutečné problémy, je jeden – mít lidi pohromadě a umožnit jim pracovat v osobním kontaktu. Protože na dálku týmy tak kreativní, inovativní a produktivní zkrátka nikdy nebudou.

Rád bych se podělil o několik postřehů z předešlých covidových let coby lídr technologické společnosti s kancelářemi v několika zemích. A k tomu přidal pár tipů na to, jak z aktuální situace vytěžit co nejvíc. Jsem totiž přesvědčen, že jde o velice podstatné a nadmíru aktuální téma, které by firmy neměly opomíjet.

Experiment začal slibně, ale ztratil hybnost

Když zmiňovaní vedoucí žasli nad tím, že jejich týmy jsou i při práci na dálku stejně efektivní, zapomněli na jednu věc. Totiž že jejich lidé se už před přechodem na jiný model osobně znali a byli zvyklí spolu fungovat na denní osobní bázi. Už si mezi sebou zkrátka vybudovali dostatečnou důvěru, aby se nemuseli stydět za hloupou otázku, za vyrušení kolegy, za upřímnou a kritickou zpětnou vazbu, za sdílení třeba i bláznivých nápadů během brainstormování.

Jenomže jak šel čas – a jak se složení týmů s příchodem nováčků obměňovalo –, tahle pevná kostra se začala drolit. Kvalita i frekvence vzájemné interakce a komunikace začaly pokulhávat a týmy tím dnes trpí. Ilustrovat to můžeme na několika každodenních situacích:

• Položit zcela triviální dotaz dnes znamená nutnost vyvolat online schůzku přes Zoom či Meet, napsat e-mail nebo pár vět do Slacku. A fakt, že bude existovat písemný důkaz o třeba ne úplně chytrém či erudovaném dotazu, může člověka snadno odradit.
• Vyrušit někoho během online schůzky je daleko otravnější, než když to uděláte osobně. Schůzky se pak zbytečně protahují a nejsou efektivní, nemluvě o tom, že spoustu věcí si kvůli tomu opět necháváme pro sebe.
• Není tak pohodlné a přímočaré dávat zpětnou vazbu, ať jde o návrhy, nápady, výkon, provedení toho či onoho, když nemáte s dotyčným osobní kontakt a zmiňovanou důvěru vybudovanou společnou prací.
• Brainstorming, tedy činnost z podstaty chaotická, nekoordinovaná a neorganizovaná, je ve virtuálním světě činností spíš nepříjemnou.

Jak tedy spolupráci a produktivitu znovu rozproudit? Nabízím několik tipů.

Osobní kontakt. Co nejvíc to jde

Vedoucí často říkají, že díky práci na dálku ušetří na kancelářích, což je obzvlášť vidět v drahých městech. Jenomže home office s sebou nese náklady také. Práce pomalu odsýpá a je méně efektivní. Je to určitá daň. Vždyť o co jednodušší a příjemnější je někomu poklepat na rameno nebo se zastavit v kuchyňce a rychle něco zjistit či doladit. Tahle bezprostřední lidská interakce ve virtuálním prostoru není možná. A tou daní je zpomalená komunikace – a nezřídka dokonce žádná.

Nábor tváří v tvář buduje důvěru

Přijímání nových lidí je podle mě příliš důležitá, vzácná, citlivá a křehká věc, než aby se odbyla online. Už při náboru se buduje vzájemnost, pocit, že tým má nového člena a člověk někam patří, že zapadl do skupiny. Jen tak se mezi lidmi vytvoří důvěra. A ta je základním prvkem k tomu, aby týmy byly otevřené, komunikovaly, přely se, dávaly si zpětnou vazbu.

Foto: Productboard

Zasedací místnosti Productboardu jsou vybaveny technikou pro vzdálenou komunikaci

Čas strávený v osobním kontaktu je především během prvních několika týdnů v nové práci doslova kritický. Jedním z příkladů je onboarding, tedy uvítání nového člena posádky na palubě. Prvních několik týdnů je stěžejních, aby člověk dobře zapadl, sžil se s kolegy, provozem firmy, poznal kulturu, zvyklosti, nepsaná pravidla. A tohle se online dobře zvládnout nedá – osobní kontakt je pro tuto fázi přímo klíčový.

Že klapající vztahy v práci jsou velice důležité, ukazuje i průzkum Gallupova ústavu – zaměstnanci, kteří mají v práci nejlepšího kamaráda/kamarádku, jsou vstřícnější k zákazníkům i interním pracovním partnerům, jsou inovativnější a sdílnější, co se nápadů týká, a zvládnou toho udělat víc za kratší dobu.

Kreativita a inovace se rodí z očí do očí

Úplně stejně to funguje, když se má něco vymyslet, vytvořit, inovovat. Tu energii dobrodružství, vzrušení a nadšení, která panuje v místnosti plné lidí, kteří po sobě házejí nápady a bláznivé myšlenky, přes Zoom prostě nezachytíte. Mluvit jeden přes druhého online? Skoro nemožné. Musíte si vzít slovo. A to tvůrčí proces a spolupráci neskutečně zdržuje.

Podněty od zákazníků je nutné vnímat tělem, ne displejem

Zastávám názor, že pokud je něco klíčem k úspěchu firmy, je to tohle – porozumět trhu a zákazníkům. Právě to je základní stavební kámen dobrého produktového managementu. Jak se toho nejlépe dosáhne? Jistě, osobním kontaktem a budováním vzájemné důvěry.

Ano, můžeme podobné schůzky pořádat online a třeba si je i nahrát, abychom se k podnětům mohli později vrátit. Chybí tam ale lidský rozměr a vzájemné napojení. Chemie, chcete-li. Protože ty nejcennější pravdy a zjištění se často dostávají na povrch až při večeři po jednání nebo drinku v baru.

Prostě existují věci, které vám lidé řeknou jen z očí do očí – třeba co přesně je trápí nebo kdo u nich ve firmě skutečně rozhoduje. A když nedostanete konstruktivní zpětnou vazbu, je mnohem obtížnější identifikovat oblasti, v nichž je třeba se zlepšit. Omezit se na online brzdí růst.

Budoucnost je flexibilní

Pro práci na dálku jistě mluví celá řada důvodů. Méně času na cestách do práce, určité profese jsou produktivnější, když je nikdo nevyrušuje, možnost hledat talenty a najímat zaměstnance po celém světě a v neposlední řadě tu jsou tolik vychvalované úspory na kancelářích.

Netvrdím, že by se vzdáleně nemělo pracovat vůbec. Má to své výhody a čas od času to je smysluplné pro celou řadu lidí, především pro ty, kdo víc „plní rozkazy“, než vymýšlejí. Z mé zkušenosti – i podle toho, co slýchám od dalších CEOs – ale úspory práce na dálku nejsou ve finále takové, jaké se zprvu zdají.

To, co ušetříte na kancelářích, zaplatíte na cestovném, když potřebujete dát lidi dohromady. Na personálních nákladech, abyste zaplnili místa po těch, co odešli. I na příjmech, protože méně inovujete a konkurence vás předjíždí. Jinými slovy – číhají tu skryté náklady. Věřím proto, že budoucnost spočívá ve větší flexibilitě, než tomu bylo doposud, ale neměli bychom ji brát jako spásný ideální scénář. Všeho s mírou.